Dopady řecké nákazy

500 miliard eur

Ministři financí EU se dohodli na záchranném balíčku v hodnotě 500 miliard eur (zhruba 13 bilionů korun), který má zabránit rozšíření řecké dluhové krize do dalších zemí.

 

60 miliard eur

Stabilizační fond má mít na pomoc zadluženým zemím EU k dispozici 110 miliard eur.

5 miliard eur

Financování českého dluhu by se mohlo prodražit až o pět miliard korun.

-10%

Investoři se zbavují akcií. Pražská burza minulý týden ztratila desetinu své hodnoty.

+25%

Jistota je zlato. Jeho cena vyjádřená v eurech stoupla od ledna o čtvrtinu.

 

Evropa hledá další způsob, jak zastavit rozšíření řecké nákazy i na další země eurozóny. Ministři financí EU se v Bruselu dohodli na záchranném balíčku v hodnotě 500 miliard eur (zhruba 13 bilionů korun), který má zabránit rozšíření řecké dluhové krize do dalších zemí. Novinářům to po zhruba 11 hodinách jednání řekla španělská ministryně financí Elena Salgadová Méndezová, jejíž země v současnosti unii předsedá. Celý záchranný mechanismus by měl platit následující tři roky. 

Země eurozóny se zavázaly, že v případě potřeby poskytnou svým členům, kteří by se dostali do podobných potíží jako Řecko, až 440 miliard eur (zhruba 11,5 bilionu korun) formou dvoustranných půjček. Dalších 60 miliard eur (1,5 bilionu korun) Evropská komise vyčlení z rozpočtové rezervy. Jde o peníze z rozpočtu EU, plynou tak ve formě příspěvků jednotlivých členských států do unijní pokladny.

Mezinárodní měnový fond (MMF) podle španělské ministryně přislíbil, že poskytne úvěry až ve výši 220 miliard eur (zhruba 5,7 bilionu korun). Celkový balík pomoci by tak mohl dosáhnout až 720 miliard eur, tedy 18,7 bilionu korun. 

Francouzský ministr pro rozpočet François Baroin nazval tento návrh "začátkem mini-Evropského měnového fondu". Podle zdroje, který citovala agentura Reuters, by peníze ve fondu byly garantovány celou sedmadvacítkou. Tedy i Českem. Podmínky půjček by se pak řídily pravidly Mezinárodního měnového fondu. Ekonomové už dříve odhadli, že "dluhová krize" může EU vyjít na 500 miliard eur.

Setkání ministrů mělo hlavně zastavit paniku na trzích. "Investoři se teď chovají jako vlčí smečka. A pokud je nezastavíme, rozcupují slabší země na kusy," řekl švédský ministr financí Anders Borg.

Investoři se totiž kvůli nejisté budoucnosti eurozóny zbavují akcií a dalších rizikových aktiv a své peníze přesouvají do bezpečí. Například pražské akcie během minulého týdne přišly o desetinu své hodnoty. Naopak ve velkém kupují americké dolary a zlato, jehož cena vyjádřená v eurech stoupla od začátku roku o čtvrtinu.

Euro vůči dolaru výrazně ztrácí, od ledna oslabilo o 11 procent na 1,275 dolaru za euro. A na další oslabení evropské měny nyní sázejí skoro všichni. Podle údajů chicagské burzy vsadili spekulanti na pokles eura rekordních 16,8 miliardy dolarů (342 miliard korun).

Klaus: Česko by se na záchraně podílet nemělo 

Česko by se však podle prezidenta Václava Klause mělo za každou cenu bránit tomu, aby se podílelo na záchraně předlužených zemí eurozóny. "Je jasné, že takový tlak tady bude. Ale naší povinností je se mu za každou cenu bránit," uvedl Klaus v rozhovoru pro časopis Týden.

Země však může na problémy předluženého Řecka doplatit i jinak. Řecká dluhová nákaza totiž vnáší více nejistoty i na trhy, kde Česko získává peníze pro financování svého dluhu.

"Očekávám problémy s růstem výnosů na profinancování dluhu, se kterými se budeme potýkat celý letošní rok," uvedl ministr financí Eduard Janota v České televizi. "Za posledních sedm dnů se výnosová křivka zvýšila o 0,4 procentního bodu. Kdyby se situace nezměnila, tak to bude letos znamenat dopad do rozpočtu ve výši čtyř až pěti miliard korun," dodal.

Janota: Česko platit nebude 

Po jednání v Bruselu Janota uvedl, že hlavním garantem balíčku jsou země eurozóny a Praha by se finančně podílela případně jen zprostředkovaně, a to skrze rezervy ve stávajícím unijním rozpočtu. Jedná se tak o částku až čtyři miliardy korun ročně. 

"To je jediný velmi, velmi zprostředkovaný dopad na Českou republiku," řekl Janota. "Teoreticky by tyto rezervy mohly být použity jinak, kdyby nebyly použity na ten účel," doplnil.

Z jednání i současné krize by se měla podle Janoty poučit i ČR a hlavně její politici. "Základní zpráva do Česka by měla být ta, že bychom neměli připustit situaci ve veřejných financích, aby se dostala do takové situace, že se o ní jedná někde na úrovních měnového fondu či jiných států," podotkl český ministr.

"Doufám, že si z tohoto vezmou příklad. Škoda, že u toho nebyli. To jednání bylo komplikované, složité. Dneska se žádná země nechce zavazovat za problémy, závazky jiných zemí," vzkázal českým politikům. EU nicméně k vážnosti situace musela přistoupit i tak k nějakým krokům, jinak by se ocitla na propastí ještě závažnějších problémů.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru