Příjem 9000
Člověk, který měl od roku 1986 do roku 1990 v průměru tři tisíce měsíčně a po revoluci v průměru 9 tisíc, dnes dostane penzi 9349 korun, tedy přes 100 procent své mzdy z posledních 20 let.
Příjem 100 000
Člověk, který měl od roku 1986 do roku 1990 v průměru tři tisíce měsíčně a po revoluci v průměru 100 tisíc, dostane penzi 18 629 korun, tzn. 19 procent mzdy, kterou bral posledních 20 let.
Pozn.: Oba pracovali 35 let, měli před revolucí i po ní pravidelnou mzdu a nebyli nemocní.
Bohatší lidé se pravděpodobně vyšších důchodů hned tak nedočkají. Tedy minimálně v případě, že volby vyhraje podle předpokladů sociální demokracie a že dodrží své sliby. A to i přes páteční rozhodnutí Ústavního soudu o tom, že český důchodový systém nespravedlivě diskriminuje lidi s vyššími příjmy, kterým přiznává příliš nízké důchody.
Socialisté totiž chtějí rozhodnutí Ústavního soudu velmi jednoduše obejít tak, aby se nic podstatného nezměnilo. Soudci vytkli českému zákonu o důchodovém pojištění hlavně to, že se u bohatších lidí nechová jako opravdové pojištění, to znamená, že jim nevyplácí důchody úměrné zaplacenému pojištění.
A právě toho hodlá ČSSD využít tak, že důchodové pojištění přejmenuje na důchodovou daň. Slibuje si od toho, že v tom případě nebude muset stát důchody bohatších lidí, které jsou v poměru k jejich odvodům mnohem nižší než u lidí s nízkými příjmy, vůbec řešit.
"Řešení je jednoduché: Už to nebude pojištění, ale běžná důchodová daň. Tím pak máte celý problém vyřešený, protože daň můžete nastolit naprosto volně," řekl HN ekonomický expert ČSSD Jiří Havel.
Nechceme snížení důchodů
Podle sociálních demokratů je tato klička jedinou možnou variantou, která zabrání tomu, aby lidem se středními a nižšími příjmy, kteří míří do penze, neklesly důchody.
Letos dá stát na penze 358 miliard korun a pokud by tuhle částku spravedlivěji rozdělil ve prospěch bohatších, tak by logicky zbylo méně na ty chudší. "Pokud bychom měli dodržet rozhodnutí Ústavního soudu, tak dvěma třetinám chudších lidí klesnou důchody. Řešením není to, že by stát pouze přidal bohatším, protože to by udělalo zářez do rozpočtu ve výši 20 až 30 miliard ročně. A to si při současném stavu veřejných financí nemůžeme dovolit," vysvětluje Havel.
Janota: Verdikt o důchodech bude stát desítky miliard. Na tahu je příští vláda - čtěte ZDE
Verdikt o důchodech rozohnil politickou scénu: Důsledky budou vážné - čtěte ZDE
ROZHOVOR Frankl: Stačí přejmenovat pojištění na zabezpečení - čtěte ZDE
Socialisté přitom nejsou jediní, kdo navrhuje, aby se rozhodnutí Ústavního soudu obešlo pouhou změnou pojmů. Ke stejnému fíglu se kloní i někteří experti "Když bude legislativa pravdivě říkat, že jsou důchodové odvody daní, tak se systém nemusí ani měnit. Když platíte daně, tak je platíte podle svých příjmů a nikdo neočekává, že by lidé podle svých daní čerpali více veřejných služeb," říká třeba člen Bezděkovy důchodové komise Michal Frankl.
S takovou argumentací ale nesouhlasí ODS, která je přesvědčená, že jedinou cestou, jak reagovat na rozhodnutí soudců, je dokončení důchodové reformy, která bude založená na možnosti vyvést si ze státního penzijního systému několik procent na soukromé účty. Právě to by totiž zvýšilo zásluhovost důchodového systému a udělalo penze spravedlivější.
"Přejmenováním důchodového systému nic nevyřešíme. Jedinou cestou je zvýšit zásluhovost prostřednictvím vytvoření druhého důchodového pilíře, protože současný systém je morálně i finančně neudržitelný," upozorňuje ekonomický expert ODS Martin Kocourek.
ODS: Přidáme bohatším
Jakákoli vláda bude muset v každém případě do 30. září příštího roku vyřešit rébus, jak nově nastavit tzv. redukční hranice, podle kterých se důchody vypočítávají. Právě tyto hranice totiž Ústavní soud zrušil.
Až dosud se vyměřovací základ (což je obvykle hrubá mzda) do 10,5 tisíce započítával ze 100 procent, od 10,5 tisíce do 27 tisíc počítal stát 30 procent a nad 27 tisíc pouhých deset procent. Což způsobuje, že bohatí lidé dostávají z důchodového systému oproti ostatním lidem mnohem méně procent než ostatní.
Třeba bývalý soudce Karel Sochor, který celou kauzu svou žalobou rozpoutal, měl v letech 1986 až 2005 průměrný měsíční příjem 68 635 korun. Stát mu ale vyměřil invalidní důchod jen ve výši 13 346 korun, což je necelých 19,5 procenta hrubé mzdy. V průměru přitom dostávají Češi od státu důchod, který dělá 42 až 43 procent hrubé mzdy.
Ani jedna ze stran ale nechce redukční hranice zrušit. Třeba ODS ale na rozdíl od ČSSD navrhuje udělat tyhle hranice spravedlivější. "Jednou z možností je, aby se do první redukční hranice započítalo 80 procent, do druhé 50 procent a do třetí 40 procent," říká místopředseda strany Petr Nečas. To ale socialisté odmítají. "Vedlo by to jen ke snížení důchodů lidí s nižšími příjmy. A to nechceme dopustit," říká Havel.
