Zástupci Mezinárodního měnového fondu (MMF), Evropské komise a Evropské centrální banky v pondělí dorazili do Atén.

Expertní skupina přezdívaná "troika" bude zhruba dva týdny zkoumat, zda Řecko plní podmínky, na kterých se dohodlo před přijetím záchranného programu. Ten předpokládá, že Řecko bude v následujících třech letech čerpat finanční pomoc v objemu až 110 miliard eur (asi 2,8 bilionu Kč).

Atény se na přijetí mezinárodní pomoci dohodly na přelomu dubna a května. Před jejím přijetím musely slíbit, že se zasadí o snížení výdajů, zvýšení rozpočtových příjmů a o rozsáhlé strukturální reformy. Hned v květnu země obdržela první část úvěru ve výši 20 miliard eur a nyní se bude jednat o tom, zda je možné uvolnit další část úvěru, tentokrát devět miliard eur.

Řecko už jednu revizi absolvovalo v červnu a měnový fond byl s jejím průběhem spokojen. Nicméně poukázal také na dílčí nedostatky, s nimiž se v Aténách setkal. Především mu vadily přetrvávající vysoké výdaje na sociální zabezpečení a příliš vysoké výdaje ve zdravotnictví.

Kořeny problémů, s nimiž se Řecko potýká, jsou v nedisciplinovanosti a v systematickém falšování statistik. Nová vláda socialistů, která se dostala k moci loni na podzim, zjistila mnohem horší stav veřejných financí, než uváděla předchozí vláda konzervativců. Výsledkem byla ztráta důvěry trhů a následný prudký růst nákladů na nové úvěry. Ratingové agentury totiž Řecku prudce snížily hodnocení úvěrové spolehlivosti.

Řekové začínají chápat nutnost reforem

Socialisté letos na jaře začali s reformami, jak je po nich žádá MMF a Evropská unie. Přistoupili například ke zvýšení daní a zvýšili věk odchodu do důchodu, který byl v Řecku jedním z nejnižších v Evropě. Opatření se u veřejnosti setkávají se značnou nelibostí, a v Řecku jsou proto od jara na denním pořádku nepokoje a stávky. Průzkumy veřejného mínění ale naznačují, že lidé si nutnost hlubokých změn začínají uvědomovat.

Rozpočtový deficit Řecka loni dosáhl rekordních 13,6 procenta hrubého domácího produktu, ačkoli pravidla EU povolují pouze tříprocentní schodek. Podle dohody s MMF a EU má deficit letos klesnout na 8,1 procenta HDP, což je podle průběžných dat za první pololetí podle expertů dosažitelné. Řecko ale stále nevykazuje reálný růst, ekonomika v prvním čtvrtletí klesala jak meziročně, tak proti předchozím třem měsícům. Vysoká je i nezaměstnanost, která se drží kolem 12 procent.

Řečtí činitelé o víkendu uvedli, že Řecko dohodnuté podmínky plní. Další část úvěru tak země podle nich získá bez problémů.