Kontroverzní internetová stránka WikiLeaks, která zveřejnila už tisíce utajovaných dokumentů, musela vytvořit globální finanční síť, aby udržela v tajnosti, kdo ji financuje. Informoval o tom v pondělí The Wall Street Journal, který se odvolává na rozhovor se zakladatelem WikiLeaks Julianem Assangem. Ten se obává, že vlády budou výpady proti WikiLeaks stupňovat.

"Je to tvrdá práce řídit organizaci, navíc takovou, kterou v jednom kuse někdo sleduje a podává na ni žaloby," řekl Assange. "Soudní rozhodnutí mohou mít na chod organizace vliv a my nemůžeme mít úplně omezený přístup k financování," dodal. Nečitelné financování webu je ale podle WSJ v rozporu s tím, co WikiLeaks sama po vládách a firmách požaduje především - tedy s transparentností.

WikiLeaks v červenci zveřejnila 76.000 dokumentů o válce v Afghánistánu, přičemž všechny byly z kategorie přísně tajné či důvěrné. Nyní se web chystá zveřejnit další utajované informace k tomuto tématu. Některé vlády i firmy, které počínání WikiLeaks značně pobouřilo, podaly na web žaloby a snaží se přístup k němu blokovat.

WikiLeaks proto reagovala tak, že vytvořila složitý systém přijímání a rozdělování příspěvků, aby nebylo možné zjistit, odkud příspěvky pocházejí a jak je WikiLeaks využívá.

K financování slouží nadace po celém světě

Celý systém je ukotven díky jedné nadaci v Německu. Ta byla založena na památku počítačového hackera, který zemřel v roce 2001. Nic bližšího k tomu Assange neřekl.

Nadace, o které Assange hovořil a která je základním pilířem finanční sítě WikiLeaks, se jmenuje Wau Holland. WikiLeaks u ní má účet, kam peníze přicházejí od sponzorů, neproudí tam ale přímo. Podle německých zákonů nadace nemůže zveřejňovat jména dárců, a "protože není provozním podnikem s orientací na zisk, nemůže být za nic stíhána. Jinými slovy peníze dárců jsou takto ochráněny před žalobami," řekl Assange.

Německá nadace je ale pouze jednou z mnoha částí, které dohromady tvoří síť pro financování webu. "V Austrálii jsme registrováni jako knihovna, ve Francii jako nadace, ve Švédsku jako noviny," poznamenal Assange. Ve Spojených státech má podle něj WikiLeaks také dvě charitativní organizace, které jsou osvobozeny od placení daní. Právě tyto organizace pro WikiLeaks slouží jako první nárazník. Jejich názvy Assange neřekl, protože by mohly přijít o příspěvky.

Utajit původ peněz není problém

Asi polovinu financování webu tvoří menší příspěvky, které WikiLeaks zpracovává přímo přes web. Druhou část financí údajně dostává při osobních kontaktech. Do této kategorie patří i bohatí lidé. "Ti nás osloví a řeknou 'dám vám 60.000 nebo 10.000'," řekl Assange, aniž specifikoval měnu.

Zatímco zatajit původ peněz až takový problém není, horší je peníze přes uvedenou německou nadaci Wau Holland čerpat. Je nutné předkládat stvrzenky a pak čekat, až nadace vydá granty a uvolní peníze. Protože německý zákon ukládá nadacím povinnost zveřejňovat výdaje, nesmí WikiLeaks hlavní nadaci Wau Holland kontaktovat přímo, ale přes jiné nadace. Jedině tak lze dárcům zaručit, že zůstanou anonymní, upřesnil Assange.

Stránky WikiLeaks byly založeny v roce 2007 a za relativně krátkou dobu, co existují, jejich finanční stabilita prošla velkými výkyvy. Koncem loňského roku krátce přerušily činnost, a to právě s odkazem na chybějící finance. Assange ale řekl, že od začátku letošního roku už si web zajistil asi milion dolarů (skoro 20 milionů Kč).

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru