Česká národní banka na svém zasedání o nastavení měnové politiky ponechala základní úrokové sazby beze změny. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 1,00 procenta, diskontní sazba na 0,25 procenta a lombardní sazba na 2,00 procenta.
Rozhodování o úrokových sazbách a měnového zasedání bankovní rady se zúčastnilo pouze šest ze sedmi centrálních bankéřů, chyběl Robert Holman. Pro ponechání úrokových sazeb beze změny hlasovali čtyři centrální bankéři. Dva členové bankovní rady hlasovali pro snížení sazeb o čtvrt procentního bodu.
Splněná očekávání
Výsledek jednání rady odpovídá očekáváním analytiků, podle nichž není důůvod ke změně sazby a přiklánějí se k setrvání na historickém minimu. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, je od loňského prosince na jednom procentu.
Analytici zdůvodňovali ponechání úrokové sazby beze změny nízkou inflací, slabou spotřebou domácností a zatím jen mírným oživením ekonomiky. Zároveň upozornili, že pro další pokles sazeb již prostor není a spíše lze čekat jejich zvýšení, ovšem až v druhé polovině roku.
"Rozhodnutí bankovní rady ČNB je v souladu s očekáváním. V současné době jsou rizika na obou stranách vyvážené a neexistují pádné důvody k pohybu úrokových sazeb. Inflace je stále nízká, pohybuje se aktuálně pod očekáváním a její rychlá akcelerace není v nejbližších měsících, díky vysoké míře nezaměstnanosti a slabé domácí poptávce, pravděpodobná," uvedl Josef Novotný z makléřské firmy Fio.
ČNB výrazně zhoršila odhad: Deficit letos bude 5,9 procenta HDP - čtěte ZDE
Podíl nesplácených úvěrů stoupl v lednu na 5,4 procenta, hlásí centrální banka - čtěte ZDE
Rizikem dalšího vývoje ekonomiky tak, jak jej odhaduje ČNB, je podle Tůmy vývoj úrokových sazeb v zahraničí a nižší tuzemská inflace. Naopak bankovní rada nevidí žádná rizika, která by hovořila ve prospěch vyšší inflace. "Centrální bankéři, kteří hlasovali pro snížení úrokových sazeb, viděli ty protiinflační rizika poněkud ostřeji," uvedl Tůma.
Guvernér uvedl, že poslední vývoj ekonomiky je zhruba v souladu s aktuální prognózou ČNB. Zatímco ve čtvrtém čtvrtletí se HDP propadl o 3,1 procenta, ČNB očekávala propad 2,7 procenta. Inflace byla v únoru mírně nižší, než ČNB předpokládala. "Inflace bude v horizontu měnové politiky zhruba na úrovni dvouprocentního inflačního cíle," uvedl Tůma. Vyšší proti odhadům ČNB byla nezaměstnanost.
Důvodem pro ponechání sazeb beze změny byl podle Tůmy i fakt, že stávající prognóza počítá v první polovině letošního roku se stabilitou krátkodobých tržních úrokových sazeb a následně jejich postupným růstem.
Podle Michala Brožky z Raiffesienbank Tůma mj. řekl, že rizika prognózy jsou mírně protiinflační a připustil možné budoucí snížení sazeb.
Novotný očekává, že k dalšímu pohybu dojde na konci tohoto roku, a to směrem vzhůru. "Hlavními riziky jsou kurz české koruny oproti evropské měně společně s vývojem cen komodit na světových trzích," upozornil.
Inflace poroste pomalu
Názor analytiků potvrzuje i vyjádření guvernéra centrální banky Zdeňak Tůmy, který den před zasedáním prohlásil, že ČNB inflační tlaky pro nejbližší dobu nevidí jako výrazné. Předpokládá však, že inflace se bude během letošního roku postupně zvyšovat a hlavně kvůli zvyšování nepřímých daní by mohla i překročit dvouprocentní inflační cíl.
Ekonomika zůstává i nadále pod tlakem a přes údaje o růstu z posledních loňských čtvrtletí přetrvají i letos dopady na nezaměstnanost, uvedl. "Samozřejmě to bude mít tlumící efekt na domácí spotřebu, mám na mysli především spotřebu domácností," dodal. Výraznější růst ekonomiky podle ČNB nastane až v příštím roce. Cenové tlaky zůstávají utlumené i v eurozóně, řekl Tůma.
