V prvním čtvrtletí letošního roku se podle údajů ČNB vyšplhaly na nejvyšší úroveň za posledních pět let, kdy průměrná RPSN překročila 15,8 procenta. Nepomáhají ani opatření centrální banky, která už přes dva roky nepřetržitě snižuje základní sazbu a překonává tak nová historická minima.

Propast se ještě zvětšuje

Rozdíl mezi Českem a zbytkem Evropy je stále markantnější.

V Evropě klesaly sazby většiny typů úvěrů. Například krátkodobý spotřebitelský úvěr pro domácnosti podle údajů ECB zlevnil v Evropě za jeden rok o 1,13 procentního bodu na 6,34 procenta ročně v letošním březnu. Podobný typ úvěru v Česku meziročně vzrostl z 14,42 na 15,29 procenta.

Zajímavé je, že i na Slovensku sazby klasických spotřebitelských úvěrů spíše klesají. Například průměrná slovenská RPSN v březnu klesla meziročně z 15,34 na 15,17 procenta. V Česku se naproti tomu v únoru letošního roku vyšplhala na 15,8 procenta, což je pětileté maximum.

České banky vše vysvětlují tím, že cítí vyšší riziko, že jim lidé úvěry nebudou splácet. „Pokud očekáváme v ekonomice další růst nezaměstnanosti a z tohoto důvodu i vyšší počet nesplácených úvěrů, je pravděpodobné, že takovéto úvěry budou spíše zdražovat než naopak,“ vysvětluje Markéta Dvořáčková z GE Money Bank.

Banky úvěry vnucují

Důvody mohou být ale komplexnější. „Riziková prémie je u nás o dost vyšší než je obvyklý průměr eurozóny. Je to trvalý stav, bylo tomu tak i před krizí,“ řekl Marek Hatlapatka ze společnosti Cyrrus, který se zabývá analýzou bankovního sektoru. Příplatky za riziko podle něj byly v České republice vyšší i před krizí.

Důvodem vyšších sazeb může být podle něj i to, že banky v Česku se „teď snaží prodat za každou cenu“. Bombardují klienty nabídkami spotřebních úvěrů a kreditních karet. Nabízejí jim je prostřednictvím zákaznických linek, při vstupu do aplikace internetového bankovnictví, na výpisech z účtu i při návštěvě pobočky.

Banky mají na výběr. Buď poskytnou úvěr jen opravdu kvalitním dlužníkům, u nichž mají jistotu splácení a pak jim mohou nechat nízkou sazbu. To je ovšem s rizikem, že banka ztratí podíl na trhu. Nebo úvěrují větší spektrum klientů, ale dají na ně vyšší sazby, ze kterých si vytvoří bezpečnostní polštář a pokryjí tak ztráty z nesplácených úvěrů.

Jenže české banky nechtějí ztratit podíl na trhu, a tak klientům úvěry intenzivně nabízejí. „Pak musí nastavit dostatečně vysoké úroky, aby pokryly riziko a zároveň na úvěrech vydělaly,“ vysvětluje Hatlapatka. Aby minimalizovaly riziko, zaměřují se banky při lákání na úvěry především na stávající klienty, o jejichž platební morálce mají dostatek informací.

Ostatní typy úvěrů na tom v Česku nejsou tak zle. Především v hypotékách už šly ceny dolů, a to až na úroveň začátku roku 2008. Průměrná sazba na hypotéce se podle posledních údajů serveru hypoindex.cz v únoru pohybovala kolem 5,37, což bylo o 0,38 procentního bodu méně než ve stejném období předchozího roku. Je to dané poklesem prodejů hypoték za poslední dva roky.

Neplatičů přibývá

Řady neplatičů tíží české banky čím dál tím víc. Takzvané ohrožené půjčky, tedy ty úvěry, které firmy a lidé nesplácí déle než 90 dnů, už bankám narostly na 107 miliard korun. Podíl nesplácených úvěrů na celkových úvěrech tak stoupl už na 4,4 procenta, zatímco před rokem byl skoro o jeden a půl procentního bodu nižší.

Právě úvěry pro domácnosti jsou ty nejrizikovější. Na konci března běžní občané nesplácely úvěry za 43 miliard, což znamená meziroční zvýšení o 52 procent. V číslech se promítá především vysoká nezaměstnanost.
Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru