Italský kabinet v pátek schválil návrh zákona, který Itálii umožní přispět k mezinárodní pomoci pro Řecko. Informovala o tom agentura Reuters. Itálie má podle dohody mezi Řeckem, Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem do Atén v průběhu tří let poslat celkem 14,7 miliardy eur (asi 382,5 miliardy korun). Výnos má okamžitou platnost, do 60 dnů jej ale ještě musí schválit tamní parlament.

Pomoc pro Řecko schválil i německý parlament. V dolní komoře se pro vyslovilo 390 německých zákonodárců, 72 proti a 139 se zdrželo hlasování. Po poledni souhlas připojila i horní parlamentní komora, nyní bude na řadě prezident, jehož podpis se očekává. Tím byly splněny legislativní náležitosti pro berlínské poskytnutí pomoci Aténám, které by měly v příštích třech letech dostat úvěry v celkové výši 22,4 miliardy eur (583 miliard korun).

Komplikací by mohla být stížnost skupiny německých univerzitních profesorů, kteří podali žalobu k ústavnímu soudu, ve které požaduje, aby se Řecku peníze neposílaly.

Své ano pro poskytnutí pomoci v pátek přidal také portugalský parlament, přičemž Portugalsko je jednou za dalších zemí, jejichž ekonomiky ohrožují vysoké deficity veřejných financí.

Zatím není jasné, jak a kdy o půjčce rozhodne Slovensko. Premiér Robert Fico sice řekl, že země pomoc eurozóny Řecku nezablokuje, o slovenské půjčce Aténám ale podle něj rozhodne parlament až po červnových volbách. 

Šéfové unie se snaží zachránit euro

Řeckem se zabývá i summit lídrů členských států Evropské unie. Ti se na schůzce v Bruselu snaží zmírnit největší krizi evropské jednotné měny za dobu její existence. Euro se ocitlo pod tlakem právě kvůli problémům Řecka, které balancuje na pokraji bankrotu.

Důvěru v evropskou jednotnou měnu nevzbudila ani finanční pomoc pro Řecko ve výši 110 miliard eur (zhruba 2,8 bilionu korun). Kurz eura k dolaru se tak pohybuje na dlouhodobých minimech.

Podle diplomatů lze jen těžko od pátečního summitu čekat nějaké konkrétní výsledky. Eurozóně nicméně nezbývá než alespoň naznačit případné změny v rozpočtových pravidlech. V současnosti totiž hrozí, že řecká dluhová krize se rozšíří i na další země, především do Portugalska a Španělska.

Vydrží Řecko v eurozóně?

Někteří ekonomové i investoři zůstávají k dalšímu vývoji v eurozóně skeptičtí. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman věří, že bankrot Řecka je nevyhnutelný a celá země bude muset "téměř jistě" vystoupit z eurozóny. Řekové podle něj potřebují nastartovat ekonomický růst a jedinou cestou je návrat k národní měně a její následná devalvace.

Pomoc kolem 110 miliard eur znamená největší záchranu jednotlivé země, v které se měnový fond angažuje. Řecko se muselo zavázat, že radikálně sníží výdaje a sáhne i k dalším úsporným opatřením, včetně snížení platů a zvýšení daní. To se však nelíbí tamním obyvatelům, takže řecká metropole Atény se v posledních dnech zmítá ve vlně stávek a protestů.

Související

Komentáře ke článku