Šéf Mezinárodního měnového fondu Domnique Strauss-Kahn ve středu připustil riziko, že řecká dluhová krize se přenese i na jiné menší země eurozóny. Největším ekonomikám Německu a Francii však nic takového reálně nehrozí, řekl Strauss-Kahn francouzskému deníku Le Parisien.

"Riziko nákazy existuje vždycky," řekl Strauss-Kahn. "Mluví se o Portugalsku, to ale podniká příslušná opatření a jiné země jsou v mnohem pevnější pozici," dodal. Obavy z toho, že řecká krize nakazí země jako Portugalsko nebo Španělsko, v těchto dnech srážejí kurz eura na roční minima a výrazně oslabují světové akciové trhy.

"To, co teď pozorujeme, je klasický efekt finanční nákazy," řekl agentuře Reuters Sebastian Barbe z hongkongské pobočky Credit Agricole. "Trh totiž už do cen započítává další rozšíření krize státních dluhů v Evropě," dodal.

V obdobném duchu se ve středu vyjádřil i německý guvernér a člen Evropské centrální banky Axel Weber. „Platební neschopnost Řecka by v současné velmi křehké situaci představovala významné riziko pro stabilitu měnové unie a finančního systému,“ uvedl.

Merkelová v německém parlamentu prohlásila, že v této nejvážnější krizi eurozóny za 11 let její existence je v sázce budoucnost Evropy. Stejný osud jako Řecko by potkal i další země eurozóny, pokud mezinárodní finanční pomoc Řecku neuspěje, řekla kancléřka v Bundestagu, který začíná diskutovat o uvolnění německého příspěvku k řecké pomoci v sumě asi 22 miliard eur.

Investoři se bojí rozšíření potíží i přesto, že Řecko o víkendu uzavřelo dohodu, podle níž dostane od MMF a zemí eurozóny na tři roky finanční pomoc v rekordním světovém rozsahu 110 miliard eur (asi 2,8 bilionu Kč).

Podle evropské mutace amerického listu The Wall Street Journal uplynulo jen pár dní od sjednání dohody o finanční záchraně Řecka a kritiky finančních trhů už označují nejnovější řecké drama za propadák. Je načase, aby Řecko a zbytek Evropy začaly trhům namísto věčných útoků naslouchat, zejména když od nich žádají kapitál, který jim umožňuje financovat jejich zaopatřovatelské státy deficitními výdaji, píše list.

Pomoc se může zastavit

Šéf fondu připomněl, že podle dohody bude plnění plánu řeckých úspor a snižování rozpočtového deficitu monitorováno každé tři měsíce. Pokud by tyto kroky podnikány nebyly, "mezinárodní společenství by se mohlo stáhnout", pohrozil.

Podle Strausse-Kahna měla být půjčka pro Řeky výhodnější. Přislíbených 110 miliard eur totiž má být úročeno pětiprocentním úrokem, ale podle šéfa MMF měl být úrok ještě nižší.

Zároveň dodal, že chápe rozhořčení řeckého lidu, tomu se totiž nelíbí chystané vládní škrty v rozpočtu. Ty se dotknou jak důchodců, tak hlavně státních zaměstnanců. „Řecko je na hraně bankrotu, brzo by nebylo schopné platit státní zaměstnance,“ dodal.

Strauss-Kahn také odmítl stále častější návrhy komentátorů, aby Řecko nebo jakákoli jiná země se stáhly z eurozóny. Takový krok by podle něho znamenal "konec eura".

Odhad vývoje ekonomiky: Ještě dva roky recese

V souvislosti s výhledem vývoje evropských ekonomik, který ve své makroprognóze zveřejnila Evropská komise. Podle ní by se řecká ekonomika letos měla propadnout o tři procenta a v recesi by měla zůstat i v příštím roce, kdy se propadne o 0,5 procenta.Tamní ekonomika je v recesi od druhého čtvrtletí minulého roku.

Úsporná opatření ve výši 30 miliard eur (zhruba 777,8 miliardy Kč), k nimž se Řecko zavázalo, aby získalo finanční pomoc od zemí eurozóny a Mezinárodního měnového fondu (MMF), by nicméně měla přinést alespoň částečně nižší schodky veřejných financí. V loňském roce řecký rozpočtový deficit dosáhl 13,6 procenta HDP a nepříjemně překvapil finanční trhy.

Letos by se ovšem měl snížit na 9,3 procenta HDP, v příštím roce by měl opět vzrůst na 9,9 procenta HDP. Atény by tak v letošním roce měly splnit svůj závazek, že sníží deficit nejméně o čtyři procenta HDP. Ještě na podzim loňského roku Evropská komise očekávala, že rozpočtový schodek by měl v letošním roce činit 12,2 procenta HDP a v roce 2011 pak 12,8 procenta HDP.

Eurokomisař pro ekonomické a měnové záležitosti Oli Rehn uvedl, že návrat Řecko na finanční try bude pozvolný. "Ale stále bude potřeba do roku 2012 až 2013 částečně krýtfinanční potřeby Řecky, pokud bude třeba," dodal.

Statistiky Evropské komise ukazují, že úsporná opatření řecké vlády budou nicméně spojena s celou řadou negativních jevů, mezi něž patří i citelný propad hospodářství. Rychle by měl růst i počet lidí bez práce. Zatímco v loňském roce míra nezaměstnanosti činila 9,5 procenta, letos to bude podle odhadů komise již 11,8 procenta a v příštím roce dokonce 13,2 procenta.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru