Devětadvacetiletý Jiří Pasz v září odjíždí na roční magisterské studium na nizozemskou univerzitu v Utrechtu. Bude se tu věnovat mezinárodnímu rozvoji a diplomovou práci plánuje sepsat na základě praktického výzkumu v severní Ugandě.
Roční školné na univerzitě v Utrechtu ho přijde na 1672 eur plus další náklady, jako jsou bydlení a jídlo. Podle internetových stránek školy musí student počítat s měsíčními náklady do tisíce eur, včetně částky za školné.
„Velmi uvítám, pokud se mi podaří dosáhnout na státní grantový program, který v Nizozemsku funguje. Program studentům umožňuje získat měsíčně určitou částku a půjčku. Pokud student školu dokončí, stát mu část půjčky odpustí,“ popisuje nizozemskou praxi.
Pasz se byl ptát v několika českých bankách, jestli by mu na zahraniční studium nepůjčily. „Nabízejí něco, čemu říkají studentská půjčka, ale tam není žádný odklad splácení. Mě zajímá úvěr, který začnu splácet až poté, co školu dokončím,“ říká Pasz. Studium tedy nakonec poplatí z úspor, něco mu půjčí rodiče, v Nizozemsku také plánuje pracovat.
Podle průzkumu ministerstva školství činí nyní měsíční náklady jednoho českého vysokoškoláka v průměru více než osm tisíc korun. Možnost si výhodně půjčit tak, aby se splatnost úvěru dala odložit až o několik let, však čeští studenti zatím nemají. Změnit se to má v roce 2012, kdy vláda plánuje spustit systém studentského spoření, grantů a půjček. Vysokoškoláci si budou moci půjčit až 54 tisíc korun ročně, splácet začnou až po škole.
Každý má mít také nárok na měsíční grant 960 korun. Tato částka odpovídá daňovému odpočtu pro rodiče studenta vysoké školy. Nově mají jít tyto peníze přímo do kapes univerzitních posluchačů.
Poslední díl seriálu: Nečas versus vaše peněženka v pátečním vydání HN
