Komise Vladimíra Bezděka po víc než čtyřměsíční práci představila jeden z nejdůležitějších dokumentů české politiky za posledních několik let: návrh důchodové reformy, která od zavedení v praxi bez nadsázky ovlivní život každého Čecha mladšího 40 let.

Expertní komise v obou verzích navrhuje snižování pojistného z 28 procent hrubé mzdy na 23 procent. Propad příjmů by kryla jednotná sazba DPH ve výši 19 procent, což by se dotklo cen většiny potravin a služeb. V první variantě by člověk musel odvádět z 23 procent tři procentní body na individuální penzijní účet.

Návrhy variant důchodové reformy

Ve druhé variantě by všech 23 procent odváděl do státního pilíře, ze svého by si ovšem mohl další tři procenta spořit na individuálním penzijním účtu. Pokud by tak učinil, stát by mu přispěl stejnou částkou. Individuální penzijní účty by v obou variantách investičně spravovaly nestátní penzijní fondy.

Komise také navrhuje, aby věková hranice pro odchod do důchodu se pro muže i ženy srovnala v roce 2030 na 65 letech.

Reformu důchodového systému nelze podle šéfa komise Bezděka odkládat. Stejného mínění jsou i vyjednavači rodící se koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných (VV). Volební lídr ODS Petr Nečas ale po setkání s Bezděkem řekl, že výsledná podoba reformy bude po politických jednáních, kterých se zúčastní i ČSSD, odlišná, než navrhla komise. Nečas by reformu chtěl rozjet už za dva roky.

Online rozhovor

  Obnovit
Čtenářský dotaz
Dobry den - laicky dotaz: Predne nesouhlasim s Vasim tvrzenim, ze soucasny system uz se nikdy nedostane do "plusu". To by predpokladalo, ze ceska populace pomalu vymre uplne. Vsude vidam katastroficke scenare starnuti populace do roku 2050, ovsem pokud se podivate na pocty narozenych po roce 1985 do dnesniho roku, trend je jiz stagnujici. Po roce 2050 (az vymrou silne rocniky 70. let) se zakonite soucasny system musi dostat zpet do kladnych cisel. Podle meho laickeho nazoru by se reforma vubec nemusela konat a deficit by se mohl "kryt" pouze zvysenym vekem odchodu do duchodu + docasne zvyseni neprimych dani do doby, nez se system opet dostane do rovnovahy. Ovsem podle me je sporeni na vlastni duchod zbytecne a velice rizikove vzhledem k tomu co se deje na fin. trzich. Dekuji za vasi odpoved.
VB
Dobrý den, Saldo důchodového systému ovlivňuje (i) počet plátců pojistného; (ii) počet příjemců penzí; (iii) počet let, co v průměru je jednomu důchodci vyplácen důchod; (iv) výše přiznaného důchodu ze systému, (v) způsob valorizace vyplácených penzí, a (vi) samozřejmě také výše pojistné sazby. Provedené kalkulace ukazují, že pokud necháme důchodový systém v parametrech, jak platí v roce 2010, tak systém bude trvale deficitní. Ad porodnost od roku 1985 - bohužel nemáte pravdu. Podívejte se např. na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_hu, kde uvidíte časovou řadu pro české země od konce 18.století. Počet ročně narozených dětí v období 1989-2009 je nejnižší v celé více než dvousetleté historii, dokonce i za první či druhé světové války se rodilo více dětí než dnes. Také není pravda, že od roku 1985 počet narozených již stagnuje - zdroj tamtéž. Ad spoření na důchod - podle mne zbytečné není, právě naopak. Principem hospodářské politiky - a tudíž i v oblasti důchodů - by měla být diverzifikace, tedy omezení celkových rizik, kterým je populace vystavena. Situace, kdy celý důchodový systém je financován průběžně a příjmy dnešních penzistů z 94% závisí na platbách od státu - to rozhodně diverzifikace není a je to nebezpečné pro občany i stát samotný. Na závěr bych rád zdůraznil, že pravidelné spoření (každý měsíc bez ohladu na "počasí" na finančních trzích) je velmi bezpečný způsob investice, resp, spoření na vlastní stáří.
Čtenářský dotaz
1. Asi jsem blbec, protože nechápu, když je na důchodovém účtu málo peněz, že se ještě mají snížit odvody na něj. 2. Krytí propadu důchodového účtu zavedením jednotné DPH 19 % je nejsnazším řešením pro ty, kdo rozhodují a nejhorším pro ty, kdo by museli platit.
VB
ad 1) návrh snížení odvodů z 28 na 23% je finančně kompenzován návrhem sjednotit sazby DPH na úrovni 19%. Tento návrh tudíž důchodovému systému žádné zdroje nevezme. ad 2) ČR je zřejmě jedinou vyspělou zemí, která se stále snaží financovat veškeré důchodové výdaje daní ze mzdy, kterou lživě nazýváme pojistným. přitom česká populace bude stárnout jedním z nejrychlejších temp v Evropě. Jinými slovy, bude ubývat (relativně i absolutně) těch, co tuto daň platí a přibývat bude těch, co na těchto (méně a méně) vybíratelných zdrojích budou silně závislí. bez zapojení jiných zdrojů než pojistného to prostě nepůjde, ať se nám to líbí nebo ne. koneckonců, již v loňském roce byl deficit důchodového účtu přes 30 mld. Kč vykryt jinými zdroji státního rozpočtu, tedy jinými daněmi. A ještě bych dodal, že z důvodu stručnosti nemluvím o faktu, že sazba důchodového pojištění v ČR (daně ze mzdy) je jedna z nejvyšších na světě; stropy prakticky neexistují (čtyř/šesti násobek průměrné mzdy je pro 99% lidí nekonečně vysoko atd.)
Čtenářský dotaz
Proč hovoříte o reformě když jde o privatizaci?
VB
Podívejte se na http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vf_duchod_ref_pes.html a přečtěte si celou závěrečnou zprávu (cca 16 stran i s grafy a tabulkami, čtení tak na 40 minut). Nedejte pouze na zkratkovité informace z médií a přečtěte si, co přesně a proč navrhujeme. Ad privatizace - to slovo v důchodech není přesné, já používám přesnější termín diverzifikace.
Čtenářský dotaz
nevěřím plně soukromým důchodovým fondům , chci za své peníze, které vložím garanci !!!
VB
doporučuji odkaz na materiál v odpovědi na předchozí otázku. navrhujeme, aby - bude-li si to člověk výslovně přát - byly prostředky na jeho individuálním účtu investovány výhradně do dluhopisů české vlády. Tím pádem by za hodnotu na jeho penzijním účtu 100% ručil svou úvěrovou kredibilitou český stát. Nicméně pro úplnost dodávám, že ani 100% záruka státu neznamená v praxi 100% bezpečí, ale to jistě víte.
Čtenářský dotaz
Jak chcete přesvědčit lidi, že nejde o lobby privátních penzijních fondů?
VB
Dáte mi radu, jak lze dokázat něco, co jsem neudělal? Od samého počátku komise v lednu tohoto roku byly průběžně všechny diskutované materiály zveřejňovány na internetu, stejně tak byly zveřejňovány zápisy ze všech jednání komise atd... O tom, že důchodový systém v ČR je třeba více diverzifikovat a učinit v celku o něco více zásluhovým (což prostě nejde bez vytvoření spořicí nohy v systému), jsme hovořili a na webu zveřejňovali již v březnu...aniž by to tehdy kdokoliv jakkoliv napadal. Důchodům se věnuji 13 let. Moje názory jsou po tuto dobu poměrně stabilní, na dané téma publikuji od konce devadesátých let. První moje komise (2004-2005) byla vnímána důvěryhodně - tehdy jsem pracoval ještě v ČNB. a nyní (2010) - jen proto, že jsem přes 3 roky pracoval v privátním sektoru, tak je vše špatně? Přitom říkám léta stále to samé... :-) Nicméně, jelikož již v pojiš´tovnictví ani penzích poslední 2 týdny nepracuji, tak by v logice výše uvedeného již opět mělo být vše v pořádku...
Čtenářský dotaz
Myslíte, že je vaše komise věrohodná, když se skládá převážně z lidí napojených na penzijní fondy? Dalo se od nich čekat jiné doporučení, než to, co dala?
VB
viz odpověď na předchozí dotaz doporučuji také podívat se na závěrečnou zprávu (odkaz na web viz jedna z předchozích odpovědí) a naše konkrétní doporučení. Pod čarou uvádím, že komise měla původně 10 členů (od konce dubna jen 9), přičemž z penzijních fondů či zástupců finančních institucí obecně byli jen 2 lidé (od konce května pouze 1).
Čtenářský dotaz
Dobrý den, Je vidět,že některé závěry obsažené ve Vaší zprávě dělali lidé kteří jsou úplně mimo realitu života a suchá čísla jsou pro ně vše .Nejvíce je to vidět na návrhu zrušit vdovské důchody.Na ČSSZ je k dispozici aktuální počet žen,které berou starobní důchody mezi 5 000 až 7 000 Kč měsíčně,jde o desítky tisíc žen,jen náklady na bydlení jim spolu s manželem také důchodcem činí kolem 5 000,což je celý důchod ženy důchodkyně,na další život pak mají společně z důchodu který bere jejich manžel.Pokud manžel zemře,tak k tomu svému důchodu např.6 000 Kč dostane ta žena po manželovi ještě tzv.vdovský důchod, to je 50% pouze jeho procentní poloviční výměry,ne celého důchodu,např.2 500Kč a má po jeho smrti místo 6 000 kolem 8 500Kč a nemusí jít žebrat a skromně vyžije.Pokud budou vdovské důchody zrušeny tak tyto desítky tisíc žen nedostanou k těm 6 000 ani korunu a jednoznačně nemou dále takto žít ve svém domku a nemají ani na domov důchodců,tam se platí více než těch 6000 nebo 7000Kč.Ty ženy mají ještě z dřívějších malých platů hodně nízké důchody a jim se nesmí odepřít možnost aby po smrti manžela dostaly po něm nějakou korunu aby mohly dále v klidu žít.Když jsou důchodci manželé,např.žena důchod 6 000,manžel 10 000,dohromady 16 000 žít se dá,ale když manžel zemře tak ta žena bez vdovského důchodu bude po poctivém celoživotním snažení ne vlastní vinou žebrák.Budou důchodkyně,které budou dále vdovské důchody brát,a těm kterým manžel zemře den po přijetí nového zákona brát nebou.Raději kdyby ten manžel zemřel před účinností zákona aby nenechal svoji drahou manželku v bídě.
VB
Dobrý den. Patrně jste závěrečnou zprávu nečetl a pouze převzal informace z médií. Jinak byste věděl, že 1) nenavrhujeme zrušit vdovské/vdovecké důchody, pouze - po startu reformy - zrušit možnost nově přiznávat doživotní vdovské/vdovecké důchody 2) současně navrhujeme zavést sdílení důchodových nároků mezi manžely - a to lze učinit hned po startu reformy zpětně pro všechny nově přiznávané starobní důchody. Odstraní se tím například dnešní nespravedlnost vůči ženám, které 30 let žijí s manželem, ten se v 55 letech rozvede a založí druhé manželství, načež veškeré případné důchodové nároky z něj má jeho druhá žena, a první po třicetiletém manželství nemá doslova ani korunu... Toto je skutečný problém, který jasně návrh řeší, ale nemluví se o tom. 3) všechny vdovské/vdovecké důchody přiznané před startem reformy - i ty doživotní - zůstávají v návrhu beze změny. Poslední poznámka: Váš dotaz lze chápat také jako upozornění na - v mnoha případech - nedostatečnou výši důchodu vzhledem k životním nákladům. Ubezpečuji Vás o tom, že čím déle necháme dnešní systém bez výraznějších úprav a čím déle budou penzisté závislí se svým příjmem ve stáří prakticky výhradně pouze na státu, tím více takovýchto případů nedostatečnosti v praxi budeme mít. Bohužel, ve stárnoucí společnosti neochotné podívat se realitě do očí to jinak skončit nemůže.
Čtenářský dotaz
hoooodně štěstí a nezapomente na husakovy děti
VB
díky. Ad Husákovy děti: zda reformu ano či ne a pokud ano, tak zda-li s tím či oním parametrem - to už je na politicích... mimochodem - i já patřím k Husákovým dětem...a dle návrhu reformy bych byl nechám stranou, neboť by mi v okamžiku startu reformy bylo již více než 40 let... :-)
Čtenářský dotaz
Snížení pojistného (včetně stropu) znamená nižší výběr zejména od velkých plátců. Zvýšení DPH se to pokouší nahradit tak, že povinnost přesouvá na chudší, hlavně na mládež a penzisty. Je to tak myšleno? Proč ODS nevrátí peníze, které z pojistného rozházela v předchozích dobách (pan Topolánek ještě 2008 tuším 38 miliard)?
VB
Snížení pojistné sazby znamená snížení zdanění práce pro všechny pracující, nejen pro vysokopříjmové občany. Viz také jedna z předchozích odpovědí. Nikdo nehovoří o tom, že by snížení zdanění práce (které je v ČR z mezinárodního hlediska extrémní - zejména u nízko a středně příjmových kategorií) zvýšilo nabídku pracovních míst - bylo by lehčí najít práci, což by měli ocenit zejména ti, co jsou vyšší nezaměstnaností ohroženi (tedy nízkopříjmoví jedinci, lidé s nižším vzděláním atd.). Ad DPH - DPH platí nejvíce ti, co mají nejvyšší spotřebu. Nejvyšší spotřebu mají ti, co mají vysoký příjem... V roce 2004 středolevicová vláda ČSSD zvýšila DPH o cca 40 mld. Kč - a tehdy tento růst nepřímých daní nebyl kompenzován snížením daní z práce. A dnes už o tom prakticky ani nevíme. Kdybychom si to totiž pamatovali, nemohli bychom tak jednoduše sednout na lep laciných novinových komentářů... Důchodci budou navíc jedinou kategorií obyvatelstva, která bude před dopady vyšší DPH chráněna, neboť veškeré zvýšení inflace se jim automaticky promítne do zvýšení jejich penzí. Výměnou za to dostanou po reformě důchodový systém, jehož závazky budou kryty zdroji. podotýkám, že dnes máme důchodový systém, jehož dlouhodobé závazky najsou z 1/3 kryty zdroji...systém je tedy z technického úhlu pohledu nesolventní...
Čtenářský dotaz
Bude reforma vůbec fungovat? Předpokládejme, že dnes dělají dva zaměstnanci na jednoho důchodce. V budoucnu to bude třeba jedna k jedné. Dejme tomu, že důchodci budou mít k dispozici naspořené peníze. Ale to nemění nic na věci, že fakticky bude dělat jen jeden člověk, který musí toho vyrobit, aby uživil i důchodce. Objem výrobků i služeb k dispozici zůstává zhruba stále stejný, jen se bude muset dělit mezi víc lidí. Protože důchodci se nebudou živit penězi, ale výrobky, bude k dispozici víc peněz než výrobků. To znamená inflaci, která znehodnotí peníze důchodců. Myslíte tedy, že vámi navrhovaný systém bude fungovat?
VB
1) myslím, že důchodový systém, který je postaven na principu diverzifikace, je odolnější vůči všem možným situacím/rizikům, které mohou nastat. dnes o žádné diverzifikaci nemůžeme mluvit - viz jedna z odpovědí výše 2) nezapomeňme prosím, že i po reformě bude naprosto dominantní, cca 80% částí důchodového systému průběžně financovaný pilíř. Spoření bude jen doplňkovou složkou... 3) pokud bude muset opravdu jeden pracující uživit "svého" důchodce, tak bych se vůbec nedivil, kdyby tito pracující "nevolníci" z takového systému raději emigrovali... připomínám již nyní existující 100% mobilitu pracovních sil v rámci EU...
Čtenářský dotaz
Dobrý den Jsem člověk 35let a se soukromím spořením nemám žádný problém. Otázka je jaký bude podle vaší představy dohled nad soukromými fondy? A jestli budou vklady nějakým způsobem pojištěny? Děkuji. Petr Urban
VB
Regulaci musí nastavit stát a poměrně přísně - nejlépe v rovině tvrdého, ale stále ještě smysluplného omezení výše poplatků, které si za investiční služby budou moci soukromí asset manažeři od klientů strhávat. Dohled by dle mého názoru na základě této regulace měla vykonávat ČNB. Pojištění vkladů, bezpečnost - viz jedna z prvních odpovědí shora - možnost investic výhradně do stárních dluhopisů české vlády by znamenala ekonomickou 100% garanci české vlády...
Čtenářský dotaz
Dobrý den, 1. proč není v duchodech umožněno, aby nějaká část pojistného šla od "dětí k rodičům" Kromě zásluhovosti zde vidím i prvek spravedlivosti ( kdo nemá děti nemá ani náklady s nimi a tedy nechť si tyto peníze odkladá do dalších pilířů) i částečně prvek pro populační. 2. všechny prognózy se mi zdá jsou prosté lineární extrapolace vývoje ( porodnost, dlouhověkost,ekonomika atd.) Dle mého názoru ale extrapolace nejsou lineární ale mají složitější chování. "dobré" ale i "špatné" tendence se vzájemně násobí. Příkladem budiž klesající porodnost se současným zvyšováním věku a současným prudkým zhoršováním zdraví ( možnosti početí) i u střední generace atd. Všechny prognozy já osobně vidím ještě "černěji" Prosím o osobní stanovisko. 3. existuje někde srovnání důchodů v rámci zemí EU i mimo EU ? nebudu sám, kdy by si ho prostudoval...
VB
ad 1) mně se toto nelíbí a na propulačnost takového kroku nevěřím. Opravdu věříme tomu, že lidé ve dvaceti/třiceti letech změní své reprodukční chování při vědomí toho, že v sedmdesáti budou dostávat 1% příjmu svých dětí na svůj důchod?! To raději více věřím tomu, aby stát prostřednictvím daňové politiky snižoval pokles životní úrovně, které rodiny s malými dětmi čelí; a pomocí investic do rodinných služeb snižoval náklady obětované příležitosti, kterým tyto rodiny bohužel také čelí. ad 2) lineární extrapolace se - co já vím - už moc nepoužívají, ale rozumím tomu riziku "sčítání negativních scénářů", o kterém hovoříte. Já si vždy říkám, že toto je o důvod více, proč reformy udělat včas, proč jít cestou diverzifikace (a ne spekulace), neboť nikdy přesně nevíme, jaký konkrétní vějíř rizik/situací v praxi opravdu nastane. ad 3) Pár dokumentů, resp. odkazů na ně lze najít na webu komise (http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vf_duchod_ref_pes.html). jinak jsou v tomto smyslu užitečné studie prováděné Evropskou komisí (ať už DGECOFIN nebo DG Sociální politiky) - viz web EK (popř. dotaz na MPSV).
Čtenářský dotaz
Dobrý den, využívám možnosti a dotazů mám více: 1) kdo určoval členy komise? 2) brala komise v úvahu vývoj hospodářství, demografický vývoj, stav společnosti a míru solidarity, včetně rozpadu tradiční rodiny? 3) jak bude zaručeno, že penzijní fondy neskončí krachem jako mnohé příklady ze světa? Děkuji.
VB
Dobrý den, ad 1) 1 zástupce nominoval ministr financí, 1 zástupce nominoval ministr práce a sociálních věcí a ostatní členové byli navržení mnou. ad 2) ano - metodicky jsme vycházeli z konceptu vyvinutého jižo v letech 2004-2005 v první tzv. bezděkově komisi. Hsopodářství, demografie - to vše bylo v úvahu bráno a data jsou k dispozici na webu. Ad rozpad rodiny - viz například náš návrh na sdílení důchodových nárků mezi manželi - viz jedna z předchozích odpovědí - který by měl lépe ochránit dlouholeté manželky v situaci, kdy dojde k rozvodu. ad 3) co vím, tak ve světě občas zkrachovaly tzv. zaměstnavatelské penzijní fondy, nikoliv penzijní fondy "občanské" povahy na bázi podílových fondů. Nicméně otázku dohledu a bezpečnosti prostředků jsem odpověděl v předchozích otázkách.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, včera mi bylo 40. Ocitl jsem se tak na dělící rovině Vaší reformy (i když vím, že to nemusí bý zrovna věk 40, prosazení reformy se stejně protáhne a dělící rovinu budete muset někam dát). Můžete prosím popsat trochu podrobněji tuto věkovou skupinu v rámci Vaší zprávy a Vaše záměry s ní? Jak uvažujete o pojistném v tomto případě? Jak uvažujete o sladění této skupiny s nedávným rozdudkem Ústavního soudu, když chete průběžný systém uplatnit právě zde? Děkuji.
VB
dobrý den. hranice 40 let je v návrhu pouze "technická", v realitě to může být klidně 45, 50 či nějaká náběhová křivka atp. Nicméně i tato skupina osob - i pokud by byla ponechána stranou z hlediska možnosti spořit si povinně na stáří - bude benefitovat ze snížení pojistné sazby z 28 na 23% a ze snížení stropů na sociální pojištění na trojnásobek průměrné mzdy v ekonomice - což jsou všechno opatření, která reagují na nález Ústavního soudu.
Čtenářský dotaz
Dobrý den. Nerozumím tomu, proč chcete nejbohatším dále snížit stropy pro odvod zdravotního a sociálního pojištění ? ? ? Již teď dochází k situaci, že u nás po zavedení rovné daně a následného zastropování zdrav. a soc. pojištění lidé s příjmem nad 140 tisíc měsíčně dokonce v důsledku toho de facto v souhrnu platí nižší daň z příjmu ! Přitom všude v západní Evropě je progresivní zdanění, kdy naopak nejbohatší platí procentuelně vyšší daně. Je neuvěřitelné, že ve chvíli, kdy je snaha snižovat státní dluh (který je mimochodem na polovině průměru zemí EU), což je chvályhodné a ve chvíli, kdy se mají zvyšovat důchody nejbohatším, namísto očekávaného zvýšení stropů přicházíte s dalším snížením stropů nejbohatším a peníze chcete hledat zdražením potravin a služeb, tedy u chudších vrstev a střední vrstvy ... ?!
VB
v ČR máme dva extrémy: 1) faktickou neexistenci stropů na sociální pojištění (šesti či čtyř násobek nepovažuji za strop; v civilizovaných zemích je strop maximálně 2-2,5 násobek průměrného platu!) v kombinaci s extrémně vysokou pojistnou sazbou (28%) - a nezapomeňme ještě na pojistné na nemocenskou, nezaměstnanost, zdravotní pojištění atd... 2) degrasivní sazbu daně z příjmu fyzických osob pro příjem nad úrovní stropu na pojištění, což je opravdu extrémní rarita. Občas máme tendenci jeden extrém "omlouvat" či kompenzovat extrémem druhým, což je dle mého názoru vršení chyby na chybu. Správná reakce, dle mého názoru, je: 1) snížit pojistnou sazbu a snížit stropy pojištění 2) zavést druhou progresivní sazbu DPFO pro příjem nad úrovní (sníženého) stropu někde na úrovni kolem 30%
Čtenářský dotaz
Dobrý den, proč musí být Vámi navrhovaný pilíř soukromý??? Odkladat si peníze do nějakého nově zřizeného státního fondu by bylo bezpečnější. Nebo je to jen lobbyng, peněžních ústavů?? Zabívá se reforma i výsluhami bezpečnostích složek státu?? Vždyť tam musí být problém??
VB
dobrý den, podle mého názoru může být k dispozici klidně i státem provozovaný fond, jen bych velmi bojoval za to, aby INVESTOVÁNÍ prostředků ve fondu - v souladu s jasně stanovenou investiční strategií - bylo prováděno soukromými investičními správci a ne státem či úředníky (důvod: veliké riziko politického zneužití prostředků, pokud by podléhali rozhodování úředníků jmenovaných politiky). ad bezpečnost - viz několik odpovědí výše ad lobbying a nezávislost - také odpovědi výše ad výsluhy bezpečnostních složek: explicitně jsme se tím nezabývali, neboť fakticky tyto výsluhy nejsou důchodovou dávkou. nicméně souhlasím s Vámi, že tam problém opravud může být. na druhou stranu - s vědomím celkových výdajů důchodového systému dnes - přes 300 mld Kč - nepodléhejme dojmu, že ve výsluhách bezpečnostních složek najdeme objemově řešení důchodového problému v ČR.
Čtenářský dotaz
Chcete vyvést část penzijního spoření občanů povinně do soukromých fondů. Jak je ale Vaše stanovisko možno považovat za nestranné, když působíte ve vrcholovém managementu pojišťovny, která má takovýto soukromý fond spravovat ?!
VB
1) viz odpovědi na dřívější dotazy 2) přečetě si celou závěrečnou zprávu a všechna doporučení v ní (http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vf_duchod_ref_pes.html), ať nejste závislý pouze na zkratkovitých informacích z médií 3) již v pojišťovnictví ani penzijních fondech, ani jiných finančních institucích nepracuji...nicméně vím, že jsem byl jimi všemi zlobován a infikován natolik, že až do konce svého života se už nemůžu nijak napravit... :-)
Čtenářský dotaz
Proč se zcela zbytečně snižuje výběr pojistného z 28 % na 23% a nahrazuje se zvýšením DPH na 19%, když to nejvíce poškodí důchodce, kteří mají výrazně jiný spotřební koš? Pane Bezděku, necítíte se podjatý, když návrh zajišťuje dobrý život pro penzijní fondy? Proč jste nenavrhli také i variantu, kde by nebyl opt-out, a tak vyšli vstříc opozici?
VB
na první dvě otázky jsem odpověděl již několikrát výše. ad opt-out: tuto variantu jsme seriozně zvažovali. nakonec jsme si odmítli z důvodu, že cca 90% žen a možné až 1/3 mužů by - pokud by se lidé rozhodovali pouze racionálně (silný předpoklad, vím) - do opt-outu nevstoupili. následně bychom tedy měli cca 1/2 populace, která by neměla diverzifikovány zdroje na své důchody - a byli by tedy ve stejné situaci jako dnešní penzisté, jejichž příjem z 94% v průměru závisí na dávkách od státu.
Čtenářský dotaz
Vážený pane Bezděku, možná bych se měl ptát jinde, ale prosím, není mi zcela jasný efekt penzijního spoření. Konkrétně v mém posledním výpisu z ING penz.fondu mi bylo připsáno roční zhodnocení 0,1%. Poslední asi tři roky pod 1%. Mám naspořeno asi 175.000 korun a je mi 67 let - tak je mi to téměř jedno, ale kdyby mi bylo 30 let ??? Má pan Rusnok moc velkou režii? A mají vůbec penzijní fondy efekt ? Vím, že mohu investovat jinam. Děkuji za odpověď. Pavel Čech
VB
penzijní připojištění je produkt, který zákonem nutí jeho provozovatele - tedy penzijní fond - garantovat klientovi KAŽDÝ ROK, že nebude mít záporné meziroční zhodnocení na svém účtu. proto penzijní fondy v ČR investují prakticky všechny peníze klientů pouze do státních dluhopisů a proto je dosažený výnos relativně nízký, stěží nad mírou inflace v průměru za posledních cca 10 let. Proto - pokud by penzijní fondy měly být nositelem povinného spoření, musí jít o reformované penzijní fondy, kde shora uvedený problém bude odstraněn a budou lidem v horizontu 20ti a více let poskytovat vyšší průměrný výnos.
Čtenářský dotaz
Mladí lidé budou patrně muset po škole splácet školné, k tomu se zadlužit hypotékou na byt a k tomu ještě si spořit na důchod. Otázka zní Z ČEHO??? Vždyť už tyto náklady zarovnají čistý příjem běžného člověka bez praxe tak někam na nulu, a to ještě potřebuje jíst, pít, obléci se a to nemluvím o věcech, které dělají lidský život lidským životem, jako volnočasové aktivity - dovolená, kultura, sport...Pak se divíte, že demografický vývoj je takto nepříznivý, když lidé nemají peníze ani na svůj vlastní život, tak jak si mohou dovolit mít dítě??? Potom se nedivte, že jako národ vymíráme a nastupují za nás emigranti.
VB
právě proto ta varianta reformy, která získala největší podporu v komisi, navrhuje, aby spoření na důchod bylo financováno 3% z té sazby pojištění, kterou již dnes každý automaticky platí státu - z pohledu Vaší peněženky tedy nepůjde o platbu "navíc", jen platbu "jinam". Já osobně jsem silně přesvědčen o tom, že extrémně nízká porodnost v ČR souvisí - mimo jiné - i s neutěšenou ekonomickou situací rodin s dětmi. a že toto je oblast, které se stát musí věnovat (skrze daně, skrze dostupnost veřejných služeb orientovaných na potřeby rodin s dětmi, skrze politiky na trhu práce (např. částečné úvazky...)) a takto jsme to v Závěrečné zprávě i doporučili.
Čtenářský dotaz
Vážený vystrčený lobbisto životních pojišťoven, mohl byste mi sdělit, jak to bude s pozůstalostními důchody osob, kterým manžel/ka nestihl/a zemřít včas a nebyl/a klientem životní pojišťovny, jelikož to buď nestihl/a nebo ho odmítly pojistit? Chápu, že současný systém se vám může zdát nemoderní, ale ten moderní - přes životní pojištění - tady jaksi nebyl příliš zaveden a se sdíleným pojištěním se taky zatím ani nezačalo. Jak budou pozůstalí hradit náklady společné - pozůstalé domácnosti? Každý nemá ranec úspor nebo solventní děti, a právo pastvy zatím také nebylo novým Občanským zákoníkem ustanoveno.
VB
ad lobbyismus, problematika vdovských/vdoveckých důchodů, sdílení důchodových nároků atd. viz odpovědi na předchozí otázky. je zajímavé sledovat, že čím méně vybíravý slovník tazatele, tím větší pravděpodobnost, že dotaz je nepodepsaný nebo podepsaný "pseudonynem". zřejmě to také něco vypovídá... :-)
Čtenářský dotaz
Předem zdravím. Bude se možnost přispořit si na důchod do důchodových fondů týkat i občanů se zdravotním postižením v ČID a PID ? I těch jejichž zaměstnávání dotuje zaměstnavateli stát ? Nebo mají pokud jsou toho schopni více myslet na zadní kolečka stáří a invalidity ( snížení pracovní schopnosti ) neboť stát jim stáří a sníženou zdravotní schopnost nebude z průběžného solidárního sytému již zajišťovat v nyní obvyklé míře? Děkuji za odpověď.
VB
dobrý den. pokud občan pobírající ČID nebo PID pracuje (a platí pojistné) , pak určitě ano. v oblasti invalidních důchodů jsme žádnou výraznou změnu oproti dnešnímu stavu a praxi posledních cca 15 let nenavrhovali. mj. i proto jsme "zamítli" variantu rovného důchodu... nicméně, každému doporučuji se na riziko smrti, invalidity, vážných úrazů atp. zajistit komerčně formou pojištění. Čím mladší člověk to udělá, tím nižší pojistné bude platit. Je to zodpovědné vůči těm, kteří jsou na Vašem příjmu závislí a po nepříjemné události by o tento příjem zcela či úplně mohli přijít. nespoléhejte v tomto na stát.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, jakým mechanismem předpokládáte zajištění a efektivní zhodnocení vkladů klientů, ochranu před tunelnelování, a nedůvodným nákladům (předražené zakázky známým managementu fondu, nesymslné odměny). Penzijní fondy v druhé polovině již ukázaly, že hospodařit neumí, vytunelovány byly kampeličky, vytunelovány byly privatizační fondy... V loňském roce (2009) připsaly fondy nesmyslně nízké výnosy s výmluvou na kriz, jenže výnosy byl yz ahospodářský rok 2008, kdy krize nebyla... Jak má občan věřit, že s penzijními fondy tomu bude jinak?
VB
dobrý den, ad bezpečnost, garance státu atp. viz odpovědi výše. já jsem vedl jeden penzijní fond 3 roky a garantuji Vám, že tam nebyla jediná zakázka "známým" managementu, natož nesmyslné odměny. Fond v 18 zaměstnancích obsluhoval více než 100 tisíc klientů... Krize na finančních trzích začala již v roce 2008 (Lehman atd.), propad akcií a panika na dluhopisech byla již na podzim 2008 a to vše negativně ovlivnilo výnosy, které byly připsány za rok 2008 v roce 2009. Nicméně - považujete připsaný výnos 1-2% v situaci, kdy burzy padaly o desítky procent za "nesmyslně nízký výnos" či důkaz toho, že "neumí hospodařit"? o souvilsoti výnosů s nastavením zákona jsem hovořil již u dřívějších otázek. mimochodem - sektor penzijních fondů je zřejmě jeiný sektor finančního trhu v ČR, kde za dobu 16 let jeho existence nebylo nic vytunelováno...
Čtenářský dotaz
Přeji pěkný den. Jsem jedna z osob, která je při pohledu na tuzemskou politiku již nebezpečně blízko 40 leté hranice. Na penzi si v individuálně spořím již 15 let. Další příspěvek (vázaný na realitu vlastního příspěvku) dostávám od svého zaměstnavatele. Není možné vypracovat návrh, kdy by osoby v podobné situaci měly možnost též (alespoň částečného) zapojení do nového systému? Domnívám se totiž, že jsme přeci jenom z pohledu státu "zodpovědnější" než ti co zatím spoléhají pouze na něj.
VB
bude-li k tomuto politická vůle, určitě lze návrh reformy modifikovat ve směru, o kterém hovoříte - viz koneckonců jedna z odpovědí na předchozí otázky. Váženéí čtenáři, děkuji Vám za otázky a omlouvám se, že jsem je nestihl všechny zodpovědět. S pozdravem "důchodové reformě zdar!", Vladimír Bezděk
Čtenářský dotaz
Dobrý den. Tuším, že nějak kolem 3.6. uveřejnila vaše expertní komise PESzávěrečnou zprávu. Zajímalo by mne co se z procesního hlediska bude dít dál. Ve zkratce, kdo bude o osudu zprávy a tedy reformy rozhodovat. Děkuji a přeji hezký den. Petr Miroš
Čtenářský dotaz
Dobrý den, souhlasím s tím, ze je potreba s penzema neco udelat, ale nesouhlasim s navrzenou formou. Zvedat DPH je spatne - modelovy priklad - statni zamestnanec s malym ditetem a tehotnou zenou na materske. Uz tak bude tato rodiny bita za to ze ma deti a jeste zvyseni DPH k tomu jim zlomi vaz (+ snizeni materske, snizeni vyplaty st. zamestnance). Proc setrit na mladych rodinach. Zruste stropy pojistneho, zefektivnete stavbu dalnic a verejne zakazky na kde co, vratte gripeny a je to. Dale nesouhlasim s odvodem penez do soukromych fondu. Muj deda za zivot prisel 3x o vsechny uspory - 1) 2. sv. valka, 2) menova reforma, 3) zmena rezimu s obrovskou inflaci - co nasetril je ted po 20-ti letech jako kapesne pro jeho vnoucata. Jak zarucite, ze se nam nestane neco podobneho? Nez neco vpustite, tak si prosim udelajte modelove priklady viz. rodina statniho zamestnance.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, nenašel jsem v návrhu reformy žádný nový zdroj příjmů (státní rozpočet - DPH - tím samozřejmě není). Mohl byste tedy uvést vztahy, které jste zvažovali při porovnávání výhodnosti průběžného a spořícího systému? Myslím vztahy mezi HDP, úroky státních dluhopisů a výnosy penzijních fondů? Bez toho jste zcela jistě svůj návrh připravovat nemohli.
Čtenářský dotaz
Bylo nutné vůbec něco reformovat? Reforma už byla. Ten systém z r. 1995 je perfektní v tom, že dlohodobě spěje k rovnému důchodů, jsou v něm zabudovány výdajové brzdy, tedy je ufinancovatelný. To, že by výsledkem byly nízké rovné důchody, to by přece vůbec nevadilo. Kolem r. 2050 by už v podstatě ten systém v podstatě usnusl sám přirozenou smrtí. Současně ta společnost už bude tak bohatá, že by si každý vystačil sám. Ani ten fondový systém neřeší ten základní, tj. demografický problém? Tedy to, kdo bude vyrábět statky a služby?
Související