Celosvětové vojenské výdaje loni vzrostly o 5,9 procenta na 1,53 bilionu dolarů (zhruba 31 bilionů korun). Nárůst nezastavila ani globální finanční krize a obrovské dluhy mnoha států. Konstatuje to ve své aktuální zprávě Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI). Nejvíc na své vyzbrojování vydávají Spojené státy, Čína a Francie.
Podle ročenky, kterou stockholmský ústav zveřejnil ve středu, vzrostly globální výdaje na zbrojení za posledních deset let o 49 procent. Na tomto trendu nic nezměnil ani nástup Baracka Obamy do úřadu amerického prezidenta. Loni připadalo 54 procent všech dodatečných výdajů na zbrojení právě na Spojené státy.
Washington v roce 2009 vynaložil z peněz daňových poplatníků na zbraně 661 miliard dolarů, což je víc než šestkrát tolik co Čína. Její výdaje na zbrojení jsou druhé největší na světě - zhruba 100 miliard dolarů. Jedním z důvodů zvýšení zbrojních výdajů Washingtonu bylo téměř zdvojnásobení počtu amerických vojáků v Afghánistánu.
Třetí v žebříčku SIPRI je Francie. Sousední Německo zaujalo v minulém roce mezi deseti zeměmi s největšími armádními výdaji sedmou příčku za Japonskem a před Saúdskou Arábií, informovala agentura DPA.
"USA jakožto jediná supervelmoc a jiné rozhodující státy jako Brazílie, Čína, Rusko a Indie se zjevně při dlouhodobém usilování o globální a regionální vliv strategicky rozhodly pro zvýšení výdajů na armádu," konstatoval SIPRI s poukazem na finanční krizi a zadlužování států.
Obama vyhlásil konec preventivním válkám. Za hlavní nepřátele USA označil Írán a KLDR - čtěte ZDE
Výdaje na zbrojení vzrostly za 9 let skoro o polovinu. Vedou USA - čtěte ZDE
Nová strategie NATO: Kvůli Íránu je nutný raketový deštník i jaderné zbraně - čtěte ZDE
"Ačkoli výdaje na zbrojení obvykle nebyly významnou součástí balíčků na stimulaci ekonomik, nebyly ani kráceny," řekl podle agentury AP Sam Perlo-Freeman ze švédské expertní komise.
Nadprůměrně vzrostly po roce 2000 armádní rozpočty zemí s vlastními zdroji ropy a zemního plynu. SIPRI jmenoval mezi nejnápadnějšími případy Ázerbájdžán, kde za poslední desetiletí zbrojní výdaje vzrostly zhruba pětkrát, a Kazachstán, kde narostly o 360 procent. V africkém Čadu tyto náklady stouply dokonce o 663 procent, zatímco v Alžírsku a Nigérii se zdvojnásobily. Obecně nejrychleji rostou výdaje na zbrojení v Asii a Oceánii.
Co se týče jaderných arsenálů, SIPRI odhadl, že osm jaderných mocností (USA, Rusko, Čína, Británie, Francie, Indie, Pákistán a Izrael) vlastní dohromady 8100 funkčních jaderných hlavic, což je o 300 méně než v předchozím roce. Zhruba 2000 z nich je ve stavu bojové pohotovosti, což znamená, že mohou být odpáleny během několika minut.
