Robotický vesmírný koráb odstartoval ve čtvrtek 19:52 místního času (v pátek 01:52 SELČ) ze základny amerických leteckých sil. V dějinách americké kosmonautiky jde o první bezpilotní vesmírnou loď, která se samostatně vrátí a přistane. Něco podobného se podařilo v roce 1988 tehdejšímu Sovětskému svazu s raketoplánem Buran.

"Ani pořádně nevíme, kdy by to mělo přistát," řekl po úspěšném startu novinářům Gary Payton, odpovědný v americkém vojenském letectvu za kosmický program. "Záleží to na průběhu palubních experimentů."

Po prvním zkušebním letu by měla experimentální loď s plným názvem The X-37 Orbital Vehicle přistát s pomocí autopilota v Kalifornii - a to buď na základně amerického armádního letectva Vandenberg nebo na záložní Edwardsově letecké základně.

Zkušební mise se má stát platformou pro nespecifikované pokusy. Americké letectvo však oficiálně prozradilo jen obecný účel letu spočívající údajně v prověření řídícího systému, tepelného štítu, vyzkoušení autonomních operací na oběžné dráze, stejně jako návratu a přistání.

Experti jsou přesvědčeni, že konečným účelem programu miniraketoplánů je urychlení vývoje podpůrných bojových a zbraňových systémů. "Tento start umožní poskytnout našim bojovým stíhacím letounům schopnosti, které budou potřebovat v budoucnu," připustil pouze podle agentury AP Andre Lovett z kosmického programu amerického letectva.

Od roku 1999 na konstrukci X-37B pracovalo na základě smlouvy s NASA americké vývojové středisko Phantom Works patřící Boeingu. NASA odpovědnost za projekt v roce 2004 předala Pentagonu a ten jej následně předal vojenskému letectvu. Díky tomu je možné vlastní účel programu utajovat.

Program miniraketoplánů provázely problémy s financováním a už spolkl řádově miliony dolarů. Ani konečná suma zatím nebyla zveřejněna.

Vesmírný koráb měří na délku téměř 8,9 metru, na výšku kolem 2,9 metru, jeho rozpětí křídel činí téměř 4,6 metru a při startu vážil zhruba pět tun. Velikostí je tak zhruba čtvrtinový ve srovnání s raketoplánem.