Britská vláda v pondělí oznámila, že ještě letos provede rozpočtové škrty 6,234 miliardy liber (186 miliard korun) ve snaze omezit rozpočtový schodek dosahující 11 procent hrubého domácího produktu.Další peníze by po nedávných volbách vzniklé koaliční vládě mělo přinést zdanění bankovního sektoru. Britský list The Independent tvrdí, že by do státní kasy mohlo připlout až 8 miliard liber (zhruba 239 miliard korun). Kdyby mohla

Půl miliardy liber z těchto škrtů ale bude znovu investováno na vzdělávací programy a sociální byty, oznámil ministr financí George Osborne. On i jeho náměstek, liberální demokrat David Laws, tvrdí, že škrty se týkají především zbytečně vysokých nákladů veřejného sektoru. Na 700 milionů se tak ušetří tím, že se přestanou najímat noví zaměstnanci státní správy a omezí se výdaje na konzultantské firmy.

Dvě miliardy se mají ušetřit na informačních technologiích, revizemi dodavatelských smluv a omezením propagace. Úsporami na cestovních nákladech se má ušetřit miliarda liber, dalších 520 milionů přinese zrušení státního příspěvku na spořící účty pro děti. O 1,1 miliardy liber budou zkráceny příspěvky místním správám.

Oznámené úspory také zakazují státním úředníkům jezdit či létat první třídou, někteří náměstci ministrů přijdou o vlastní auta s řidičem a budou muset jezdit veřejnou dopravou nebo budou používat vozy z vládního autoparku. Tento symbolický krok přinese úsporu pěti milionů liber. Za "populistické gesto, které má přijetí škrtů usnadnit", označil deník The Daily Telegraph snížení rozpočtů na kamery měřící rychlost na silnicích.

Ohrožená stabilita ostrovní ekonomiky

"Pokud bychom nejednali nyní, významně bychom ohrozili stabilitu britské ekonomiky," řekl Osborne, jehož Konzervativní strana po volbách 6. května uzavřela koalici s liberálními demokraty.

Labouristická opozice nyní zveřejněné záměry vlády kritizovala. Lawsův předchůdce na ministerstvu financí Liam Byrne prohlásil, že "příliš časnými rozpočtovými škrty vystavuje ekonomiku riziku".

Konzervativci před volbami chtěli začít snižovat deficit již letos, zatímco labouristé i liberální demokraté s tím chtěli počkat na příští rok, aby neohrozili počínající ekonomické oživení. Při koaličních jednáních ale liberálové v tomto směru ustoupili výměnou za to, že část peněz získaných na škrtech se vrátí zpět do ekonomiky.

"Budeme investovat 500 milionů liber na učňovské a vzdělávací programy a na sociální výstavbu, jak si přáli naši koaliční partneři," řekl dnes Osborne.

Další škrty již brzy

Neuvedl, kolik lidí ve státní správě přijde dnes ohlášenými škrty o práci. Zdůraznil ale, že většinou se nebudou najímat noví lidé na místa uvolněná odchody do důchodu. "Léta dostatku ve státním sektoru skončila," poznamenal nicméně David Laws.

Vládní koalice označila snižování deficitu za svou prioritu. Schodek ve výši 156 miliard liber tvoří asi 11 procent HDP. Konečná čísla za rozpočtový rok 2009/2010 ale minulý týden ukázala, že deficit je o 7,5 miliardy nižší, než ukazovaly dosavadní odhady.

Současné oznámené škrty jsou jen předzvěstí rozsáhlejších úspor a zřejmě i zvyšování daní v příštích letech. Další záměry nové vlády ukáže provizorní rozpočet 22. června a konkrétní čísla budou jasná na podzim po analýze výdajů jednotlivých ministerstev. Obecnější záměry nové vlády přednese v úterý královna při oficiálním zahájení práce nové Dolní sněmovny.

Pro uvažovanou bankovní daň našli Britové inspiraci v USA, kde již prezident Barack Obama podobnou daň zavedl. Její budoucnost na ostrovech však není nyní zcela jasná, neboť britská vláda nejdříve bude muset určit její klíčové parametry a poté pro ni bude muset nalézt podporu. O návrzích zdanění bankovního sektoru má příští měsíc jednat i skupina předních ekonomik G20, konečné rozhodnutí o mezinárodní bankovní dani se však neočekává dříve než v září.

Vládní škrty se stávají evropským "hitem" a omezení rozpočtových deficitů se chystají většina zemí Evropské unie. Dokonce již ministři eurozóny minulý týden jednali, jak zkrotit rozpočtové hříšníky prostřednictvím sankcí.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru