Podíl Slovenska na vzniku záchranného fondu eurozóny již není možné změnit poté, co jej odsouhlasila bývalá vláda premiéra Roberta Fica. Novinářům to dnes v Bruselu po jednání se šéfem ministrů financí eurozóny a lucemburským premiérem Jeanem-Claudem Junckerem řekla nová slovenská premiérka Iveta Radičová.

Fond měl původně začít fungovat již od začátku července, svoji činnost však kvůli chybějícímu souhlasu Slovenska zatím nezahájil.

Radičová dosud uzavření dohody blokovala. A dnes tak vůbec poprvé připustila, že Slováci skutečně do záchranného fondu nakonec zaplatí 4,37 miliardy eur (téměř 114 miliardy korun), přestože jeho vznik ještě oficiálně neposvětili. "Výše podílu není otázkou. To by znamenalo spustit celý proces nanovo," řekla Radičová.

Radičová požadovala reformu bank

Bratislava si nicméně pro případný podpis vzniku záchranného fondu klade několik podmínek. Podle Radičové je to především možnost vyloučit z eurozóny stát, který špatně hospodaří, nebo přijetí regulace ratingových agentur či bankovního sektoru. Ze slov slovenské premiérky nicméně není patrné, zda jsou to skutečně podmínky, bez jejichž splnění Slovensko vznik fondu neschválí. A není to zřejmé ani ze slov slovenského ministra financí Ivana Mikloše, který se jednání Radičové s Junckerem rovněž účastnil.

"Zítra se to dozvíte," odkázal Mikloš novináře na výsledek středečního zasedání vlády, ale nechtěl prozradit ani jeho doporučení ostatním členům kabinetu. "Co jsme vyjednali, to budeme řešit na zasedání vlády, tedy nikoliv prostřednictví médií. My jsme jasně deklarovali, že nechceme blokovat Evropskou unii a že přijmeme rozhodnutí," doplnil, aniž by specifikoval, jaké rozhodnutí vláda přijme.

Konečný souhlas s vytvořením fondu by slovenská vláda mohla dát již ve středu, během jejího prvního zasedání. Radičová sice odmítá něco takového slíbit, ale tlak ze strany eurozóny roste, aby tamní politici mohli záchranný fond spustit do konce července. Původně měl přitom fungovat již od 1. července.

"Bývalá vláda dala tak zásadní všeobecný souhlas, že ostatní země začali proces schvalovaní na půdě vlastních parlamentů. Tento souhlas byl vnímaný jako zásadní politický souhlas s řešením prostřednictvím záchranného fondu," uvedl slovenská premiérka.

 Záchranný fond až 750 miliard euro

Na vytvoření zvláštní finanční pomoci ve výši 750 miliard eur na pomoc státům, které se dostanou do podobných problémů jako zadlužené Řecko, se před časem dohodly země Evropské unie s Mezinárodním měnovým fondem. Eurozóna přispěje částkou 440 miliard eur, zbývající částku přislíbily v případě potřeby MMF a Evropská komise. 

Nebýt slovenského váhání, tak by fond již od počátku července začal fungovat a vydávat sluhopisy v uvedené hodnotě. Ty by následně měl rozdělit mezi jednotlivé státy, Slovensko by mělo být zodpovědné za splacení dluhopisů v hodnotě 4,37 miliardy eur.

Kromě záchranného fondu eurozóny existuje ještě samotná pomoc pro silně zadlužené Řecko. Ta má dosáhnout 110 miliard eur, z nichž by měla Bratislava poskytnout 800 milionů eur. Radičová v pondělí v Bruselu ale pomoc pro Řecko - s níž Ficova vláda také již souhlasila - rezolutně odmítla.

Slovenský ministr financí nicméně nebyl tak odmítavý k případné finanční pomoci Řecku, jako Radičová. "Diskutovali jsme o celém tom balíku, to je půjčka Řecku a záchranný fond," řekl Mikloš s tím, že ministři financí o tomto tématu v pondělí debatovali zhruba dvě hodiny, tedy výrazně déle, než se čekalo.