Politici ať si říkají, co chtějí, ale Řecko by mělo eurozónu opustit, míní odborníci

SPECIÁL

Více o Řecku a jeho problémech s obřím zadlužením

Odchod z eurozóny je pro Řecko jediným východiskem, které vyřeší jeho problémy. Ve svém komentáři k aktuálnímu dění kolem této zadlužené země to v dnešním vydání ekonomického listu Financial Times (FT) napsala skupina čtyř profesorů z německých univerzit, kteří už dříve postavili německou vládu před ústavní soud za to, že se vzdala tvrdé marky a dovolila v Německu zavést euro.

Ve čtvrtek v předvečer summitu EU se přitom země eurozóny dohodly na pomoci zadluženému Řecku. Země platící eurem mu v případě potřeby půjčí a přispěje i Mezinárodní měnový fond. Oznámilo to španělské předsednictví EU. Řecký premiér Jorgos Papandreu označil po jednání dohodu za velmi uspokojivou.

Silný výrok na adresu Řecka pronesl ve čtvrtek večer italský premiér Silvio Berlusconi. Pokud by Řecko vyhlásilo státní bankrot, pravděpodobně by tím odstartovalo i pokles kurzu jednotné evropské měny euro. Propad kurzu eura by podle něj mohl činit až deset procent. "Pokud by Řecko vyhlásilo bankrot, odstartovalo by to pokles hodnoty eura, který by byl mnohem výraznější, než jakákoli částka, o kterou jsme byli žádáni, abychom půjčili," řekl Berlusconi.

Eurozóna chrání Řecko před realitou

Svá stanoviska k řeckému odchodu listu FT poskytli emeritní profesor ekonomie na univerzitě ve Frankfurtu Wilhelm Hankel, profesor ekonomie na univerzitě v Hamburku Wilhelm Nölling, emeritní profesor práva univerzity v Erlangenu-Norimberku Karl Albrecht Schachtschneider a emeritní profesor ekonomie na univerzitě v Tübingenu Joachim Starbatty.

"Řecko čelí hrozbě státního bankrotu. Nikdo už si nedělá žádné iluze, že členství v hospodářské a měnové unii Evropy poskytuje ochranu před tvrdou realitou," píše se ve zprávě. Od vstupu do eurozóny v roce 2001 už Řecko obětovalo mnohé, především pak konkurenceschopnost, a nahromadilo obrovské schodky obchodní bilance, upozorňují profesoři.

"Pokud by si Řekové teoreticky měli vynahradit ekonomické ztráty, které utrpěli za méně než deset let, museli by devalvovat o 40 procent. V měnové unii je ale něco takového nemožné," píše se dále ve zprávě.

Řecko si může půjčovat od zemí eurozóny, pomůže i MMF

Řecko se loni přiznalo k opakovanému falšování statistických údajů a jeho loňský rozpočtový deficit dosahuje téměř 13 procent hrubého domácího produktu. To je asi dvojnásobek toho, co Řekové do té doby tvrdili. Deficit by podle pravidel Evropské unie neměl překročit tři procenta HDP.

Jen v období od konce dubna do konce května Řecko musí podle odhadů sehnat zhruba 22 miliard eur (zhruba 550 miliard korun). Řekům se sice v poslední době dařilo prodávat státní dluhopisy, ale jen za cenu velmi vysokých úroků, které financování státního dluhu značně prodražují.

Eurozóna by Řecku pomohla v případě, že by nebylo schopné sehnat protředky na trzích. Z prohlášení eurozóny vyplývá, že v tom případě by většinu finančních prostředků měly poskytnout země platící evropskou jednotnou měnou, a to až dvě třetiny. Jednu třetinu by pak poskytl MMF.

Návrhů, jak Řecku pomoci, je přitom víc než dost, včetně asistence vlád ostatních členských zemí eurozóny. Takový krok by ale byl v rozporu s pravidlem žádnou pomoc v případě problémů neposkytovat, což je zakotveno ve smlouvě o založení měnové unie.

"Bohužel existuje pouze jediná možnost, jak se z toho začarovaného kruhu dostat. Řekové budou muset opustit euro, vrátit se k drachmě a znovu vstoupit do stále ještě existujícího mechanismu směnných kurzů Evropského měnového systému, takzvaný režim ERM-2, který v roce 2001 opustili," píšou profesoři a upozorňují na historický verdikt německého ústavního soudu z roku 1993.

"Ústavní soud tehdy rozhodl, že až začne měnová unie fungovat, musí neustále splňovat všechny podmínky 'stabilizační smlouvy' uzavřené v době, kdy byla jednotná měna dohodnuta. Kdyby je neplnila, rozhodl soud, Německo by mělo povinnost z eurozóny odejít," připomínají profesoři.