Úroky krátkodobých i dlouhodobých řeckých vládních dluhopisů den před středečním jednáním řecké vlády s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a institucemi Evropské unie o finanční pomoci rostly opět na nová maxima. Poslední makroekonomické údaje mezitím ukazují, že situace řecké ekonomiky se místo oživování z ekonomické recese dál zhoršuje.
Řecko v úterní aukci prodalo vládní 13týdenní dluhopisy v hodnotě 1,95 miliardy eur. Jejich míra výnosnosti, tedy úroků, které bude muset stát vyplácet, dosáhla 3,65 procenta, nejvyšší od vstupu do eurozóny. Odhady přitom uváděly očekávaný výnos ještě vyšší - až kolem 4,5 procenta.
V porovnání s prodejem stejných cenných papírů v lednu letošního roku se náklady na tyto obligace vyšplhaly na dvojnásobek, neboť tehdy výnosy činily pouze 1,67 procenta. Poptávka po dluhopisech byla 4,61krát vyšší než nabídka, zatímco při lednovém prodeji ji převyšovala jen 3,23krát.
Na nové rekordy od řeckého přijetí eura stoupají rovněž výnosy dlouhodobých řeckých obligací. Přirážka, kterou investoři vyžadují k úrokovému výnosu řeckých vládních dluhopisů proti německým, dnes stoupla u desetiletých obligací na 4,89 procentního bodu proti pondělnímu maximu 4,82 bodu. Před finanční krizí v roce 2008 Řecko platilo proti Německu jen o zhruba půl procentního bodu více.
Analytik německé banky LBBW Jens-Oliver Niklasch upozornil, že vláda nebude schopna pokrýt finanční potřeby pouze emisemi krátkodobých dluhopisů. Do konce května musí Atény získat k refinancování dluhu, splátkám úroků a pokrytí rozpočtového deficitu asi 12 miliard eur.
Konečně přijdou jednání s MMF
Za rostoucími výnosy stojí pochybnosti o tom, že Řecko nebude schopné plnit své závazky, pokud neobdrží pomoc od států eurozóny a MMF. Ty Aténám přislíbily finanční podporu ve výši 45 miliard dolarů (zhruba 1,1 bilionu Kč).
O záchranném balíčku pro Řecko budou s dvoudenním zpožděním zahájena ve středu velmi očekávaná jednání, která měla začít v již pondělí. Kvůli rušení letů nad Evropou, ale musela být posunuta. Představitelé EU uvedli, že rozhovory na pracovní úrovni by se v případě nemožnosti příletu do Atén uskutečňovaly zatím pomocí videokonference.
Řecko se na konci loňského roku dostalo do dluhové krize, když kvůli vysokým dluhům a statistickým manipulacím ztratilo důvěru finančních trhů. To vedlo k prudkému růstu úroků u řeckých dluhopisů. Takzvaná euroskupina, kterou tvoří ministři financí eurozóny, se proto dohodla na podmínkách pomoci Řecku.
Vyhlídky Řecka se zhoršují
Řecká dluhová krize spolu s razantními úspornými opatřeními vlády, která mají snížit letošní deficit veřejných financí o třetinu na 8,7 procenta HDP, dopadá negativně na celou ekonomiku. Míra nezaměstnanosti v zemi vzrostla v lednu podle dnešních statistik na 11,3 procenta z prosincové úrovně 10,2 procenta.
"Situace na trhu práce se prudce zhoršuje," konstatoval podle agentury Reuters ekonom National Bank of Greece Nikos Magginas. Odhadl, že letos míra nezaměstnanosti překročí 12 procent.
K úterní nervozitě na trzích přispělo také vyjádření člena bankovní rady ECB a šéfa německé centrální banky Bundesbank, který uvedl, že Řecko může k odvrácení bankrotu potřebovat finanční pomoc v rozsahu alespoň 80 miliard eur a tudíž, že není dostatečná pomoc schválená pro letošek ministry EU s účastí MMF.
Podobnou částku indikovala sama řecká strana, která by ji - v případě potřeby skutečně se obrátit s žádostí o finanční pomoc na EU a MMF - údajně měla potřebovat v následujících třech letech.
Weber uvedl, že dluhová situace Řecka se nadále zhoršuje a „čísla se průběžně mění“ s tím, že konkrétní částka, kterou by skutečně Řecko vyžadovalo jako pomoc, bude známa až později. Weber tyto komentáře pronesl před poslanci FDP, která je koaličním partnerem konzervativních demokratů německé kancléřky Angely Merkelové.
