Řecký parlament ovládaný socialistickou většinou ve čtvrtek večer přijal plán razantních úsporných opatření navržených vládou, které mají pomoci zemi vybřednout z dluhové pasti. Tento krok byl podmínkou zemí eurozóny a Mezinárodního měnového fondu (MMF) k tomu, aby začaly posílat finanční pomoc Řecku v hodnotě 110 miliard eur (2,9 bilionu Kč) rozvrženou do tří let.

Plán úspor má snížit rozpočtový deficit během tří let o 30 miliard eur (767 miliard Kč), a z toho nejvíce v tomto roce, kdy by se schodek měl zmenšit na 8,1 procenta z loňských 13,6 procenta hrubého domácího produktu.

Návrh spoléhá na hluboké škrty ve státních výdajích, klesnou mzdy státních zaměstnanců a důchody a naopak se zvýší daň ze spotřeby. Za razantní kroky Atény dostanou od zemí eurozóny a MMF k dispozici na tři roky 110 miliard eur, což by zemi mělo získat čas na důkladnou reformu nekonkurenceschopné ekonomiky a dlouhodobé řešení problému obrovského státního dluhu.

"Situace je jednoduchá. Buď to odhlasujete anebo zbankrotujeme," řekl poslancům před hlasováním řecký premiér Jorgos Papandreu. Zároveň z potíží, do kterých se země dostala, poprvé natvrdo obvinil předchozí pravicovou vládu Kostase Karamanlise.

Právě za Papandrea totiž vyšlo najevo, že bývalý kabinet volně nakládal se statistickými údaji o řeckých financích, jejichž stav se pak ukázal jako mnohem horší než ve skutečnosti. Papandreu dnes Karamanlise vyzval, aby "se přestal skrývat a veřejně se omluvil".

Poslanci největší opoziční pravicové strany Nová demokracie většinou hlasovali proti opatřením. Šéf strany a Karamanlisův nástupce v této funkci Antonis Samaras nicméně řekl, že strana nijak nebude zpochybňovat rozhodnutí parlamentu a že bude respektovat z toho vzniklé závazky vlády vůči zahraničním partnerům.

Nejtvrději se vůči úspornému projektu ohradila vůdkyně Komunistické strany Řecka Aleka Paparigová, podle níž se tím snižuje hodnota práce řeckých pracujících. O tom, co bude dál, prý rozhodne lid. Krok vlády podpořilo 172 zákonodárců ze 300. Socialisté mají ve sněmovně většinu 160 hlasů.

Před budovou parlamentu se během zasedání poslanců začali shromažďovat demonstranti, které svolaly hlavní řecké odborové organizace na protest proti přijatým opatřením. Další protestní akce se chystaly ještě na dvou místech v Aténách. Demonstrantů byly spíše stovky a s přehledem je přečíslovaly pořádkové síly, které zablokovaly několik tříd v centru města. Policie tak už v průběhu odpoledne prováděla osobní prohlídky kolemjdoucích hlavně mladíků.

Odpor Řeků vyvolávají zejména návrhy snížení výdajů o celkem 11,1 miliardy eur, čehož má být dosaženo zrušením 13. a 14. platů v silně přebujelém veřejném sektoru a zrušením 13. a 14. důchodů při zmírnění dopadů na nízkopříjmové zaměstnance a důchodce. Sníží se rovněž státní investice.  

Ve středu při protestech umírali idé 

Ve středu se demonstrace několika desítek tisíc lidí zvrhly v násilné střety, při nichž radikální účastníci manifestací proti policii házeli kameny a zápalné lahve. Policie na to odpovídala slzným plynem. Několik budov v Aténách hořelo a v jedné z nich se tři lidé udusili.

V souvislosti se středečními násilnostmi, za nimiž stáli hlavně maskovaní výtržníci v řadách demonstrantů, vyzvala opoziční pravicová strana Nová Demokracie vládní socialisty, aby podpořili bezpečnostní zákon zakazující mimo jiné nošení kukel na manifestacích.

Norma má umožnit také zavedení většího množství bezpečnostních kamer do ulic nebo zavedení evidence DNA. Pravice by si přála také novelu zákona o univerzitním azylu, který znemožňuje policii vstup na půdu vysokých škol, což průběžně zneužívají anarchistické skupiny k jejich zneužívání jako zázemí.

Eurozóna schvaluje pomoc 

Schválení úsporného programu v řeckém parlamentu je významnou zprávou mimo jiné pro Slovensko, kde se vláda Roberta Fica snaží odložit parlamentní schválení svého příspěvku 816 milionů eur k pomoci Řecku na dobu po červnových parlamentních volbách. Opozice naopak trvá na tom, aby o pomoci jednal už tento parlament.

Fico podmínil poskytnutí finanční pomoci Řecku přijetím úsporných opatření v řeckém parlamentu. Ke dnešnímu jednání v Aténách ovšem ministr financí Ján Počiatek řekl, že je to zatím pouze rámcová část opatření a že Slovensko bude čekat ještě na zapracování změn do jednotlivých řeckých norem.

Řada zemí eura včetně těch největších chce naopak schválit své příspěvky k pomoci Řecku ještě během pátku do mimořádného večerního summitu eurozóny v Bruselu. Podíl Francie už v pondělí schválila dolní komora místního parlamentu a v pátek budou rozhodovat parlamenty v Německu, Nizozemsku nebo Portugalsku a vlády v Itálii a Španělsku.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru