Průměrná česká domácnost dluží rovného čtvrt milionu korun, osmkrát více než v roce 2000. Vyplývá to z nejnovějších údajů Českého statistického úřadu, podle něhož zadlužení tuzemských domácností překročilo hranici jednoho bilionu korun.

Jen bankám totiž české domácnosti na konci loňského roku dlužily 973,5 miliardy korun, dalších 104 miliard pak měly napůjčováno od nebankovních institucí jako jsou leasingové či splátkové firmy. V roce 2000 přitom tuzemské rodiny dlužily celkem 121,5 miliardy korun.

Zadlužení roste, ale zatím bezpečně

Vzhledem k tomu, že mzdy za uvedené období vzrostly o 78 procent, zadlužení domácností tak reálně vzrostlo „pouze“ pětinásobně.

I přesto je podle statistiků zadlužení českých domácností „bezpečné“ a ve srovnání s vyspělými státy mnohem nižší. A to i přes uvedený růst.

Zatímco v roce 1999 dlužila průměrná česká rodina 12 procent toho, co za rok vydělala, v tehdejší EU 16 představovaly dluhy domácností 72 procent jejich ročního příjmu.

Holanďan vydá na pět Čechů

I když průměrné zadlužení českých domácností dosáhlo v předloňském roce 49,6 procent jejich celkových příjmů, rostlo – i když menším tempem – zadlužení domácností v eurozóně na 93,2 ročních příjmů (evropská data za rok 2009 nemá ČSÚ ještě k dispozici).

„Tempo růstu dluhů českých domácností bylo téměř dvojnásobné ve srovnání se zeměmi eurozóny, ovšem úrověň této relativní zadluženosti je stále zhruba poloviční,“ uvádí analytička Českého statistického úřadu Drahomíra Dubská a poukazuje na to, že například průměrná nizozemská rodina dluží více než dvojnásobek svých ročních příjmů.

Více než tři čtvrtiny půjček – 76,4 procenta - přitom Češi směřují na bydlení. Ještě v roce 2000 to byla zhruba polovina, 39 procent jejich dluhů.

Od 2008: Méně bydlení, více spotřeba

Dubská ovšem upozorňuje na změnu trendu: Zatímco od roku 2008 dynamika úvěrů na bydlení polevovala, naopak téměř nepoklesl zájem o půjčky na spotřebu.

Jen u tuzemských bank dlužili lidé na spotřebitelských úvěrech – tedy především koupi spotřebního zboží – 185 miliard korun. A právě s jejich splácením mohou mít lidé největší problémy.

A banky vydělávají více

„Úvěry na spotřebu jsou nejdražší a banky na nich dosahují nejvyšších marží,“ upozorňuje Dubská s tím, že v roce 2009 a při znatelném omezení úvěrových obchodů zapříčiněném krizí půjčky na spotřebu dále podražily. Zatímco úvěry na bydlení zůstaly na zhruba stejné výši 5,8 procenta, náklady úvěrů na spotřebu stouply ze 14,2 na 15,4 procenta.

“Zdálo by se, že vývoj sazeb odráží vyšší vnímání rizika klientů ze strany bank, ovšem sazby spotřebních úvěrů rostly už od druhého čtvrtletí 2007, kdy nemohla být rizikovost klientů s ohledem na podmínky v ekonomice vnímána jako rostoucí,“ upozorňuje Dubská.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru