Letos na jaře při pouličních bouřích v Řecku zahynuli tři lidé. Potvrdilo se tak riziko, o němž před dvěma lety, na začátku hospodářské krize mluvili generální tajemník OSN Pan Ki-mun a šéf Mezinárodního měnového fondu Dominique Strauss-Kahn. Varovali tehdy, že úsporná opatření vynucená krizí povedou k sociálním nepokojům.
Bouřlivé demonstrace zažila v minulých týdnech řada evropských zemích. Jejich vlády by mohlo uklidňovat pomyšlení, že v Řecku, donuceném kvůli zanedbaným dluhům začít ostře škrtat, protestovali převážně zaměstnanci státních úřadů a veřejných služeb.
Tento stav se však může změnit. "Brzy očekáváme sociální výbuch," předpovídá Ilias Iliopoulos, generální tajemník odborové centrály ADEDY, sdružující zaměstnance ve veřejném sektoru. Podle něho je velice pravděpodobné, že Mezinárodní měnový fond požádá vládu v Aténách, aby přijala ještě další úsporná opatření.
Uchlácholí vlády odbory?
Ke škrtům snižujícím rozpočtové deficity sáhly i vlády ve Španělsku, Portugalsku a Itálii. Socialistická vláda v Madridu musí počítat s tím, že na odbory už nebude takové spolehnutí jako dříve.
Například jí blízké Dělnické výbory začaly zvažovat, že na protest proti úsporným opatřením vyhlásí generální stávku, a druhá největší odborová centrála UGT vyhlásila stávku na příští úterý.
Demonstrace již proběhly v Británii, Francii a také v Rusku nebo Brazílii. Stávkovalo se i ve Slovinsku, v Albánii, Chorvatsku, Bulharsku a Rumunsku, které zažilo největší demonstrace od pádu komunismu před dvaceti lety.
Česká europoslankyně Zuzana Roithová předpokládá, že riziko protestů proti úsporným opatřením sice existuje, ale že socialistické či levicové vlády mají naději, že přesvědčí odbory, aby na úspory reagovaly zdrženlivě. S ohledem na možné důsledky chystaných opatření proto Roithová také doporučuje, že "pokud nová česká vláda připraví úsporné škrty, tak by měla s odbory co nejdříve mluvit".
Chystá se "horké září"
Většina protestů dosud probíhala vesměs izolovaně, to však nemusí platit pořád. Evropská odborová konfederace (ETUC), sdružující svazy 36 zemí, toto úterý ohlásila, že 29. září zorganizuje celou řadu protestů. Jejich vrcholem má být masová demonstrace v Bruselu, které se má zúčastnit přinejmenším sto tisíc lidí.
Termín 29. září nebyl vybrán náhodně. Ten den budou v Bruselu zasedat ministři financí a hospodářství sedmadvacítky. László Andor, unijní komisař, který má na starosti otázky zaměstnanosti, se proto již s představiteli ETUC sešel, aby se jim pokusil nevyhnutelnost úsporných kroků vysvětlit.
Řecko už ví, kde vezme peníze na dluhy. Částečně zprivatizuje dráhy, poštu a vodárny - čtěte ZDE
Řekové couvají z výrazných reforem. Chtějí je oddálit a změkčit - čtěte ZDE
"Evropská ekonomika je pod tlakem spekulací na finančních trzích za situace, kdy národní vlády kvůli velkým rozpočtovým deficitům musejí škrtat," řekl odborářům Andor. Zároveň se je snažil uklidňovat, že vedle škrtů se dají čekat i příznivější zprávy.
"Nejde tu pouze o úspory, k překonání krize potřebujeme i růst," uvedl. Pokud většina zemí Evropské unie letos vykáže hospodářský růst, tak se podle Andora začne snižovat i počet nezaměstných.
Riziko nestability
Před důsledky sociálních nepokojů varoval i šéf americké výzvědné služby Dennis C. Blair. Ve své nedávné zprávě americkému Senátu napsal, že pokud se hospodářská krize protáhne ještě o rok či dva, riziko nestability citelně vzroste. Podle jeho názoru nemusejí být Spojené státy ušetřeny toho, co nyní zažívá Evropa.
"Nestabilita může rozkolísat řadu rozvojových zemí a to se může následně rozšířit do celého mezinárodního společenství," napsal Dennis C. Blair senátnímu výboru pro zpravodajské služby. Politické riziko by to představovalo, kdyby se k moci dostaly krajně pravicové vlády nebo kdyby začala získávat širší podporu separatistická hnutí.
Adam Černý
od našeho zpravodaje z Bruselu
Řecké dusno
V Aténách včera na protest proti úsporným krokům vlády nejezdila hromadná doprava (žena na snímku si čte prohlášení dopraváků na uzavřeném vchodu do metra). Hrozba, že se demonstrace opět zvrhnou v násilnosti, ovšem stále trvá - a to nejen v Řecku, ale i v dalších zemích eurozóny.
foto: reuters
