Český provozovatel ropovodů, společnost MERO, už má přehled o technickém stavu Družby od ropných polí v Rusku až po rafinérie v Česku. A může tak s větším předstihem reagovat na hrozící problémy s nedostatkem ropy a připravit na ně tuzemské rafinerie.

Koncem minulého týdne podepsali zástupci MERO s běloruským provozovatelem ropovodu Družba společností Gomeltransněft memorandum, které umožňuje české straně přístup k informacím o tom, v jakém stavu se strategické roury v Bělorusku nacházejí.

Bělorusko bylo poslední zemí na trase Družby, s kým MERO takovouto smlouvu ještě nemělo. Už dříve se ke vzájemné výměně informací o technickém stavu ropovodu zavázali Rusové, Ukrajinci a Slováci.

Krize by se neměla už opakovat

Češi byli iniciátory celého projektu. Slibují si od něj, že už nikdy více nenastane situace, k jaké došlo například v polovině roku 2008. Ze dne na den tehdy bez varování vyschl na ukrajinsko – slovenských hranicích proud ropy a zdejší rafinérie se pak skoro půl roku potýkaly s nestabilními dodávkami, které musely kompenzovat dražší přepravou ropy ze západu – přes ropovod IKL z německého Ingolstadtu.

„Dostáváme se teď k informacím o stavu Družby od všech zemí, kudy tento ropovod vede. Jde o technické parametry potrubí, přepravy, stavu průtoku. O všem, co se na těch jednotlivých částech ropovodu odehrává,“ pochvaluje si generální ředitel MERO Jaroslav Pantůček.

O hrozících problémech by se tak Češi měli dovědět až s dvouměsíčním předstihem. To dává rafinériím dost času k zajištění alternativního zásobování.

Mohou přijít i zakázky

Finanční náklady podle Pantůčka jsou nulové. Jde o reciproční výměnu informací. A také o možnost, jak se v budoucnu může české MERO dostat za výhodných podmínek i k zakázkám například při opravách ropovodu na území, kde si o jeho dokonalém stavu experti dávno nedělají iluze.

Podnětem k vyjednávání podobných smluv byl náhlý výpadek Družby v lednu 2007, kdy na několik dnů k nám přestala proudit z Ruska ropa. Tehdy začalo vyjednávání s ukrajinským provozovatelem ropovodu firmou Ukrtransnafta, následovala smluva se slovenským Transpetrolem a ruskou společností Transněft.

Dvě třetiny ropy jdou Družbou

MERO loni přepravilo 7,4 miliónu tun ropy, což je kvůli poklesu poptávky rafinérií skoro o milión tun méně než v roce 2008. Družba, která dopravuje ruskou uralskou ropu rourou o průměru půl metru od moravských Klobouků do rafinérií v Kralupech, Litvínově a Pardubicích už od roku 1965, je stále hlavním zdrojem pro Česko.

Loni k nám Družbou přiteklo 5,18 miliónů tun ropy, kapacitu ale má až na devět miliónů tun.
Od roku 1996 má Česko k dispozici investicí, úpřesahující 12 miliard korun, také ropovod IKL z německého Ingolstadtu. Dopravuje kvalitnější, ale také i cenou a na přepravu dražší ropu, která k nám proudí ze světových nalezišť tankery a pak z italského přístavu Terstu.

Přes IKL k nám loni přiteklo podzemní rourou o průměru 70 centimetrů oblastí kolem Stříbra a Krušovic 2,18 miliónů tun ropy. Kapacita IKL je přitom mnohonásobně vyšší – až 11,5 miliónů tun.