Čísla

19 miliard dolarů
měla americké vládě vynést zrušená bankovní daň.
 
11 miliard dolarů
získá vláda od bank na splátkách státní pomoci poskytnuté v rámci programu tarp a z vyššího pojištění vkladů.

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek po zhruba ročním vyjednávání schválila největší změnu regulace finančního sektoru za poslední desítky let. Souhlas ještě musí připojit Senát, ten ale o návrhu pravděpodobně nebude hlasovat dříve než v polovině července.

Reforma se dotkne především bank a například ovlivní způsob, jakým funguje Wall Street. Finanční domy tak budou pod větším dohledem a úřady budou moci ovlivnit i míru rizika, jakou banky podstupují při obchodování a investicích.

Díky přísnější regulaci vznikne dozorový orgán, který bude dohlížet na trh hypoték a kreditních karet. Úprava zákona také zajistí, že vláda bude mít lepší možnosti v situacích, kdy bude nutné vypořádat se s krachujícími bankami a finančními institucemi.

Smyslem hlubokých reforem je zabránit opakování finanční krize let 2007 až 2009. Krize stáhla ekonomiku do recese a ve Spojených státech způsobila nejhlubší hospodářskou krizi od 30. let minulého století. Důsledky nicméně pocítil celý svět.

Obama musel kvůli hlasům republikánů ustoupit od bankovní daně


Na Den nezávislosti – tedy v neděli 4. července – by chtěl americký prezident Barack Obama podepsat největší reformu Wall Streetu od 30. let minulého století. Aby se mu to podařilo stihnout, vyjmuli včera demokraté z příslušného zákona bankovní daň, která měla vynést vládě 19 miliard dolarů (398 miliard korun). V Senátu totiž potřebují získat tři republikánské hlasy a republikánům se zdanění bank nelíbí.
 
Daň, která měla být uvalena na velké finanční instituce, vsunuli demokraté do zákona minulý pátek na poslední chvíli před uzavřením dohody mezi sněmovnou a Senátem. Záměrem bylo krýt zdaněním bank náklady, které bude reforma znamenat pro veřejné finance. Místo toho se nyní počítá s tím, že bude okamžitě ukončen takzvaný TARP, tedy program na pomoc bankovnímu systému, který vznikl po pádu banky Lehman Brothers. Peníze půjčené v rámci tohoto programu, které banky vrátí, budou použity právě na úhradu nákladů reformy. Největším finančním ústavům stoupne také pojištění vkladů. Takto by měla vláda dohromady získat asi 11 miliard dolarů (230,4 miliard korun).
 
Plány demokratů na rychlé schválení reformy zmařilo především úmrtí jejich senátora Roberta Byrda. Reformně nakloněný republikán Scott Brown dal poté najevo, že zákon nepodpoří, pokud by obsahoval daň pro velké banky a hedgeové fondy, a podobně se vyjádřily i dvě republikánské senátorky, které minulý měsíc zvedly ruku pro senátní verzi zákona.
 
Zrušení zdanění bank je vítězstvím pro firmy z Wall Streetu. Těm se podařilo prolobbovat také zrušení další chystané regulace, která jim měla zakázat vlastnit hedgeové a privátní fondy a investovat do nich. Toto takzvané Volckerovo pravidlo, nazvané podle bývalého šéfa centrální banky Fed a nynějšího Obamova ekonomického poradce Paula Volckera, mělo zabránit tomu, aby se banky pouštěly do rizikových investic, které tyto fondy provádějí.
 
Jenže nakonec do nich budou moci vložit až tři procenta svého kapitálu. „Tři procenta kapitálu třeba v případě obří banky Goldman Sachs je hodně velká suma. Bankám se tak povedlo prosadit, že mohou rizikové investice nadále provádět,“ řekl televizi CNN Raj Date šéf Cambridge Winter Center for Financial Institutions Policy.
 
 

 

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru