Země eurozóny se dohodly na pomoci zadluženému Řecku. Země platící eurem mu v případě potřeby půjčí a přispěje i Mezinárodní měnový fond. Oznámilo to španělské předsednictví EU. Řecký premiér Jorgos Papandreu označil po jednání dohodu za velmi uspokojivou.

Řekové by se nejdříve měli obrátit na MMF a teprve poté, pokud by Atény potřebovaly další finanční prostředky, by mu jednotlivé země eurozóny poskytly úvěry.

"Tento mechanismus, zahrnující financování Mezinárodního měnového fondu, musí být zvážen ultima ratio, což znamená pro případ, že financování prostřednictvím trhů je nedostatečné," uvádí prohlášení eurozóny.

Řecko musí podle odhadů v období od konce dubna do konce května sehnat zhruba 22 miliard eur (zhruba 550 miliard korun). Potřebuje je zejména na splátky starých úvěrů.

Řekům se sice v poslední době dařilo prodávat státní dluhopisy, ale jen za cenu velmi vysokých úroků, které financování státního dluhu značně prodražují. Podle premiéra Papandrea se navíc blíží okamžik, kdy si jeho země už nebude moci dále půjčovat.

Z prohlášení eurozóny nicméně vyplývá, že většinu finančních prostředků by měly poskytnout země platící evropskou jednotnou měnou, a to až dvě třetiny. Jednu třetinu by pak poskytl MMF.

Případné úvěry od zemí eurozóny by měly být poskytovány za tržních podmínek, přestože Řekové by si rádi půjčovali na nižší úrok a ze zvýšení úroků dlouhodobě obviňují finanční spekulanty. Odsouhlasený text ovšem počítá s tím, že úvěry nebudou vycházet z průměrné úrokové sazby v eurozóně, ale naopak budou odrážet důvěryhodnost dlužníka.

"Cílem tohoto mechanismu je, aby neposkytoval financování za průměrnou výši úrokových sazeb v eurozóně, ale naopak stanovil pobídky, které by zemi nutily vrátit se k financování prostřednictvím trhu za odpovídající ceny," uvádí text.

Strach, zda Řecko a další menší členské země eurozóny budou schopny splácet svůj dluh, letos negativně působí na euro. To vůči dolaru od počátku letošního roku oslabilo o téměř sedm procent.