Před rozpadem eurozóny varovala včera své klienty i americká banka Citigroup. Podle ní tomu lze zabránit jedině vytvořením "Spojených států evropských" – nejen s jednotnou měnou, ale i rozpočtovou politikou.

Dá se opravdu říci, že projekt, jehož cílem bylo vytvoření společné měny, zkrachoval? Prezident Václav Klaus se ve svém článku v časopisu Ekonom domnívá, že nikoli. "Bude pokračovat, ale za nesmírně vysokou cenu, kterou budou platit občané zemí eurozóny, ale zprostředkovaně asi i další Evropané, tedy i ti, kteří doma eurem neplatí. Touto cenou bude dlouhodobé zpomalování ekonomického růstu, které bude evidentní ekonomickou ztrátou vůči našemu potenciálu i vůči vývoji v dalších zemích světa," uvádí Klaus. Debata o budoucnosti eurozóny, výrazně ožila v souvislosti s hrozícím státním bankrotem jejího nejslabšího článku – předluženého Řecka. Tamní vláda začala včera v Aténách jednat s Evropskou unií, ECB a Mezinárodním měnovým fondem o podmínkách, za nichž by mělo Řecko čerpat záchrannou půjčku v celkové hodnotě 45 miliard eur.

Ale tato suma Řekům poskytne jen dočasnou úlevu. Vystačí jim na splácení závazků maximálně během jednoho roku. V letech 2011–2012 budou každý rok potřebovat nejméně 60 miliard eur, upozorňuje britská The Economist Intelligence Unit.


Co dále, eurozónu?

"Budoucnost eurozóny vidím tak padesát na padesát," nechal se nedávno slyšet americký finančník George Soros. Podle něj bude její bytí, či nebytí záviset hlavně na Německu. To by ale mohlo podle Joachima Felse, ekonoma Morgan Stanley, vyrukovat s požadavkem na novou, a hlavně "tvrdší" měnovou unii, ve které by zůstaly jen rozpočtově ukázněné země. Takový krok by ale podle expertů zabrzdil hospodářskou integraci evropského kontinentu o několik desetiletí.