Zátěžové zkoušky, jimiž prošly přední evropské banky a jejichž výsledky byly oznámeny v pátek, příliš velký respekt nebudí. Shoduje se na tom velká část komentářů v evropských novinách. Kritizují hlavně to, že testy nebyly jednotné, transparentní ani dost důrazné na to, aby odhalily všechny problémy. Poukazují také na to, že moc se toho neví ani o použité metodice testování.

"Pokud se s nimi bude zacházet opatrně, je to správný krok vpřed," píše ekonomický list Financial Times (FT), který jinak zkoušky nepovažuje za příliš transparentní. "Politici by měli testy využít k tomu, že začnou rozlišovat mezi bankami, když jim budou poskytovat pomoc," podotkl britský list k výsledkům zkoušek.

Samotný fakt, že některé banky neuspěly, ale podle FT nelze chápat jako ostudu toho kterého státu. "Je to zdravá část kapitalismu. Vlády ale musí ukázat nejen to, že většina evropských bank je nad vodou, ale také to, že daňoví poplatníci už nebudou fungovat jako tělesná stráž, která nedostává zaplaceno," píše list.

Zátěžové zkoušky prováděl Výbor evropských orgánů bankovního dohledu (CEBS), který je také zveřejnil. Z 91 testovaných bank z 20 zemí EU jich neuspělo jen sedm, což je lepší výsledek, než se očekávalo. To podle expertů jen potvrzuje, že testy byly příliš měkké. Odborníci dlouho před zveřejněním upozorňovali, že hlavním smyslem zkoušek je uklidnit trhy, než ukázat skutečný stav bank.

"Dalo by se říci, že jedinou zemí, která se odvážila ukázat výsledky všech svých bank a spořitelen, je Španělsko. To by mělo krátkodobě přinést i pozitivní dopady, včetně obnovy důvěry investorů a zlepšení podmínek pro externí financování," napsal španělský list El Mundo. Ze sedmi bank, které v testech neuspěly, jich je pět ze Španělska. Země nechala projít zkouškou 95 procent svých bank, což je nadprůměr.

"Skoro všechny si zaslouží cenu. Alespoň takový je páteční výsledek toho tajnůstkářského, uspěchaného a poněkud nepřesvědčivého nácviku zátěžových zkoušek 91 evropských bank," pokračoval v nadsázce Financial Times ve svém sloupku Lex Column. "Jestliže CEBS testuje pouze obchodní pozice bank, pak nedokázal narazit na skutečnou Achillovu patu evropských bank, tedy jejich expozici vůči státním dluhopisům," pokračuje list.

Zkoušky měly zjistit, zda jsou banky dostatečně kapitálově vybaveny pro případ, že by se objevily hospodářské problémy nebo nastala další finanční krize. Banky, které v testu neuspěly, budou muset kapitál doplnit. V úhrnu to bude asi 3,5 miliardy eur (zhruba 88 miliard Kč).


"Aby toho nebylo málo, nejenže banky při výpočtu toho klíčového poměru mohly do celkových aktiv zahrnout i to nejhorší, co mají, samotná definice zátěže vlastně zase takovou zátěž nepředstavovala. Zdá se totiž, že modelové předpoklady v nejhorším možném scénáři vývoje jsou hodně vzdáleny tomu nejhoršímu, čeho se řada lidí na finančních trzích v posledních měsících obávala," poznamenal redaktor britského listu The Daily Telegraph Richard Fletcher, který se věnuje právě finančnímu sektoru.

O tom, zda banka v testu uspěje, či nikoli, rozhodl poměr mezi jejím kapitálem a objemem aktiv. Výsledek musel činit alespoň šest procent. České banky se zátěžových zkoušek nezúčastnily, jejich mateřské banky ano. Všechny z nich zátěžovou zkoušku zvládly.

FT se ještě pozastavuje nad tím, že regulační orgány v testech předpokládají, že žádný evropský stát nebude mít existenční problémy takového rázu, jaké má Řecko, které se ocitlo na pokraji bankrotu. "To je ve světle dluhové krize eurozóny buď dost odvážné, nebo ztřeštěné," napsal list.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru