Ženy v Británii se ani čtyřicet let po přijetí zákona o rovnosti platů nemohou těšit na to, že brzy doženou v ohodnocení své mužské kolegy. Podle britské studie, které spočítala růst platů žen a mužů manažerů a současný rozdíl v jejich odměňování, se platy vyrovnají v roce 2067. Píše o tom na svých webových stránkách britský deník The Guardian.

Ženy také více zasáhla krize. Pro nadbytečnost jich bylo v posledním roce propuštěno více než mužů, uvádí studie Chartered Management Institute (CMI).

Výpočty by měly podpořit kampaň za spravedlivé odměňování ve Velké Británii, kde je mezi platy mužů a žen jeden z největších rozdílů v Evropě. "Dívky, které se letos narodí, čeká vyhlídka 40 let práce ve znamení nerovného odměňování, podotkla k tomu ředitelka CMI Petra Wilton.

"Desetiletí nespravedlnosti nemůžeme připustit. Chceme, aby vláda podnikla razantní kroky. Je třeba vnímat společnost důkladněji a jmenovitě ukázat na ty, kteří neodměňují mužský a ženský personál spravedlivě."

Studie CMI spočítala, že platy žen vzrostly za posledních 12 měsíců o 2,8 procenta, platy mužů o 2,3 procenta. Ve Velké Británii ale v současnosti muž manažer vydělává v průměru za rok o 10 031 liber (cca 300 000 korun) více než žena ve stejné funkci. Pokud by se pokračovalo vyrovnávání platů tímto tempem, došlo by ke srovnání platů za 57 let.

Vemte si příklad ze Švédska

Při projektu spolupracoval CMI s výzkumníky ze spoelčnosti  XpertHR, kteří porovnali údaje více než 43 000 zaměstnanců ve 197 společnostech. Podle těchto údajů berou muži na podobné "seniorské" pozici o 24 procent více než ženy. Mladší muži "šéfové" berou o 1 065 liber za rok více. Rozdíly v platech se v Británii liší regionálně i oborově. Největší mzdy jsou v IT oborech a farmaceutickém průmyslu.

I když byla rovnost platů mužů a žen uzákoněna před čtyřmi desetiletími, je tato mezera v platech stále jedna z největších v Evropě. Britky v průměru berou 79 procent toho, co muži, zatímco průměr 27 zemí EU je 82 procent, jak vyplývá z dříve uveřejněné studie Eurobarometr.

Genderové organizace, jako třeba Fawcett Society kritizují britskou tradici, kdy jsou platy stále "přísně tajné". Dávají vládě za příklad třeba Švédsko, kde větší transparentnost v odměňování pomohla mezeru prakticky odstranit. Chtějí po nové vládní koalici, aby si stanovila konkrétní lhůtu, do kdy budou rozdíly odstraněny, zprůhlednila zákony a donutila firmy provádět jakési "audity nerovného odměňování".