Stát hospodařil ke konci května se schodkem 95,4 miliardy korun, což je nejhorší výsledek za dobu existence České republiky. Loni ke konci května státní rozpočet vykázal deficit 71,4 miliardy korun. Informovalo o tom v úterý v tiskové zprávě ministerstvo financí. Na celý rok je schválen rozpočet se schodkem 162,9 miliardy korun; loni rozpočet skončil v rekordním deficitu 192,4 miliardy korun.

Podle Pavla Sobíška z UniCredit Bank za uvedeným zhoršením stála kombinace slabších výběrů některých daní a naopak zrychlení výdajů na důchody."Slabší příjmy v nepřímých daní zřejmě není znakem opětného zhoršení stavu ekonomiky, ale spíš vyčerpání pro státní kasu pozitivních dopadů zvýšení daňových sazeb platného od ledna," poznamenal analytik.

Ministr financí Eduard Janota již dříve v reakci na nižší než plánovaný výběr sociálního pojištění a schválení povodňových dluhopisů uvedl, že plánuje ještě letos další úsporné kroky. Ty by se dotkly výdajů jednotlivých ministerstev. Podle dřívějšího vyjádření ministra je jasné, že vázané výdaje ministerstev ve výši šest miliard korun nebudou letos uvolněny. Zároveň by měly být sníženy výdaje z privatizačního účtu o osm miliard korun. Cílem je dodržet plánovaný deficit veřejných financí na 5,3 procenta hrubého domácího produktu.

Loňskému rozpočtu pomohlo 32 miliard z rezerv

V meziročním srovnání je schodek rozpočtu podle MF ovlivněn rozhodnutím vlády z února 2009 o převodu peněz z rezervních fondů ministerstev do rozpočtu. "Bez tohoto vlivu ve výši téměř 32 miliard korun by hospodaření státního rozpočtu vykázalo lepší výsledek než v loňském roce," uvedlo MF.

Příjmy rozpočtu ke konci května klesly meziročně o 14,1 miliardy na 385,9 miliardy korun. Bez loňského převodu peněz z rezervních fondů ministerstev by byly letošní příjmy podle MF proti loňsku vyšší.

"Zveřejněné údaje potvrzují stabilizaci ekonomické aktivity na nízké úrovni. Aby se při takovém vývoji ekonomiky nevymkl státní rozpočet kontrole, budou zřejmě muset přijít ve druhé polovině roku další úsporná opatření na straně výdajů," prohlásil Sobíšek.

Na pojistném vybral stát méně, pomohlo mu zvýšení spotřební daně

Na pojistném na sociální zabezpečení stát vybral 144,3 miliardy korun, meziročně o 4,2 procenta méně. Plány přitom letos počítají s růstem o 5,5 procenta.

Daňové příjmy státu ke konci května stouply o 11,7 miliardy na 183,3 miliardy korun. "Meziroční růst byl ovlivněn především vyšším inkasem spotřebních daní a daně z přidané hodnoty," uvedlo MF. Spotřební daně stouply od letošního roku v rámci schváleného úsporného balíčku.

Inkaso spotřebních daní tak stouplo o 16 procent na 51,6 miliardy korun. Rozpočet přitom počítá s růstem o necelých 14 procent proti roku 2009. Na dani z přidané hodnoty, která se rovněž od ledna zvýšila, stát vybral 74,1 miliardy korun, meziročně o zhruba sedm procent více.

Meziročně o 3,3 procenta klesl příjem státu na daních od firem a dosáhl ke konci května 22 miliard korun. Letos přitom podle MF bude výnos ovlivněn poklesem sazby daně z 21 procent na 20 procent.

Na daních z příjmu fyzických osob stát získal 29,2 miliardy korun, tedy o 3,2 procenta více než před rokem. Rozpočet počítá s růstem o 3,1 procenta.

Celkové výdaje státu v meziročním srovnání stouply o 9,8 miliardy na 481,3 miliardy korun. Na sociální dávky stát vynaložil o procento více než před rokem, tedy 177,7 miliardy korun. Z toho na důchodech stát vyplatil 141,1 miliardy korun, což je o 3,1 miliardy více než o rok dřív.

Na obsluhu a úroky státního dluhu stát ke konci května zaplatil v meziročním srovnání o jednu miliardy korun méně, tedy 20,3 miliardy korun.