Ministři financí eurozóny v neděli v Bruselu schválili finanční pomoc ve výši 110 mld. eur (2,8 bilionu korun) pro silně zadlužené Řecko výměnou za úsporná opatření. Řecko se již v dopoledních hodinách dohodlo s orgány Evropské unie a Mezinárodním měnovým fondem na historicky nejvyšší finanční pomoci výměnou za další velká úsporná opatření.

Evropská centrální banka řecký plán úsporných opatření přivítala. Naznačila ale, že řecká vláda bude muset být připravena podniknout dodatečné kroky.

"Je to bezprecedentní balík podpory výměnou za bezpříkladné úsilí řeckého lidu," řekl řecký premiér Papandreu. Řecká vláda jednala s MMF a zástupci Evropské komise a Evropské centrální banky od poloviny minulého týdne.

Klíčové bude Německo

"Rozhodli jsme se aktivovat plán pomoci pro Řecko," prohlásil po zasedání ministrů takzvané euroskupiny její předseda Jean-Paul Juncker. Z prohlášení, které ministři přijali, vyplývá, že v pátek 7. května se uskuteční speciální summit členských států eurozóny, jejíž lídři se již nebudou vracet k dnešnímu jednání, ale budou se snažit "vypracovat základní závěry z řecké krize". Dá se předpokládat, že by mohli jednat o zpřísnění rozpočtových pravidel.

V dalších dnech se program bude projednávat v parlamentech členských zemí eurozóny. Pro úvěry bude zřejmě osudné hlasování v německém parlamentu. Německo je nejen největším přispěvatelem, ale řada jeho politiků zpochybňovala smysl celé finanční pomoci.

Šéf euroskupiny a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker nicméně po dnešním jednání tvrdil, že první peníze pro Řecko budou uvolněny ještě před 19. květnem, kdy Řekové musí splatit část dluhopisů.

Trhy zachvátila řecká a portugalská panika, která bude pokračovat - čtěte ZDE

Řecká vláda musí podle dohody o pomoci ušetřit 30 miliard eur do roku 2012, deficit by měl do roku 2014 klesnout pod tři procenta HDP z více než 13 procent v loňském roce, řekl po zasedání vlády řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu. Pomoc by vedle MMF měly poskytnout členské země eurozóny včetně například Slovenska.

Jak se vyvíjela situace kolem Řecka

20. října 2009 - Den po získání důvěry parlamentu oznámila nová vláda Jorgose Papandrea, že schodek státního rozpočtu Řecka za rok 2009 dosáhne zhruba 12,5 procenta HDP, tedy více než dvojnásobku původně očekávaného deficitu. Následně ratingové agentury snížily Řecku hodnocení schopnosti splácet své závazky. Náklady na financování dluhu tak Aténám významně vzrostly.

14. ledna 2010 - Ve snaze uklidnit finanční trhy oznámila řecká vláda cíl snížit rozpočtový schodek země na 2,8 procenta HDP do roku 2012.

3. února 2010 - Evropská komise schválila řecký plán na snížení rozpočtového schodku. Zároveň zahájila vyšetřování Atén kvůli zfalšovaným makroekonomickým statistikám.

9. února 2010 - Řecká vláda navrhla reformu důchodového a daňového systému a představila plán na snížení mezd ve veřejném sektoru.

11. února 2010 - Situací Řecka se zabýval mimořádný summit EU; účastníci vyjádřili Aténám podporu, žádný konkrétní návrh pomoci ale nenabídli.

12. února 2010 - Mezinárodní měnový fond (MMF) nabídl Řecku pomoc při snižování zadlužení.

24. února 2010 - Řecko zasáhla generální stávka proti úsporným plánům vlády.

3. března 2010 - Řecká vláda přijala další úsporná opatření, která mají přinést státnímu rozpočtu 4,8 miliardy eur.

25. března 2010 - Představitelé eurozóny se dohodli, že pokud by Řecko potřebovalo urgentní pomoc, sjednalo by si půjčky s jednotlivými členskými zeměmi a MMF.

11. dubna 2010 - Země eurozóny se dohodly na konkrétních podmínkách, za kterých v případě nutnosti Řecku půjčí. Spolu s úvěry od MMF by měly Atény získat 40 až 45 miliard eur.

22. dubna 2010 - Statistický úřad Eurostat oznámil, že v roce 2009 dosáhl deficit řeckého státního rozpočtu 13,6 procenta HDP, tedy víc, než se očekávalo. Ratingová agentura Moody's následně Řecku snížila rating.

23. dubna 2010 - Řecko požádalo o aktivaci mezinárodní pomoci, na které se dohodlo s ostatními členy eurozóny a MMF.

27. dubna 2010 - Agentura Standard & Poor's snížila Řecku rating o tři stupně do spekulativního pásma.

28. dubna 2010 - Výkonný ředitel MMF Dominique Strauss-Kahn měl podle několika německých opozičních poslanců prohlásit, že finanční pomoc fondu a zemí eurozóny pro Řecko dosáhne 100 až 120 miliard eur a bude rozvržena na tři roky.

2. května 2010 - Řecký premiér Jorgos Papandreu oznámil, že se Řecko dohodlo s orgány EU a MMF na historicky bezprecedentní finanční pomoci výměnou za další hluboká úsporná opatření. Přesná čísla ale neuvedl. Rozsah tříleté pomoci by se měl podle dosavadních zpráv pohybovat kolem 120 miliard eur (3,1 bilionu Kč).

Pro EU je to první sanace členské země eurozóny ostatními, což smlouvy o unii výslovně nedovolují. Evropští politici však říkají, že nic jiného nezbývá, protože jinak by se projekt jednotné evropské měny rozpadl. Doufají, že dohoda zastaví šíření řecké dluhové krize na další slabé a zadlužené ekonomiky eurozóny, jako Portugalsko a Španělsko.

Úspory se dotknou platů a důchodů

Řecko nyní oznámí další bolestné škrty a jiná úsporná opatření, jimiž bude moci snížit vysoký rozpočtový deficit a začít snižovat i státní dluh, který přesahuje roční výkon domácí ekonomiky. Papandreu uvedl, že opatření se dotkne platů a důchodů státních zaměstnanců, nikoli však soukromého sektoru. Vláda rovněž hodlá zvýšit spotřební daně a učinit hluboké škrty v rozpočtech na obranu a zdravotnictví.

Řekové však přestávají být ochotni smířit se s dalším utahováním opasků a podle průzkumu z tohoto týdne 51 procent z nich vyjádřilo ochotu protestovat proti novým úsporám na ulicích. Řecké odbory plánují na středu uspořádat proti škrtům generální stávku a sobotní prvomájové demonstrace přinesly násilné střety protivládních demonstrantů s policií.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru