Situace kolem finanční krize v Řecku povede k ostražitosti při přijímání dalších členů do eurozóny. V přednášce na prestižním pařížském Institutu vysokého učení národní obrany (IHEDN) to řekl český premiér Jan Fischer. Vedle maastrichtských kritérií podle něj možná přibudou další "okolnosti a podmínky", které budou muset prokázat připravenost uchazeče o vstup do zóny s jednotnou měnou eurem.
Právě současná krize kolem Řecka, kterému hrozí bankrot, a kolem záchranného plánu Evropské unie, který má zamezit rozšíření "řecké nákazy", byly klíčovým tématem Fischerovy přednášky. Při přijímání nových členů podle něj bude eurozóna v budoucnu zřejmě mnohem opatrnější a bude od uchazeče o vstup požadovat ověřená a politicky nezávislá data o tom, jak plní kritéria nutná pro vstup. "Možná přibudou další okolnosti a podmínky, které budou nutností," řekl Fischer na dotaz z publika.
Řecko se v současnosti potýká s vysokými dluhy. Evropská unie se ale obává, že řecká krize by se mohla rozšířit i na další země, především do Portugalska a Španělska. Z obav před rozrůstáním dluhové krize schválila EU v noci na dnešek masivní záchranný balíček v hodnotě 500 miliard eur (13 bilionů korun).
Podle Fischera se řecká krize odrazila i na české debatě o přijetí eura. "Spíše se posiluje tábor těch, kteří měli s přijetím eura dlouhodobé problémy," řekl k situaci v Česku.
"Jsme naprosto a úplně nezávislí. To rozhodnutí je rozhodnutím Rady guvernérů, nikoli výsledkem nějakého tlaku," řekl Trichet, jehož citují zahraniční agentury. ECB i centrální banky jednotlivých zemí budou v rámci bezprecedentního programu nákupu státních dluhopisů podle Tricheta dělat to, co je třeba.
Díky vytvoření stabilizačního fondu a odhodlání Evropské unie v případě potřeby rázně zasáhnout se dnes citelně zlepšila nálada na finančních trzích. Prudce se zvedly ceny akcií i komodit, výrazně zpevnilo i samotné euro, jehož se problémy z poslední doby týkají především. Euro k dolaru se vrátilo nad 1,30 USD, později ale část ztrát smazalo.
Člen Rady guvernérů ECB Vitor Constancio, který je zároveň guvernérem portugalské centrální banky, ale varuje před přehnaným optimismem. Program pomoci, na němž se unie dohodla, podle něj nesmí být špatně interpretován hlavně v těch zemích, kvůli nimž vznikl. Vlády takových zemí se prý naopak mají v rozpočtu zaměřit na hlubší výdajové škrty.
"Teď se stává nutností přijmout nová opatření, která letos a příští rok přesvědčivým způsobem sníží rozpočtový deficit," sdělil Constancio.
Trichet ani tentokrát neřekl, kolik peněz jsou banky k těmto účelům připraveny vynaložit. Naopak poznamenal, že rozhodnutí o angažovanosti ECB nebylo jednomyslné a bylo přijato "naprostou většinou" zástupců Rady guvernérů. Trichet zdůraznil, že nákupy dluhopisů ECB sterilizuje, aby tím vyrovnala nadměrnou likviditu.
Trichet se snaží odrážet kritiku, že ECB začíná s nákupem státních dluhopisů proto, že si to přejí politici. Část ekonomů odhaduje, že banka nakoupí státní dluhopisy za 200 až 300 miliard eur, což by mělo stačit. Ani na tyto odhady ale Trichet nechtěl konkrétněji reagovat.
"O rozsahu intervence rozhodne Rada guvernérů. V této fázi budeme dělat to, co je nutné," poznamenal Trichet. Dysfunkční trhy podle něj narušily vliv měnové politiky na reálnou ekonomiku, a proto je absolutně nezbytné, aby se představitelé vlád zemí eurozóny přihlásili k závazku plnit fiskální cíle.
Zdroje agentury Reuters dnes uvedly, že s nákupem státních dluhopisů už začala italská centrální banka. Nakupovala prý dluhopisy řecké a italské vlády. Centrální banky Francie, Finska, Slovinska a Německa nákup státních dluhopisů samy potvrdily.
Aby ECB posílala akceschopnost, začne poskytovat dolarové půjčky a vrátí se k některým podpůrným programům, které už začala s odezníváním krize opouštět.
