Politika rozpočtových úspor v Německu poškozuje společný evropský projekt a může vést až ke kolapsu eura. V rozhovoru s německým časopisem Die Zeit to řekl ve středu americký miliardář a spekulant maďarského původu George Soros. Ten si získal značný věhlas po úspěšném útoku na britskou libru v roce 1992.

"Politika Německa ohrožuje Evropu a mohla by zničit evropský projekt. Němci teď své sousedy táhnou do deflace, která hrozí dlouhým obdobím stagnace," upozorňuje Soros. "To vede k nacionalismu, sociálním nepokojům a xenofobii. Samotná demokracie může být v ohrožení," řekl.

"Pokud Němci nezmění svou politiku, pomohl by zbytku Evropy jejich odchod z měnové unie," uvedl o den dříve Soros. "Německo je globálně izolované. Proč nedovolí, aby tam vzrostly platy? To by ostatním zemím EU pomohlo, aby se vzpamatovaly," poznamenal Soros v rozhovoru.

O den později naopak politiku Merkelové podpořil prezident Evropské centrální banky (ECB) Jean-Claude Trichet. "Německé škrty posílí důvěru domácností, investorů a firem a pomohou konsolidovat ekonomické oživení," řekl Trichet v rozhovoru pro čtvrteční vydání italského deníku La Repubblica.

Trichet odmítá Sorosovy obavy. "Euro je od svého vzniku velmi věrohodnou měnou, která garantovala cenovou stabilitu 11.5 roku," řekl. Připomněl, že inflace v tomto období rostla v eurozóně v průměru o 1,98 procent ročně. "Měna, která garantuje tak stabilní ceny, je v očích domácích i zahraničních investorů hodnotná," řekl Trichet italskému listu.

Německá kancléřka Angela Merkelová navrhuje v příštích čtyřech letech škrty ve výši 80 miliard eur. Tento balík úspor by měl snížit německých deficit na úroveň požadovnou EU do roku 2013.

Obama žádá odklad škrtů, Merkelová nesouhlasí

Německo se krátce před summitem skupiny zemí G20 ve světovém tisku důrazně postavilo na obranu své ekonomické politiky a plánů rozpočtových úspor před kritikou americké vlády, některých ekonomů a investorů. Také ministr financí Wolfgang Schäuble ve čtvrtek odmítl názory, podle nichž německé plány na ozdravení veřejných financí zadusí globální ekonomické oživení, a kancléřka Angela Merkelová dala najevo, že nehodlá vyslyšet výzvy k omezení exportního charakteru německé ekonomiky.

Americký prezident Barack Obama chce na summitu zemí G20 v Torontu přemluvit velké evropské země, aby v zájmu oživení globální ekonomiky z těžké recese odložily plány úsporných opatření do "střednědobého" horizontu a zaměřily se dál na podporu ekonomického růstu. Jeho ministr financí Timothy Geithner a šéf Rady ekonomických poradců Lawrence Summers v čtvrtečním vydání listu The Wall Street Journal sice uznali nutnost ozdravení rozpočtů, "nikoli však za cenu ohrožení růstu v krátkodobém horizontu".

Schäuble v článku, který vyšel v listech Financial Times a Handelsblatt, zdůraznil, že německá strategie ústupu od expanzivní a podpůrné rozpočtové politiky je promyšlená a položí základy budoucího růstu. K výtkám, podle nichž Německo svými úsporami maří oživení, ministr řekl, že jim nerozumí, protože Berlín od finanční krize v roce 2008 udělal ke stabilizaci ekonomiky a finančního systému velmi hodně.

Jak Soros "porazil" Bank of England

Soros v roce 1992 využil anomálie v kurzech a investoval zhruba deset miliard dolarů do finančních nástrojů, které mu umožnily profitovat, pokud bude libra klesat. Britská centrální banka (BoE) tehdy libru neudržela v Evropském mechanismu směnných kurzů, přestože proti Sorosovi začala mohutně intervenovat.

BoE tehdy dokonce získala zvláštní povolení britské vlády, aby mohla na obranu měny použít miliardy liber. Peníze ze státní pokladny ale nakonec skončily v kapsách spekulantů. Soros tak přes noc získal značný respekt a na operaci vydělal přes miliardu dolarů.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru