Německý parlament v pátek schválil zákon, který umožní, aby největší evropská ekonomika přispěla svým dílem k obřímu záchrannému plánu pro eurozónu v celkové sumě 750 miliard eur (zhruba 19,3 bilionu Kč). Německo tak v případě potřeby poskytne zemím, které by se kvůli svým dluhům dostaly do rizika platební neschopnosti, úvěrové garance na 123 až 148 miliard eur.

 

195 německých poslanců nehlasovalo

Spolkový sněm schválil zákon v poměru 319 ku 75 hlasů a 195 poslanců se zdrželo. Hlasování se zdrželi sociální demokrati a zelení, strana Levice hlasovala proti a proti zákonu se podle agentury Reuters zřejmě postavili i někteří členové středopravé koalice. Spolková rada zástupců 16 spolkových zemí poté k plánu nevyjádřila žádné námitky, což znamená, že jej přijala i ona. Zákon musí ještě podepsat prezident Horst Köhler, což je už jen formalita.

 

Teprve před dvěma týdny německý parlament schválil příspěvek Berlína ve výši až 22,4 miliardy eur do záchranného plánu pro Řecko, které je kvůli vysokým dluhům a ztrátě důvěry věřitelů nejvíce ohroženo platební neschopností. O několik dní později se ministři financí EU dohodli na stabilizačním plánu, do něhož země eurozóny spolu s Evropskou komisí vyčlení na případnou pomoc dalším zemím v dluhových potížích 500 miliard eur a dalších 250 miliard eur by měl poskytnout Mezinárodní měnový fond.

Německý příspěvek ve středu důrazně obhajovala kancléřka Angela Merkelová, která jej zdůvodňovala nutností bránit euro, protože to je podle ní "v nebezpečí". Merkelová se snaží o prospěšnosti plánu přesvědčit rozzlobenou německou veřejnost, která se ostře staví proti pomoci zemím, které žily nad poměry a těžce se zadlužily.

 

 
Maastrichtská smlouva, na jejímž základě euro vzniklo, zakazuje, aby EU finančně sanovala zadlužené členské země; tuto podmínku přitom prosadilo právě Německo.

 

 

V národním zájmu

"Děláme to v našem nejlepším národním zájmu," zdůvodnil před hlasováním nutnost záchranného plánu ministr financí Wolfgang Schäuble. "Společná evropská měna byla pro Německo velkým přínosem," dodal. Ministr zdůraznil, že nyní je nutné v EU důkladně řešit problém vysokých rozpočtových deficitů a zpřísnit Pakt stability a růstu, který teoreticky omezuje rozpočtové schodky a státní dluhy, v praxi však svou roli neplní.

 

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru