Čím dál víc Čechů je přesvědčeno, že úplatky jsou zcela samozřejmou součástí života, bez které není možné se obejít. A stejně tak neustále klesá počet těch, kdo si myslí, že jsou zbytečné a vše lze získat legální cestou.

Vyplývá to z Výzkumu Gfk, podle něhož je třicet procent Čechů přesvědčeno, že úplatky jsou „zcela samozřejmou součástí života, kdo chce vyžít, musí dávat“.

Dalších 33 procent respondentů pak odpovědělo, že „jsou sice běžné, ale není to tak hrozné, jak se říká“.

„Socialistický způsob myšlení se vrací – kdo nebere úplatky, okrádá rodinu. Myslí si to o 12 procent lidí více než v roce 1998,“ uvedl Jaroslav Jíra, ředitel pro obchod a marketing společnosti GfK Czech.

Vývoj korupčního prostředí v zemi sleduje Gfk od roku 1998. A podle něj i klesá počet těch, kdo považují dávání úplatků za nemorální – z 85 procent v roce 1998 na současných 74 procent, tedy o 11 procentních bodů.

S výrokem, že ten kdo může, ale nebere úplatky, zbytečně škodí sobě i své rodině, v roce 1998 souhlasilo jen 18 procent respondentů.

Odmítavý postoj k tomuto tvrzení zaujímají o něco častěji ženy než muži, dotázaní staršího věku (nad 60 let), vysokoškolsky vzdělaní lidé, soukromí podnikatelé a OSVČ.

 

Úplatky jsou pro mě (v %)

 

 

1998

1999

2001

2002

2003

2006

2009

… zcela samozřejmou součástí života, kdo chce vyžít, musí dávat

22

26

25

30

26

29

30

… sice běžné, ale není to tak hrozné, jak se říká

23

24

30

25

34

27

33

… někdo sice dává úplatky, ale není to nutné, při troše trpělivosti lze vyžít i bez úplatku


32


32


30


28


27


27


26

… úplatky jsou zcela zbytečné, cokoli lze získat legální cestou

22

17

15

13

11

16

11

bez odpovědi

1

1

0

4

2

1

0

 

„Alarmující jsou také údaje o tom, kolik lidí úplatky dává. V součtu je těch, kteří se přiznali, že někdy upláceli, celých 41 procent. A přestože třetina z nich uvádí, že uplácí jen výjimečně, je to číslo velmi znepokojivé,“ upozorňuje Jíra a poukazuje na to, že v historii jejich měření je toto číslo nejvyšší.