Bělorusko v pondělí přiznalo dluhy vůči ruskému monopolnímu vývozci zemního plynu Gazprom a je připraveno je vyrovnat do dvou týdnů. Napsala to agentura Reuters. Rozhodnutí patrně předcházelo přiznání Gazpromu, že Minsku dluží za tranzit suroviny. Dosud to Gazprom popíral.

"Zaplatíme, možná ne dnes, ale snad během dvou týdnů najdeme způsob," řekl podle agentury Interfax první místopředseda běloruské vlády Uladzimir Semaška. Naznačil tak, že vzájemný spor by mohl být u konce. "Půjčíme si, ale zaplatíme," dodal. Bělorusko původně navrhlo, že místo peněz by Rusku nabídlo stroje a další zboží.

Gazprom nemá ale v plánu dva týdny čekat na to, až mu Bělorusko zaplatí. "Projednali jsme stávající situaci. Zatím je objem dodávek beze změn. Ale je očividné, že 15 procent je jen začátek, dva týdny nikdo čekat nebude, další projednání situace ve vedení chystáme na zítra 10:00," řekl agentuře RIA Novosti představitel Gazpromu Sergej Kuprijanov.

Gazprom krátce předtím přiznal, že Bělorusku skutečně dluží za tranzit, i když to dosud odmítal. Sdělil zároveň, že dluh, který má vůči Bělorusku, je zhruba stejný, jaký má Bělorusko vůči Gazpromu. Vina za vznik problémů s neplacením závazků ale prý leží na straně Běloruska.

Mluvčí Gazpromu Sergej Kuprijanov novinářům řekl, že otázka dluhu za transit plynu se objevila po tom, co Minsk de facto zablokoval platby od Gazpromu. Kuprijanov také podle Reuters uvedl, že Gazprom bude Bělorusku za odběr plynu v červnu účtovat 260 až 270 milionů dolarů (asi 5,4 až 5,6 miliardy Kč).

Gazprom v pondělí ráno začal dodávky plynu do Běloruska postupně snižovat a měl v úmyslu  je omezit až o 85 procent.

Zásobník v Kaliningradě

Gazprom již minulý měsíc upozornil, že Bělorusko letos za dodávky plynu platí nižší cenu, než byla dohodnuta, a hromadí tak stále vyšší dluh. Bělorusko má od Gazpromu nejlevnější plyn ze všech zahraničních zákazníků, opakovaně však s Moskvou vede cenové spory, podobně jako Ukrajina, přes kterou proudí dál do Evropy většina ruského plynu.

Ruský plyn se na spotřebě v Evropě podílí zhruba čtvrtinou. Čtyři pětiny ruských dodávek směřují přes Ukrajinu a zbytek přes Bělorusko. Spory Moskvy s oběma tranzitními státy vedly opakovaně k výpadkům ruských dodávek plynu a ropy do zemí střední a západní Evropy.

V souvislosti s krizí dal také ruský premiér Vladimír Putin pokyn, aby bylo urychleno budování podzemního zásobníku plynu v Kaliningraské oblasti.

"Tento objekt musí být uveden do provozu na přelomu let 2011 a 2012," pronesl na zasedání vlády. 

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru