Nová "basilejská" pravidla kapitálové přiměřenosti bank ekonomický růst ve světě nijak podstatněji neoslabí a v dlouhodobějším horizontu budou pro ekonomiky naopak přínosem. Řekl to pondělnímu vydání britského listu Financial Times hlavní ekonomický poradce Banky pro mezinárodní platební vyrovnání (BIS), která nová pravidla připravuje.

"Čistý dopad reforem Basilejského výboru na ekonomický růst bude zanedbatelný. Z našeho předběžného hodnocení plyne, že zlepšení odolností finančního systému hospodářský růst trvaleji neovlivní, snad kromě toho, že jej zrychlí," řekl Stephen Cecchetti, který vede v rámci BIS studii o globálních dopadech nových pravidel.

Cecchetti svým vystoupením předchází kritice pravidel "Basilej III", kterou na příští dny chystají přední světové banky. Jejich zástupci se tento týden sejdou ve Vídni a příští týden zveřejní vlastní odhady dopadů těchto reforem. Podle nich by zpřísnění pravidel mohlo ubrat ze světové ekonomiky až pět procent.

Banky se nechtějí měnit

Podle Cecchettiho však banky nemístně přehánějí. Jejich "scénáře soudného dne" jsou totiž založeny na předpokladu "maximálního dopadu maximální uvažované změny při minimální změně chování". "Předpokládají, že své podnikání regulační reformě vůbec nepřizpůsobí a že výsledek pro ekonomiku bude ten nejhorší možný," řekl.

Nová basilejská pravidla budou vyžadovat od bank, aby měly proti svým úvěrům a dalším pohledávkám více kapitálu než dosud. Basilejský výbor pro bankovní dohled předložil návrh reforem loni a chce je dokončit do listopadového summitu skupiny G20. Většina bank již drží více kapitálu, než kolik vyžaduje globální dohoda Basilej II, kterou přitom ještě některé země včetně USA plně nezavedly.

Poučení z hypoteční krize

Nová pravidla reagují na finanční krizi minulých dvou let, která vznikla do značné míry tím, že banky hromadně kupovaly hypoteční cenné papíry hodnocené ratingovými agenturami nereálně vysokými známkami.

Proti aktivům hodnoceným obecně jako bezpečná banky nemusely mít v záloze podle dosavadních basilejských pravidel tolik kapitálu jako proti méně bezpečným aktivům, což znamená, že tato pravidla spolu s přenášením hodnocení rizikovosti aktiv na soukromé ratingové agentury přispěla ke vzniku a globálnímu rozšíření krize.

Podle Cecchettiho budou mít nová pravidla na ekonomický růst dopad v rozmezí průměrné chyby v ekonomických prognózách, to znamená méně než 0,5 procenta, a dlouhodoběji budou mít na růst vliv spíše kladný. Ekonom vysvětlil, že banky se například na nová pravidla pro likviditu budou moci adaptovat tím, že budou prodlužovat splatnost svých závazků tak, aby lépe odrážela strukturu jejich aktiv.

Banky tvrdí, že tato pravidla je budou nutit hromadně vyměňovat úvěry s vysokými výnosy za nízkoúročené vládní dluhopisy, což oslabí ziskovost jejich a investorů a prodraží a omezí poskytování úvěrů.