Zatímco Senát umožnil ve středu navýšení podílu biosložky v pohonných hmotách, Evropská unie vydala dokument, podle něhož biopaliva mohou vytvářet až čtyřnásobek emisí skleníkových plynů než ropná paliva. Podobnou zprávu již dokazují také výzkumy a oficiální materiály z Británie, Bruselu a USA. Podle nich "zelená" paliva způsobují životnímu prostředí zřejmě větší škody než benzin a nafta.

U benzinu vzroste povinný podíl biosložek od 1. června na 4,1 procenta, u nafty na šest procent. Senátoři dnes k příslušné vládní novele zákona o ochraně ovzduší nezaujali žádné stanovisko. Předloha proto po uplynutí měsíční lhůty poputuje k podpisu prezidentovi republiky. Senátoři se k navýšení podílu vyjadřovali kriticky a zvažovali vrácení novely sněmovně s návrhem na úplné zrušení biosložky.

Vláda původně navrhovala, aby se do benzinu přimíchávalo 4,5 procenta biosložky a do nafty 6,3 procenta. Ministryně životního prostředí Rut Bízková dnes řekla, že schválený podíl je výsledkem jednání mezi zainteresovanými stranami.

Navrhovaný zákon má podle ministryně tři cíle. Prvním z nich je podpora českého zemědělství a zvýšení odbytu zemědělské produkce, druhým posílení energetické soběstačnosti ČR i EU, tedy snížení závislosti na dovozech. Třetím cílem je ochrana životního prostředí prostřednictvím snižování emisí skleníkových plynů. Jak také řekla, snižuje se tím prokazatelně produkce skleníkových plynů.

Cíl zvýšení biopaliv nejistý

Evropská unie si stanovila cíl získávat do roku 2020 deset procent pohonných hmot z obnovitelných zdrojů, stále více výzkumů však ukazuje, že používání biopaliv k žádnému podstatnému omezení emisí skleníkových plynů v čele s oxidem uhličitým nevede a naopak je svými nepřímými důsledky ještě zvyšuje. Získávání nové zemědělské půdy pro pěstování plodin na biopaliva totiž často jde na úkor lesů a mokřin, což ruší veškeré přínosy používání biopaliv v automobilech.

Analýza, kterou Evropská komise k údivu pozorovatelů odstřihla od nedávné souhrnné zprávy o biopalivech a neuveřejnila, zjišťuje, že kvůli bionaftě z evropské řepky se nepřímo uvolňuje do ovzduší 150,3 kilogramu CO2 na jeden gigajoule a u bioetanolu z evropské cukrové řepy je to 100,3 kg. To je zřetelně více než emise 85 kg z běžné nafty nebo benzinu.

Nejhorší dopad z americké sóji

Největší nepříznivý dopad má podle studie bionafta z americké sóji, kde nepřímé emise v důsledku změn využití krajiny a dalších faktorů činí 339,9 kg CO2 na gigajoule. Jen mírně nižší proti ropným palivům jsou emise v důsledku produkce bioetanolu z cukrové třtiny v Latinské Americe a palmového oleje v jihovýchodní Asii.

Oddělení studie od zveřejněné souhrnné zprávy vedlo k tomu, že se od zprávy zčásti distancovala německá konzultantská firma Fraunhofer, která na studii pracovala. Evropská komise však uvedla, že se zprávou nemanipulovala proto, aby skryla důkazy, ale aby umožnila hlubší analýzu problému. Nyní zveřejněná analýza údajně používá metodologii, kterou mnozí podle komise nepovažují za vhodnou.

Na snahu Bruselu utajit kritická zjištění stále více upozorňují ekologičtí aktivisté, kteří původně biopaliva prosazovali, nyní se však od nich odvrátili. "Potřetí za šest týdnů je komise nucena uvolnit studie o klimatických dopadech biopaliv a potřetí tyto studie ukazují, že změny využití krajiny jsou nejdůležitějším faktorem, který určuje, zda mají biopaliva smysl, nebo nikoli," řekla Nusa Urbancicová z aktivistické skupiny T&E.

Závazek ČR: Podíl biopaliv 5,75 procenta

Minulý měsíc komise zveřejnila zprávu, podle níž více než 5,6 procenta podílu biosložky v pohonných hmotách by kvůli změnám krajiny mohlo poškodit životní prostředí a podkopat ekologickou schůdnost biopaliv. Česká republika se už přitom zavázala dostat podíl biopaliv ještě letos na 5,75 procenta.

Biopaliva se stala terčem silné kritiky již v roce 2008, krátce po začátku povinného zavádění v USA a Evropě. Tehdy je kritici v čele se Světovou bankou označili za hlavní příčinu prudkého růstu cen obilnin a potravinové krize v chudých zemích světa. Výzkumy také začaly ukazovat, že biopaliva v celkovějším pohledu nijak nepřispívají k omezení emisí skleníkových plynů, což měl být jejich prvořadý cíl. Kvůli změnám využití krajiny nejsou v tomto ohledu podle některých vědců vyhlídky příznivé ani pro biopaliva druhé generace z dřevin a travin.

Problém: dusíkatá hnojiva

Studie vědců z Británie, Německa a USA zjistila, že paliva z řepky a kukuřice mohou při spalování produkovat až o 70 procent více skleníkových plynů než ropná paliva. Je to kvůli tomu, že při jejich pěstování jsou potřebná dusíkatá hnojiva - spalování produktů z plodin tak vede k tomu, že se uvolňuje oxid dusný, známý pod označením "rajský plyn". Ten má asi 300krát vyšší skleníkový účinek než nejběžnější skleníkový plyn, oxid uhličitý. Skleníkové plyny ze spalování fosilních paliv podle řady vědců vedou k oteplování planety a právě používání biopaliv mělo být jednou z cest k omezení jejich emisí.

Produkce biopaliv v zemích Evropské unie a v USA prudce roste kvůli povinnému nebo daňově subvencovanému nahrazování ropných paliv palivy z plodin. V České republice se musí přimíchávat do motorové nafty dvě procenta bionafty a podíl dražší biosložky se má postupně zvedat.

Přidávání biopaliv do pohonných hmot má vedle zmírnění klimatických změn také snížit závislost na dovozu ropy. Přes roky stará zpráva OECD však vyslovila podezření, že, v řadě případů je to jen další forma podpory politicky vlivných domácích zemědělců.

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru