Ekonomové se o vliv vládní podpory recesí postižené ekonomiky ve světě nadále prudce přou, nepříznivý vývoj silně stimulované americké ekonomiky za poslední rok však v médiích stále více posiluje hlasy skeptiků. Stimulace vládními výdaji podle receptu slavného ekonoma Johna M. Keynese už podle nich v USA dávno neplní účel a svým dopadem na růst rozpočtového deficitu a státního dluhu dokonce škodí. Vláda prezidenta Baracka Obamy navíc podle kritiků svou politikou podkopává důvěru podnikatelů a jejich ochotu najímat nové zaměstnance, což je nyní pro ekonomiku to nejdůležitější.

V posledních dnech proti vládní stimulaci v USA vystoupil Allan Meltzer, který s protikrizovými plány na snížení daní radil už prezidentům Johnu F. Kennedymu a Ronaldu Reaganovi. Meltzer v článcích v listu The Wall Street Journal napsal, že "obamonomika" se svým stimulačním programem selhala, protože její architekti ignorovali dlouhodobější náklady a důsledky a vláda s Kongresem svými kroky a plány fatálně zvýšily nejistotu z budoucnosti, což je také hlavní důvod stále vysoké nezaměstnanosti. "Vysoká nejistota je nepřítelem investic," konstatuje Meltzer.

Mnohem rychlejší Německo

Obamův stimulační plán, který Kongres schválil loni v únoru, se z původních 787 miliard dolarů (přes 15 bilionů Kč) rozrostl na 862 miliard a celkově bude včetně úroků stát přes bilion dolarů. Peníze z programu nejsou ještě zdaleka využity, americká ekonomika však rok a půl od přijetí plánu vykazuje závažné zpomalování růstu, což překvapivě kontrastuje s vývojem v Evropské unii a zejména Německu.

Zatímco hrubý domácí produkt USA ve druhém čtvrtletí vzrostl v meziročním srovnání jen o 0,6 procenta, ekonomika Německa expandovala o 4,1 procenta, nejrychleji od sjednocení země. Rozpočtová stimulace v Německu přitom byla podstatně nižší - tvořila jen 1,6 procenta HDP proti šesti procentům v USA. Velké evropské země v čele s Británií a Německem navíc už "vyskakují z keynesiánského autobusu", jak napsal Meltzer, a plánují výrazné omezování výdajů a snižování vysokých dluhů, což podkopává argumenty zastánců stimulace.

Většina keynesiánských ekonomů podle listu Financial Times Obamovu stimulaci dál hájí a někteří v čele s nedávným nositelem Nobelovy ceny Paulem Krugmanem dokonce vyzývají k jejímu rozšíření. Například hlavní ekonom firmy Moody´s Analytics Mark Zandi předpokládá, že každý vládní dolar vynaložený na infrastrukturu vytváří 1,57 dolaru hrubého domácího produktu a že bez stimulace by nyní v USA bylo o dva miliony pracovních míst méně.

Podpory je podle těchto ekonomů a vlády dál zapotřebí, protože domácnosti a firmy snižují dluhy, což sráží celkovou poptávku a ohrožuje zemi dalším poklesem. Z plánů vlády na druhou stimulaci však zbylo jen prodloužení podpory v nezaměstnanosti a dalších asi 26 miliard dolarů na krytí státních schodků.

Balík prý zachránil dva miliony pracovních míst

Obamova vláda odhaduje, že stimulační program už "vytvořil a zachránil" kolem dvou milionů pracovních míst. Její odhady jsou však podle Financial Times založeny na tradičních makroekonomických modelech a různě zvolených "multiplikátorech", které odhadují, kolik ekonomika díky vládním penězům vyprodukuje navíc. Podle kritiků jako Johna Taylora ze Stanfordovy univerzity a Roberta Barra z Harvardu jejich nové modely, které zahrnují aspekt očekávání, docházejí k závěru, že multiplikátory jsou mnohem nižší, než se předpokládá, a pohybují se pod jedním dolarem produkce za každý dolar vládních peněz.

Podle Meltzera keynesiánští ekonomové a Obamovi poradci nepřihlížejí k vývoji moderní ekonomie, zejména k vlivu očekávání. Když vláda zvýšeně utrácí, lidem dojde, že v budoucnu to budou muset zaplatit zvýšenými daněmi. To odrazuje investory a firmám brání najímat nové lidi, i když už nyní mají dostatečné finanční rezervy. Nezaměstnanost tak zůstává vysoká, což omezuje spotřebu a podkopává růst ekonomiky. Navíc většina výdajů v USA nešla do připravených projektů, ale na redistribuci příjmů popřípadě krytí deficitů států, což má na růst ekonomiky nulový vliv, uvádí Meltzer.

Další nobelista Gary Becker konstatuje, že "stimulační balík ve srovnání s předpověďmi Obamovy administrativy ohledně nezaměstnanosti zcela selhal". Vládní ekonomové totiž počátkem roku 2009 uváděli, že díky stimulaci se růst míry nezaměstnanosti zastaví na osmi procentech a nyní bude o 1,5 procentního bodu nižší; tento ukazatel se ovšem dostal až na 10,2 procenta a teď už delší dobu přetrvává na 9,5 procenta.

Zastánci stimulace vysvětlují špatnou situaci trhu práce například tím, že krize na trhu bydlení vedla ke ztížení přístupu k hypotékám, což brání lidem ve snadném stěhování a snižuje mobilitu pracovní síly. Proti tomu se však namítá, že to, co chybí především, je naopak nabídka nových míst, na niž tento faktor nemá vliv.

Většina ekonomů uznává podíl stimulace na ukončení hluboké recese, o vlivu na další oživování ekonomiky a trhu práce se však silně pochybuje. V červnu téměř sto významných ekonomů včetně bývalého šéfa Rozpočtového úřadu Kongresu Douglase Holtze-Eakina v dopise Obamovi napsalo, že jeho stimulační program při vytváření pracovních míst neuspěl a vyzvalo vládu a Kongres "k okamžitým krokům ke zkrocení federálních výdajů".

Skeptický názor zastává i americká veřejnost, jejíž většina už Obamovo počínání v ekonomice delší dobu neschvaluje. Podle průzkumu televize CBS z minulého měsíce stimulace zlepšila ekonomickou situaci podle 32 procent respondentů, podle 56 procent neměla žádný vliv a podle 18 procent ekonomiku zhoršila.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru