Provozovatelům německých jaderných elektráren se nelíbí plánovaná daň z jejich zisků. Podle pondělního vydání magazínu Der Spiegel pohrozili vládě, že kvůli ní některá zařízení předčasně odstaví a elektřinu budou v případě potřeby dokupovat v zahraničí. Vláda jejich hrozbu označila za "řinčení zbraněmi". Se zdaněním zisků provozovatelů jaderných elektráren počítá vládní úsporný balík schválený na počátku června, pomocí něhož chce kabinet Angely Merkelové v příštích čtyřech letech ušetřit přes 80 miliard eur (téměř dva biliony Kč). Od daně pro energetické koncerny si slibuje zisk 2,3 miliardy eur (57 miliard Kč) ročně.
S daní se nám provoz nevyplatí
Pokud toto opatření vstoupí v platnost, provoz některých zařízení se podle zástupců společností E.ON, RWE, Vattenfall a EnBW nevyplatí. Koncerny by se tak prý cítily nuceny tyto jaderné elektrárny předčasně zavřít a v případě nutnosti elektřinu z jádra i dokupovat v zahraničí. Podle Spiegelu to prohlásili na jednání se státním tajemníkem ministerstva financí Wernerem Gatzerem.
Energetické firmy na něm se zástupcem vlády debatují o možném nahrazení chystané daně smluvně stanovenými platbami koncernů za prodloužení životnosti stávajících jaderných elektráren, které chce německý kabinet také prosadit. Pokud by například bylo využívání jednoho bloku prodlouženo o 12 let, zaplatil by za to jeho provozovatel okolo 30 miliard eur (746 miliard Kč), které by v ročních splátkách odváděl státu, přiblížil Der Spiegel minulý týden jednu z projednávaných variant.
Koncerny chtějí žalovat do Bruselu
Podle dnešního vydání časopisu se však pozice obou stran výrazně rozcházejí a vláda všechny dosavadní návrhy průmyslu odmítla. Jeho zástupci proto chtějí v tlaku na stát přitvrdit. Vedle kampaně za pokračování využívání jádra podle Spiegelu připravují právníci energetických koncernů i žalobu do Bruselu. Prověřují rovněž možnost chystanou daň neplatit.
Na základě rozhodnutí předchozí vlády sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera by měly být všechny německé jaderné elektrárny postupně vyřazeny z provozu. Ty poslední by měly proud do sítě přestat dodávat v roce 2022. Současný středopravý kabinet chce ale termín jejich odstavení oddálit - údajně v průměru o 14 let. Rozhodnutí má padnout na konci září.
