Tropy v Česku: Komu působí tropická vedra a sucha potíže

Rejdaři
Hladina Labe v Ústí nad Labem klesla pod 150 centimetrů. Rejdařům už se vůbec nevyplatí plout do Německa, protože na lodě nemohou nic naložit. Doprava na řece tak ustává. Situace se opakuje každý rok a rejdaři se soudí se státem o škody, které jim nesplavné Labe způsobuje.

Zemědělci
Sklizeň obilí bude letos hubenější o 15 procent. Špatná bude i kvalita, a proto ho spousta spadne do kategorie krmného obilí. Stejná sucha jako v Česku panují i v Polsku a v Rusku, cena pšenice proto vyskočila o 20 procent.

Zahrádkáři
Na některých místech v Česku, například na Českolipsku, už platí zákaz používání užitkové vody z malých potoků a říček. Ve středních Čechách zase vodárenský podnik vyzval obyvatele, aby nezalévali pitnou vodou.

Hasiči
Vedra a sucha provází vlna požárů. Naposledy ve čtvrtek vzplála sušička dřeva ve Vlachovicích na Zlínsku. V pěti krajích už platí zákaz rozdělávání ohňů v lese a v jejich okolí.

Sucha a horka začala omezovat život v Česku. Podle zemědělců sníží sucho úrodu obilí, a to zhruba o 15 procent. A lidé v některých krajích mají zakázáno používat k zalévání užitkovou vodu z potoků a malých řek. Nákladní lodě nemohou plout po Labi z Čech do Německa, protože mezi Ústím nad Labem a Děčínem klesla hladina tak, že tam nemohou proplouvat naložená plavidla.

Extrémní sucho trvá už 14 dní. Pro rejdaře to znamená jediné. Nemohou vozit své zboží do německých přístavů a firmy musejí přepravovat zboží po železnici nebo kamiony. "Je to katastrofa. Utlumení provozu je pro všechny velký problém, snad to nikoho nepoloží," řekl vedoucí ústeckého přístavu Jiří Pardubský.

Vysychají potoky a řeky

Na Českolipsku je zakázáno kvůli suchu až do konce prázdnin používat vodu z potoků k zalévání zahrádek. Ze stejného důvodu vyzvaly Středočeské vodárny odběratele, aby neplýtvali pitnou vodou.

Problémy kvůli suchu hlásí i zemědělci, kteří se pustili do sklizně obilí. "Příchod veder letošní žně velmi urychlil. Obilí podeschlo a zejména na těžkých půdách se zadusilo. Případné deště již nic nezachrání," řekl ředitel Královehradecké agrární komory Jindřich Fryš.

Nové suché Česko

Na podobné situace se podle odborníků musí Česko připravit. Vedra z posledních dní způsobil příliv horkého vzduchu z Afriky.

Největší sucho panuje nyní podle meteorologů na Královéhradecku, Pardubicku, Ústecku a na Jižní Moravě. Z pětistupňové škály je tam půda vyschlá na nejvyšší stupeň. O víkendu a příští týden mají sice Česko zasáhnout deště a teploty klesnou k 25 stupňům, vyschlé půdě pomohou ale jen trvalejší srážky. Vědci přirovnávají extrémní počasí v červenci k situaci z roku 2003, kdy bylo největší sucho za 50 let.

Podle klimatologa Jana Pretela se budou podobné jevy opakovat v budoucnu stále častěji. "Není důvod se domnívat, že by se v příštích letech mělo dít něco jiného, než dokazují dosavadní pozorování," řekl.

Kratší podzim a jaro

Z údajů, které klimatolog sestavil, vyplývá, že od roku 1961 do roku 1990 bylo za rok v průměru pětačtyřicet letních dní a osm tropických s teplotou nad 30 stupňů. V posledních letech, a to od roku 1990, vzrostl průměrný počet letních dní na padesát osm a počet tropických dní dokonce na čtrnáct.

Sucha a tepla také v příštích letech Česko změní. Podle Pretela se bude zkracovat podzim a jaro. Zatímco na jaře bude dlouho zima, podzimy budou obvykle slunečné. To bude výhodné pro úrodu vinařů. V Česku se také budou objevovat zvířata, která jsou v našich podmínkách neobvyklá. Například pavouci ze Středomoří, třeba křižák pruhovaný, kterého už vědci zpozorovali.