| 28. 1. 2005 | 2,25 |
| 1. 4. 2005 | 2,00 |
| 29. 4. 2005 | 1,75 |
| 31. 10. 2005 | 2,00 |
| 28. 7. 2006 | 2,25 |
| 29. 9. 2006 | 2,50 |
| 1. 6. 2007 | 2,75 |
| 27. 7. 2007 | 3,00 |
| 31. 8. 2007 | 3,25 |
| 30. 11. 2007 | 3,50 |
| 8. 2. 2008 | 3,75 |
| 7. 8. 2008 | 3,50 |
| 6. 11. 2008 | 2,75 |
| 17. 12. 2008 | 2,25 |
| 5. 2. 2009 | 1,75 |
| 7. 5. 2009 | 1,50 |
| 6.8. 2009 | 1,25 |
| 16.12.2009 | 1,00 |
| 6.5. 2010 | 0,75 |
Bankovní rada České národní banky (ČNB) na čtvrtečním měnovém snížila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Základní úroková sazba tak klesla na historicky nejnižší úroveň 0,75 procenta. Informoval o tom mluvčí ČNB Marek Petruš.
Rozhodování o úrokových sazbách a měnového zasedání bankovní rady se zúčastnilo jen šest ze sedmi bankéřů. Jednání se nezúčastní Eva Zamrazilová. "Pro snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu hlasovali čtyři členové bankovní rady. Dva centrální bankéři hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny," uvedl na tiskové konferenci guvernér ČNB Zdeněk Tůma.
Naposledy ČNB uvolnila měnovou politiku loni v prosinci, kdy byla dvoutýdenní repo sazba snížena o 25 bazických bodů na 1,0 procenta.
Analytici očekávali ponechání dosavadního stavu na 1 procentu. Případné úvahy o dalším poklesu sazeb podle nich zmizely s prohlubujícími se problémy v Řecku a oslabením koruny. "Snížení úrokových sazeb ČNB při aktuálním dění na světových trzích, které vedlo k oslabení koruny proti euru od poloviny dubna o přibližně 4,0 procenta, je skutečně překvapením," podotknul Michal Brožka z Raiffeisenbank.
"Rozhodování nebylo vůbec jednoduché a jsme si vědomi rizik," uvedl Tůma. Bankovní rada podle něj nejednala o výraznějším snižování úrokových sazeb, například o půl procentního bodu.
Klíčová sazba ČNB se tak nyní nachází čtvrt procentního bodu pod klíčovou sazbou Evropské centrální banky. "Česká měna je tak úrokově znevýhodněna, což se v bezprostřední reakci promítlo do oslabení koruny o zhruba deset haléřů na 26,05 Kč/EUR. Centrální banku k tomuto kroku pravděpodobně vedl příznivý inflační výhled," uvedl analytik Komerční banky Jan Vejmělek.
"Z hlediska kurzu koruny je nyní významnější vývoj averze vůči riziku na globálním trhu, nicméně nečekané snížení sazeb by mohlo rozkolísanost koruny ještě zvýšit. Chování ČNB skutečně v poslední době nepostrádá moment překvapení," uvedl.
Šanci na snížení sazeb mělo odmazávat Řecko
Během dubna se z úst některých centrálních bankéřů ozývaly hlasy, že prostor pro snížení sazeb ještě existuje. Tehdy ovšem byla koruna výrazně silnější a navíc byly i prognózy, že ještě posílí. Pro snížení navíc hovořila i nízká úroveň inflace a nechuť lidí utrácet.
Pro snížení na minulém jednání hlasovali viceguvernér Miroslav Singer a člen rady Vladimír Tomšík.
Čtvrtečním rozhodnutím bankovní rady se od pátku sníží základní úroková sazba, tzv. repo sazba, a lombardní sazba. Diskontní sazbu ponechala bankovní rada na 0,25 procenta.
Důvodem ponechání diskontní sazby beze změny je fakt, že v mnoha právních předpisech se v sankčních a podobných ustanoveních vyskytuje násobek diskontní sazby jako základ pro výpočet penále, pokut a sankčních poplatků. "ČNB považovala za odůvodněné z hlediska ducha zákona, aby v těchto případech zůstala výše uvedených sankčních částek vyšší než nulová," uvedla ČNB.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům nižší úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem levnější půjčky na bydlení. V loňském roce kvůli krizi ovšem toto pravidlo příliš neplatilo a tržní sazby reagovaly na vývoj sazeb ČNB pouze v omezené míře.
