Země EU s nejvyššími veřejnými výdaji
 (v poměru k HDP)

 

Německý plán záchrany eurozóny

Návrhy Německa na stabilizaci finanční a hospodářské situace v eurozóně

1. Rozpočtový dohled v rámci Evropské unie by měl být zesílen. Návrh Evropské komise na posuzování stabilizačních programů a konvergenčních programů členských států by měl jít více do hloubky, zejména pokud jde o specifické problémy jednotlivých zemí. Stabilizační programy eurozóny by měly být podrobeny zkoumání nezávislou institucí, mohla by jí být Evropská centrální banka a nebo speciálně vytvořená instituce.


2. Eurozóna musí najít způsob, jak zlepšit rozpočtovou disciplínu. Jakékoliv přijaté rozhodnutí však musí respektovat rozpočtovou zodpovědnost národních parlamentů. Zapojení parlamentů do evropské rozpočtové politiky se tak jeví jako logický krok. To by způsobilo, aby unijní ministři financí byli zodpovědní ve vlastním parlamentu za posuzování stabilizačních programů zemí eurozóny. Efektem by mohlo být posílení odpovědnosti jedné země za celou eurozónu.


3. Zahrnout principy Paktu stability a růstu do národních rozpočtů. V Německu byl například přijat limit na půjčky státu v souvislosti se střednědobými cíly Paktu stability a růstu. To zajišťuje zavedení paktu na národní úrovni. Toto opatření odkazuje k zákonu o vyrovnaném rozpočtu, který německé vládě od roku 2016 nedovoluje sestavit rozpočet se schodkem větším než 0,35 procenta hrubého domácího produktu, od roku 2020 pak musí být rozpočet vyrovnaný.


4. V rámci procedury pro nadměrné rozpočty (EDP) by mělo být případné hříšníky možné trestat daleko rychleji a efektivněji. Pokud členský státy nesplní požadavky na snížení nadměrného rozpočtu, mělo by jim být pozastaveno jakékoliv financování z EU, které mají získat. V extrémních případech by mělo být úplně a trvale zrušeno financování ze strukturálních fondů. Evropské dotace by měly být rovněž navázány na solidní rozpočtovou politiku.


5. Země eurozóny s extrémně velkým zadlužením představují velkou hrozbu celému evropskému společenství. V budoucnosti by střednědobé cíle (v některých případech i vyrovnaný či přebytkový rozpočet) mohly být závazné pro země s dluhem vyšším než 60 procent HDP. Země, která překročí stanovený rozpočtový deficit více než jednou za určitou dobu (například pět let), by měla rychleji "postoupit v proceduře pro nadměrný schodek". Měla by tedy být rychleji potrestána.


6. Země, které vážně poruší pravidla měnové unie, by měla nejméně na dobu jednoho roku přijít o hlasovací práva. To se týká i zemí, které opakovaně překračují povolený schodek rozpočtu anebo manipulují s oficiálními statistikami.


7. Je třeba mnohem dříve rozpoznat, že se některá ze zemí eurozóny ocitla v hospodářských problémech. O problémech členských států je nutné diskutovat daleko otevřeněji a upřímněji.


8. Porovnání konkurenceschopnosti je prvním příkladem hlubší koordinace v eurozóně. Je pak třeba se zaměřit především na málo konkurenceschopné státy.


9. Odsouhlasený finanční záchranných mechanismus ve výši 750 miliard eur (zhruba 19,3 bilionu Kč) je nutným krokem ke stabilizaci současné situace. Existují dobré důvody, proč je tento mechanismus dočasný. Pokud půjde eurozóna za toto opatření, řízená platební neschopnost státu by měla být pevnou součástí mechanismu. To by mělo být podnětem, aby státy vytvářely solidní rozpočtovou politiku a zadlužovaly se zodpovědně.


Německo navrhuje, aby státy, které opakovaně porušují unijní rozpočtová pravidla, přišly o hlasovací práva a v extrémním případě i trvale ztratily možnost získávat dotace ze strukturálních fondů EU. Ministři financí Evropské unie, kteří se v pátek sešli v Bruselu, podporují větší sankce pro rozpočtové hříšníky. Německý plán se jim ale zdá příliš tvrdý a k sankcím mají výhrady. Také proto, že pravidla porušují takřka všechny členské státy. O výhradách informoval náměstek českého ministra financí Tomáš Zídek, který na jednání zastupoval Eduarda Janotu.

"Obecně sankce mají velkou podporu, ale všichni řekli, že je na tom hrozně moc práce. Vlastně takhle, jak je to navržené, se to vzít nedá," řekl. Podle něj celá řada zemí odmítá kvůli změně pravidel měnit i unijní smlouvy, o což usiluje právě německá vláda.

"Ztráta hlasů? To už je nad rámec" 

Změnu smluv by například vyžadoval návrh, že země, která za určité období opakovaně porušuje rozpočtová pravidla, by měla nejméně na dobu jednoho roku ztratit hlasovací práva. "To jsou věci, které jsou skutečně citlivé, ale které jsou nad rámec," dodal Zídek. 

Členským zemím se nelíbí ani možnost, že by v případě vysokých rozpočtových deficitů mohly přijít i o financování z unijních fondů. Němci dokonce v extrémních případech navrhují trvalou ztrátu možnosti čerpat dotace ze strukturálních fondů. "Státy se vyjádřily, že sankce například formou snižování plateb na strukturální politiku nebo snižování plateb z kohezního fondu, že jsou kontraproduktivní, že to nemá smysl. Prostě musí se najít jiné scénáře," řekl náměstek českého ministra financí.

O dohodě v obecné rovině mluvil na závěrečné tiskové konferenci i prezident EU Herman Van Rompuy, který zasedání ministrů předsedal. "O sankcích jsme se bavili, ale všechno co můžu říct je, že jeden z našich závěrů byl, že existuje široká dohoda, abychom měli finanční i nefinanční sankce," uvedl. Podle něj jde však jen o počáteční jednání expertní skupiny a nelze o něj čekat více.

Ministři financí EU se nicméně dohodli, že konkrétní návrhy na změnu unijních rozpočtových pravidel vypracují do října letošního roku. Den před každým zasedáním ministrů financí EU, takzvaným Ecofinem, se šéfové státních pokladen budou radit právě o těchto návrzích. Příští zasedání je naplánováno na 7. června do Lucemburku. Ministři rovněž souhlasili s ustavením skupiny "šerpů", kteří se budou zabývat technickými detaily návrhů. 

Francii se německý plán zamlouvá

Francouzská ministryně hospodářství Chistine Lagardeová uvedla k utažení rozpočtových pravidel, jak je na navrhuje Německo, že jde "o velmi zajímavé návrhy, které jdou dobrým směrem."

Podle Německa je nyní nutné v EU důkladně řešit problém vysokých rozpočtových deficitů a zpřísnit Pakt stability a růstu, který teoreticky omezuje rozpočtové schodky a státní dluhy, v praxi však svou roli neplní. Navrhuje, aby státy, které opakovaně porušují unijní rozpočtová pravidla, přišly o hlasovací práva a v extrémním případě i trvale ztratily možnost získávat dotace ze strukturálních fondů EU.

"Otázka sankcí musí být prioritou. Musíme udělat všechno, aby se zemím, které přistupují k sestavování vlastních rozpočtů laxně, roztřásla kolena. To je náš úkol a s těmito nástroji jej můžeme splnit," řekl novinářům rakouský ministr financí Josef Pröll.

Německý plán si hledá podporu

V současnosti je v EU nejvyšší možný roční rozpočtový schodek stanoven na tři procenta hrubého domácího produktu a celkový dluh na 60 procent HDP. Většina zemí však tyto hranice porušuje a unie dosud nikdy v tomto případě k žádným sankcím ani pokutám nepřistoupila.

Německá vláda nové konkrétní sankce nastínila v dopise, který ještě před začátkem jednání rozeslala členským států EU. Ten obsahuje celkem devět bodů, které mají vést ke stabilizaci finanční a hospodářské situace v eurozóně, dotýkají se ale celé evropské sedmadvacítky.

"V rámci procedury pro nadměrné rozpočty (EDP) by mělo být případné hříšníky možné trestat daleko rychleji a efektivněji," uvádí německé ministerstvo financí v dopisu. V proceduře pro nadměrný rozpočet se v současnosti nachází většina členských států EU včetně České republiky.

Schuldenbremse für alle

"Úroveň zadlužení v Evropské unii je v současnosti příliš vysoká a pro tyto návrhy je tady široká podpora," uvedl eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn. Němci ovšem kromě možnosti ztráty financování, která už je do určité míry možná i podle současné podoby unijních rozpočtových pravidel, navrhují i ztrátu hlasovacích práv.

"Země, které vážně poruší pravidla měnové unie, by měla nejméně na dobu jednoho roku přijít o hlasovací práva. To se týká i zemí, které opakovaně překračují povolený schodek rozpočtu anebo manipulují s oficiálními statistikami," uvádí německý dopis.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble rovněž navrhuje, aby byl takzvaný střednědobý rozpočtový cíl (MTO) minimálně pro země eurozóny závazný. MTO je v současnosti v podstatě dobrovolný a není nijak vymahatelný, přestože je obsažen v Paktu stability a růstu. U každé členské země se liší, ale často představuje vyrovnaný či mírně přebytkový rozpočet. Němci se v tomto případě inspirovali vlastním zákonem o vyrovnaném rozpočtu.

Takzvaný Schuldenbremse počítá s tím, že německá vláda nebude moci od roku 2016 sestavit rozpočet s deficitem větším než 0,35 procent HDP. Od roku 2020 bude muset dokonce sestavit jen vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet. "Jsou to velmi zajímavé návrhy, které jdou správným směrem," dodala francouzská ministryně financí Christine Lagardeová.

Celkový veřejný dluh (v procentech HDP)

Rozpočtové schodky (v procentech HDP)

 Komu hříšníci nejvíce dluží
(v procentech HDP)

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru