Ministr dopravy Gustav Slamečka v úterý jednal s německým protějškem Peterem Ramsauerem o možném propojení Prahy a Berlína vysokorychlostní železnicí. Podpis společného memoranda, které má záměr obou stran stvrdit, byl ale odložen. ČTK o tom informoval ministr Slamečka.

"Na německé straně to není zcela připravené," řekl ministr. Obě strany se proto dohodly na dalších jednáních v dubnu či květnu, do poloviny roku by měla být dohoda na stole. O termínech výstavby nechtěl Slamečka hovořit, v minulosti se mluvilo o možném zprovoznění v letech 2018 až 2020.

Již před rokem se hovořilo o podobném projektu, který by měl spojit Prahu s Mnichovem. Loni v únoru také Slamečkův předchůdce Petr Bendl podepsal memorandum se saským premiérem Stanislawem Tillichem o budování rychlostního koridoru Praha - Drážďany - Berlín.

Dráha jako evropský top-projekt

Češi usilují o to, aby česká část vysokorychlostní tratě (VRT) byla zahrnuta do unijního programu dopravních priorit TEN-T. Tím by se zajistilo financování stavby z evropských fondů. V TEN-T je sice nyní trať z Balkánu přes Budapešť, Vídeň a Prahu do Drážďan, na českém území ale nemá parametry VRT, ačkoliv se jí říká koridor. Němci zase usilují o to, aby se do TEN-T dostalo spojení z Drážďan do Berlína a dále k baltskému moři.

Podle Slamečky je důležité, aby se obě strany nyní dohodly především na základních parametrech nové trati. "Není možné aby jsme stavěli něco, co nebude pasovat do celkové koncepce," uvedl.

První česká VRT se bude stavět takzvaně na zelené louce, což je rozdíl proti nynějším koridorům, které kopírují starou trasu. Podle předpokladů by vedla řadou tunelů, především v Českém středohoří a Krušných horách.

Dobu jízdy z Prahy do Berlína má zkrátit z dnešních čtyř hodin a 40 minut na dvě hodiny, úsek Praha - Ústí nad Labem by měl vlak ujet za půl hodiny. V některých úsecích může být rychlost až 300 km/h, dnes je nejvyšší povolená rychlost na českých kolejích 160 km/h.

Začátkem března uvedl tiskový mluvčí ministerstva Jakub Ptačinský, že "první krátké úseky budoucí vysokorychlostní tratě budou vybudovány v rámci modernizace III. tranzitního železničního koridoru mezi Prahou a Plzní." První úsek vysokorychlostní železnice bude mezi Prahou a Berounem.

Evropa vysokorychlostní

Dálkové vysokorychlostní vlaky podle dřívějších plánů ministerstva dopravy by měla obsluhovat nejvýznamnější centra (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem) a rychlé meziregionální vlaky by pak obsloužily regionální centra. Ať už přímou zastávkou na trase nebo pomocí "sjezdu" z vysokorychlostní tratě na konvenční železniční síť.

V některých případech se předpokládá také využití nových tratí pro nákladní dopravu, a to především v úsecích, kde kapacita stávající tratě nedostačuje (například Ústí nad Labem - Drážďany).

I další země rozvíjejí vysokorychlostní železnici. V Rusku byla nedávno otevřena vysokorychlostní trať mezi Moskvou a Petrohradem. Rusko pro tyto účely počítá s miliardami rublů. Další rychlovlaky Allegro od společnosti Alstom mají spojit finské Helsinky s Petrohradem.

Ani naši severní sousedé nezahálí. Poláci již projednávají rámcový plán stavby vysokorychlostní železnice mezi Varšavou, Lodží, Poznaní a Wroclawí. Plánují harmonogram prací tak, aby rychlovlaky spojily polské aglomerace v roce 2020. V té době se však nejdříve začne stavět vysokorychlostní železnice v Česku.