Deficit veřejných financí loni stoupl na 5,93 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z předloňských 2,72 procenta. Oznámil to ve čtvrtek Český statistický úřad jako součást notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Evropské komisi každá členská země Evropské unie dvakrát do roka.

Podle maastrichtských kriterií pro přijetí eura by výše deficitu neměla překročit tři procenta HDP. Předběžný odhad ministerstva financí pro loňský rok byl 6,6 procenta HDP.

Podle analytika Raiffeisenbank jde rozhodně o vysoké číslo. "Během toho, co případný oponent tohoto výroku formuluje nějakou klišé obhajobu, tak každou sekundu poskočí veřejný dluh o 4756 korun," dodal analytik.

Pro srovnání s ostatními ostře sledovanými evropskými zeměmi tzv. PIGS (Portugalsko, Itálie, Řecko a Španělsko), které se potýkají s vysokými deficity veřejných financí, tak nejhorší Řecko loni mělo schodek 12,7 procenta HDP, o fous lepé na tom bylo Španělsko s 12,3 % HDP, Portugalsko mělo 6,9 % HDP a Italové na tom byli s 5,6 % HDP o něco lépe naž Češi.

Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny, upozorňuje, že "deficit není ani tak šokující svojí výší jako svojí povahou - z velké části strukturální, který s odezněním krize jen tak nezmizí."

Z dalších zemí v regionu oznámilo Maďarsko, že tamní veřejné finance za stejné období vykázaly schodek na úrovni 4 procent HDP. Země podle Bureše udělalo největší pokrok díky dohledu MMF, který od roku 2009 vedl k tvrdé redukci strukturálního deficitu. "Naopak o trochu méně disciplinovaně si vedlo Polsko, které navzdory relativně mírnému dopadu krize, zaznamenalo prudší zhoršení veřejných financí."

Vládní dluh se prohloubil nad 35 procent HDP

Celkový veřejný dluh, který je tvořen dluhem centrální vlády a dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů, loni stoupl o více než 177 miliard korun na 1,28 bilionu korun. Hrubý domácí produkt činil loni 3,63 bilionu korun proti 3,69 bilionu Kč v roce 2008.

Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank

"Všechno je to o důvěře, srovnávat nemá cenu. Vezmu-li statistiku od roku 1970 do 2008, pak 52 % zemí z těch, jež krachovaly, mělo dluh pod 60 % HDP - tedy jako my. Dluh vyšší než  60 procent HDP mělo 49% zemí z těch, co zbankrotovaly.
Smažme tedy veškerá klišé o tom, že jsme v nějaké „bezpečné“ zóně. Řecko má menší dluh než Japonsko a podobný deficit jako Velká Británie a přesto je na pokraji bankrotu. Doplatilo na deficit morálky a důvěry. Málokdo zemi věří nejen zveřejňované statistiky, ale hlavně to, že veřejné finance dá někdy do pořádku. Prostě má už tak začervenou ekonomiku a hlavně veřejnou sféru, že je vám na zvracení."

V poměru k HDP podle aktuálních čísel z ČSÚ stoupl na 35,35 procenta z 29,95 procenta v roce 2008. Celkový státní dluh podle kritérií pro přijetí evropské měny eura nesmí překročit 60 procent HDP. Ve srovnání s výše zmíněnými zeměmi jsme na tom lépe než země PIGS. Nejblíže mám ka Španělsku jehož vládní dluh činí 39,7 procenta HDP. Portugalský vládní dluh činí 66,3 % HDP, řecký pak 99,2 procenta HDP a nejhůře jsou na tom Italové se 105,2 procenta HDP.

Deficit/přebytek veřejných financí v procentech HDP

2006 2007 2008 2009  2010 *
2011 *2012 *
Česko - 2,63 - 0,68 - 2,72 - 5,93 - 5,3- 4,8- 4,2
Řecko
- 2,9- 3,7
- 7,0
- 12,7   
Španělsko
+ 2,0+ 1,9- 4,1
- 12,3   
Zdroj: ČSÚ, Eurostat
*odhad MF při navrhovaných úsporách

V hledáčku Bruselu

Dlouhodobá udržitelnost českých veřejných financí přitom vzbuzuje v EU obavy. Brusel Česko kritizuje kvůli neexistenci opatření, která mají do roku 2013 schodek českého rozpočtu přivést pod tři procenta HDP.

"Rozpočtová náprava v těchto letech (2011 a 2012) závisí na výdajových škrtech, která ale nejsou vyjádřena konkrétními opatřeními. Program navíc neposkytuje informace jak srazit deficit (pod tři procenta HDP) do roku 2013," uvedla komise.

Návrhy opatření nastínil již v Konvergenčním programu ministr financí Eduard Janota. Navrhované úspory by měly vést ke snížení deficitu veřejných financí pod tři procenta HDP v roce 2013. Letos by měl být deficit 5,3 procenta, v roce 2011 pak 4,8 procenta HDP a o rok později 4,2 procenta HDP. Konkrétní kroky ke snižování deficitu bude muset ovšem podle Janoty určit a uplatnit až vláda, která vzejde z květnových parlamentních voleb.

Podle odborníků je cesta zvyšování příjmů jen oddalováním problému a k seškrtání výdajů stejně nakonec bude muset dojít. Jinak by nás totiž mohl potkat osud Řecka, které se stále potýká s hrozbou státního bankrotu.

Česká národní banka pro letošní rok zhoršila odhad vývoje deficitu veřejných financí na 5,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Pro příští rok očekává rovněž zhoršení na 6,5 procenta.