Hedgeové fondy

62 procent
o tolik podle společnosti Hennessee vzrostl loni objem aktiv, která spravují hedgeové fondy. Dohromady stoupl jejich majetak na 1,96 bilionu dolarů.

2,4 miliardy eur
investovaly v roce 2008 fondy soukromého kapitálu ve střední Evropě. To je sice meziroční pokles. Například oproti roku 2005 je to však pětkrát tolik. 

Ministři financí EU v úterý předběžně souhlasili s regulací takzvaných hedgeových fondů. Podle některých názorů tyto fondy mohou za finanční krizi. "Řekl bych, že všeobecně panuje shoda," citovala agentura Reuters španělskou ministryni Elenu Selgado, jejíž země nyní předsedá evropské unii.

Proti regulaci se dosud stavěla Velká Británie, kde sídlí až 80 procent evropských hedgeových fondů, k ní se podle informací britského tisku připojila i Česká republika a výhrady mělo také Švédsko. Podle v úterý zveřejněného krátkého stanoviska španělským předsednictvím bude k "obavám některých členských zemí" - přičemž žádná nebyla konkrétně jmenována - vzaty v úvahu při dalších jednáních, která budou vedena o konkrétních opatřeních a jejich formálním přijetí.

Mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob v reakci serveru iHNed.cz řekl, že jde zatím o úvodní komuniké. "Naše námitky ještě budeme uplatňovat a věříme, že k nim bude přihlédnuto."

Konečný kompromis musí EU ale dojednat ještě s Evropským parlamentem, jehož názor na regulaci je v některých detailech odlišný. Nová pravdila by mohla začít platit pravděpodobně v roce 2012.

Fondy se během finanční a hospodářské krize dostaly pod palbu kritiky ze strany některých politiků a komentátorů za to, že využívají kontroverzních postupů a mají k dispozici obrovské objemy finančních prostředků.

 

Hedgeové fondy by nově měly předávat regulačním úřadům například informace o svém hospodaření, mimo jiné o tom, jak velkou část majetku tvoří cizí zdroje.

Sporná pasáž: Povolení činnosti

Fondy ze zemí mimo EU by rovněž měly žádat o povolení k činnosti v jednotlivých členských státech unie.

Tento bod je však zdrojem největších rozporů. Podle návrhu, který nyní schválili ministři financí, by například americké hedgeové fondy měly žádat o povolení v každé ze 27 zemí EU.

Hospodářský výbor Evropského parlamentu ovšem počítá s tím, že by mělo stačit jen povolení v jedné zemi, které by bylo následně platné pro celou evropskou sedmadvacítku,

Na konečné podobě regulace se "podepíše" ale právě stanovisko europoslanců, které ovšem možná bude mírnější než náhled členských států. Klíčový hospodářský výbor Evropského parlamentu totiž v pondělí překvapivě vyhověl námitkám Američanů a Britů, kteří usilovali o to, aby fond s povolením k činnosti v jedné zemi EU měl automaticky tatáž práva ve všech 27 státech unie.

Postoj parlamentního výboru je totožný s postojem Velké Británie, kde působí 80 procent evropských hedgeových fondů, a rovněž s názorem Česka. Obě země však nemají dostatek hlasů, aby návrh mohly zablokovat, protože se o něm hlasuje kvalifikovanou většinou. Je tak dobře možné, že vyjednávání mezi europoslanci a státy se zkomplikují.

Hrozí obchodní válka s USA

Nicméně pokud unie regulaci hedgeových fondů skutečně schválí, riskuje rovněž další obchodní válku se Spojenými státy, které úpravu odmítají. Americký ministr financí Timothy Geithner již počátkem dubna poslal některým lídrům členských států EU dopis, v němž je před přijetím legislativy varoval. Nová regulace podle něj povede k diskriminaci amerických fondů rizikového a soukromého kapitálu a znemožní jejich přístup na evropský trh.

Geithner požaduje, aby fond, který získal povolení k činnosti v jedné zemi EU, měl automaticky tatáž práva i ve všech 27 zemích unie. Unijní "pas" pro zahraniční fondy prosazuje rovněž Británie, Francie je však tvrdě proti. Podle listu Financial Times ovšem Francouzi a Němci počítají s tím, že když regulaci schválí EU, budou tak muset časem učinit i USA.