Penzijní systém by měl mít podle Bezděkovy komise tři pilíře

1. Odvody státu

2. Individuální penzijní účty

3. Životní pojištění a reformované penzijní fondy. Přímá podpora státu by zůstala zachována.

Noví důchodci

Podle plánů Bezděkovy komise by se měla penzijní reforma rozběhnout v roce 2015

Reforma rozdělí obyvatele do tří skupin podle věku

1. Do 40 let


V ČR bude v roce 2015 žít 5 100 000 lidí mladších 40 let.

První varianta reformy počítá s odvodem 20 procentních bodů z 23procentní sazby pojistného. Zbývající tři půjdou do druhého pilíře - na individuální penzijní účty.

Druhá varianta počítá s odvodem 23 procentních bodů z hrubé mzdy a dobrovolného spoření ve výši alespoň 3 procent na individuální účty se státním příspěvkem.

2. 40 až 62 let

V Česku budou v roce 2015 žít přibližně tři miliony lidí ve věku 40 až 62 let.

Do penzijního systému budou odvádět podle stávajících pravidel. Tedy 28 procent z hrubé mzdy či vyměřovacího základu (u OSVČ).

3. nad 62 let

V Česku bude v roce 2015 žít přibližně 2,5 milionu lidí starších 62 let.

V Česku bude v roce 2015 žít přibližně 2,5 milionu lidí starších 62 let.

Budou pobírat důchod podle stávajícího systému. Důchody budou valorizovány pouze podle inflace.

Generace lidí nad čtyřicet let a těch, kterým brzy čtyřicet bude, při včerejší prezentaci návrhu penzijní reformy, zbystřila. Návrh, který pro vládu připravil tým devíti lidí kolem Vladimíra Bezděka, s nimi totiž nepočítá.

Při výplatě penze by měli být odkázáni na průběžný systém a nemohli by si z platu tři procenta odkládat na svůj individuální penzijní účet. "Vyloučení" se týká i poloviny silných ročníků Husákových dětí, které se narodily v 70. letech.

Životní úroveň těchto penzistů se má zhoršovat. Při odchodu do důchodu totiž dostanou oproti dnešku menší část své předdůchodové mzdy.

Pocítí to Husákovy děti

"Skoková nespravedlnost" zřejmě nastane hlavně mezi ročníky 1975 a 1976 (při startu reformy v roce 2015). Tak například při druhé variantě reformy, kdy by si lidé na penzi odváděli více peněz, bude člověk s průměrným platem narozený v roce 1975 dostávat 50 procent svého platu, ale člověk o rok mladší může dostat 60 procent.

"Rozdíly mezi lidmi do čtyřicítky a přes čtyřicet by měly být minimální. Obava, že by tito lidé měli mít v důchodu míň peněz, není vůbec na místě," uklidňoval včera člen komise Jiří Rusnok.

Skokový rozdíl u čtyřicátníků by se podle Bezděka dal zahladit tím, že by se změny zaváděly postupně. "Návrhy parametrů nejsou vytesány do žuly. Dá se uvažovat o nějaké náběhové křivce nebo zvýšení té hranice. Jestliže bude takový závěr, že tam chceme zahrnout Husákovy děti, tak to udělejme," prohlásil.

Podíl mezi průměrným důchodem a průměrnou mzdou by se měl v následujících třiceti letech prudce zhoršovat. Zatímco dnes lidé na důchodu dostávají asi 40 procent předdůchodové mzdy, v roce 2030 by dostávali jen asi 35 procent. Později by se tento poměr měl zase začít zlepšovat.

Návrhy variant důchodové reformy

První varianta reformy počítá s tím, že lidé budou mít penzi trvale nižší. Podle druhé varianty by se na současnou úroveň důchody dostaly nejdřív v roce 2055 a v roce 2100 by mohli lidé od státu inkasovat až 50 procent svého původního platu.

Navrhovaný systém by měl více zvýhodnit lidi s vyšším příjmem, tedy ty, kteří do systému odvádějí více. Je to v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu, který v dubnu označil český systém výpočtu důchodů za protiústavní.

Lidé s příjmem nad 71 tisíc měsíčně by navíc měli těžit z navrhovaného snížení stropů na pojištění ze současného šestinásobku na trojnásobek průměrné mzdy. Díky tomu by do společného důchodového balíku odvedli méně peněz.

Větší solidarita v rodině

Zatímco solidaritu ve společnosti mezi bohatými a chudými návrh reformy spíš umenšuje, v rodinách zavádí zcela opačný trend. Je revoluční pro všechny manžele, jejichž příjmy se výrazně liší.

Peníze, které do systému odvedou v době, kdy budou manželé, se jim totiž sečtou a vydělí dvěma. To znamená, že ten z manželů, který vydělával méně, bude v důchodu profitovat z životní úrovně, kterou měl v době manželství jeho partner. Na tom vydělají především ženy. Ty totiž mají obecně nižší platy než muži.

Ženy ale jinak pocítí zavádění reformy tvrději než muži. Věková hranice pro odchod do důchodu se má pro muže i ženy srovnat v roce 2030 na 65 letech.

Protože ženy chodí dnes do penze dřív, bude se jim věk odchodu do penze prodlužovat rychleji než mužům. Počet vychovaných dětí se jim přitom na věku odchodu do penze vůbec nepromítne.

Věci veřejné dohodu maří

Prosazení Bezděkovy důchodové reformy vůbec nebude tak jednoduché, jak se původně předpokládalo. Nyní ji totiž podporuje jen ODS a TOP 09, které mají ve sněmovně 94 z 200 hlasů.

Věci veřejné, s nimiž má ODS a TOP 09 ve sněmovně pohodlnou většinu 118 hlasů, sice obecně souhlasí s tím, aby si mohli lidé převést tři až čtyři procenta ze státního důchodového systému do penzijních fondů, jenže zároveň s tím požadují, aby s takto pojatou důchodovou reformou souhlasili i sociální demokraté. "Dohoda by měla být i s ČSSD," řekl včera překvapivě šéf Věcí veřejných Radek John.

A to je právě problém. Socialisté totiž nejen zásadně nesouhlasí s převedením části povinného pojištění do penzijních fondů, ale hlavně se jim nelíbí, že Bezděkova komise navrhuje snížení důchodového pojištění o pět procent a že výpadek z rozpočtu ve výši 55 miliard má vykrýt hlavně zvýšení nižší sazby daně z přidané hodnoty.
"Na toto výrazné zvýšení DPH by doplatili zejména důchodci a lidé s nižšími příjmy. A s tím sociální demokracie nikdy souhlasit nebude," upozorňuje první místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka.