Nezaměstnanost v Česku stoupla v únoru na rekordních 9,9 procenta. Bez práce bylo 583 135 lidí - 10,6 procenta žen a 9,5 procenta mužů. A sehnat místo je čím dál těžší.
Muži ztrátu zaměstnání nesou výrazně hůř než ženy a současný trend, kdy nezaměstnaných mužů přibývá rychleji než žen, může výrazně ovlivnit chod rodiny - vést k vyšší rozvodovosti i nižší porodnosti, říká Petr Mareš, psycholog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
HN: Je to vůbec poprvé, co v Česku nezaměstnaných mužů přibývá rychleji než žen. Jak se to podepíše na chodu naší společnosti?
Nemyslím si, že by to mělo mít nějaký zásadní účinek. Alespoň ne v dohledné době. Citelně by se to projevilo ve chvíli, kdy by mužů bez práce už bylo víc než žen. Projevit by se to mohlo třeba tak, že by muži začali brát poloviční úvazky, což dnes dělají hlavně ženy. Nebo že kvalifikovaní muži budou ještě rádi přijímat profese, které dnes obsazují výhradně ženy.
HN: Co tenhle nový trend znamená pro rodiny?
Může to výrazně ovlivnit její chod. Historicky to vždy bylo tak, že muž je živitelem rodiny. On je ten, od koho se čeká, že přinese peníze. A teď je najednou nepřinese. Stává se pátým kolem u vozu a je závislý na podpoře. Tím pádem okamžitě stoupne kredit ženy a ta se v podstatě uměle stává živitelkou rodiny. Když se rozkolísá postavení muže v rodině, může to vést třeba i ke zvýšení rozvodovosti anebo snížení porodnosti.
HN: Být najednou bez práce - nesou to lépe muži, nebo ženy?
Ženy. Protože mají i jiné role, do nichž mohou utéct. Vedle toho, že pracují, jsou také matkami, hospodyňkami. To muži nemají.
Padl nový rekord. Nezaměstnaných je už 583 tisíc - čtěte ZDE
Práce je rekordně málo, nezaměstnaní stojí měsíčně miliardy - čtěte ZDE
HN: Jak se ztráta práce projevuje na psychice člověka?
To je hodně individuální. Když jste nezaměstnaný chvíli nebo jste mladí a na začátku kariéry, tak je to jen epizoda a lehce se s tím vyrovnáte. U lidí nad padesát je to mnohem vážnější. To může vést nejen k hodně vážným psychickým potížím, ale i k potížím fyzickým. Může to člověka rozhodit natolik, že dostane například žaludeční vředy nebo může dostat cukrovku.
HN: Co říkáte na rekvalifikace? Myslíte si, že se člověk skutečně může díky pár školením stát dobrý v úplně jiné profesi, než dělal celý život?
Dobrý nebude. Ale zvýší to jeho cenu na trhu. Na rekvalifikačních kurzech se ale bohužel projevuje takzvaný efekt smetany. Do těch kurzů většinou úřady dosazují ty, u nichž se dá předpokládat, že budou úspěšní, že už mají nějaké vzdělání a jsou schopní. Úředníci samozřejmě chtějí, aby ty kurzy měly co nejlepší výsledky. Takže paradoxně místa v rekvalifikačních kurzech většinou získávají lidé, kteří by si stejně i dokázali nějak poradit a práci by si našli pravděpodobně i bez těch kurzů.
