Eurozóna zvažuje vytvoření vlastního měnového fondu, který by mohl státům v nouzi poskytovat půjčky a jeho pravomoci by byly srovnatelné s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), jenž sídlí ve Washingtonu. Informoval o tom v pondělí internetový server EUobserver. V současnosti je finanční pomoc v rámci zemích platících eurem zakázána, což se týká i silně zadluženého Řecka.
"Evropská komise je připravena vznik takového evropského nástroje, který by pomohl členům eurozóny, navrhnout," řekl pondělnímu vydání deníku Financial Times Deutschland eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn.
Evropa v současnosti hledá cestu, jak pomoci svým členským státům, na které doléhá krize. Hlavní oči jsou upírány k Řecku, ale problémy s financováním státu má i Španělsko, Irsko nebo Portugalsko. Obavy plynou především z možného dopadu krize v těchto státech na kurs eura. Nedávná absence konkrétních kroků na pomoc Řecku vyvolala paniku na finančních trzích, a i když řečtí i západní politici ze zhoršení situace obviňují spekulanty.
Analytici: Brusel si zahrává s morálním hazardem
Analytici v Česku se shodují, že vytvoření fondu není dobrý nápad, přičemž se shodují na termínu morální hazard.
Podle Davida Marka, analytika Patria Finance si EU zahrává s ohněm. "Vytvoření takového fondu zvyšuje riziko morálního hazardu, tj. situace, kdy klesne motivace členských zemí chovat se zodpovědně, neboť po ruce budou peníze z Bruselu, které je mohou vždy zachránit. I dnes taková "pojistka" existuje a to v podobě MMF. Jenže všichni ví, že peníze z MMF nejsou zadarmo a musí se platit tvrdou a bolestnou detoxikací ze závislosti na deficitech," uvedl Marek.
Tento fond by se dal podle Petra Dufka z ČSOB nazvat "Fondem rozpočtové nezodpovědnosti". "Představa, že by se ostatní země podílely na financování velikonočních bonusů řeckých státních zaměstnanců či čtrnáctých důchodů je docela absurdní. MMF pomáhá především zemím, které mají problém s platební bilancí. Řecký problém je problémem veřejných financí, které jsou dlouhodobě v nepořádku," dodal analytik ČSOB.
Marek upozorňuje, na nebezpečí politického vlivu. "EU není nadnárodní institucí jako MMF, Svěová banka nebo Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)."
To potvrzuje i Jan Bureš z Poštovní banky. "MMF má sice svoje nemalé chyby, oproti jakékoliv Evropské instituci, tedy i 'EMF - Evropskému měnnovému fondu' má ale jednu velkou devízu, a to je nezávislost. Může snadněji než Berlín nebo Brusel dotlačit Řecko k potřebným reformám."
Zavedení tzv. EMF by podle Bureše mělo smysl pouze, pokud by přinášel něco navíc. "Tím by mohla být možnost řízeného bankrotu země v eurozóně. Fond by ve snaze zamezení nákazy finančního systému podle přesně daného algoritmu osekával práva věřitelů. To by mohlo změnit současnou nezdravou praxi na finančních trzích, kdy investoři automaticky předpokládají, že členové eurozóny zkrátka nemohou zbankrotovat," dodal analytik.
Nechceme soupeřit s MMF
Jako první plány na vznik fondu oznámil německý ministr financí Wolfgang Schäuble, což podporuje dohady, že nový plán je společným výplodem německé a francouzské diplomacie. "My neplánujeme vznik instituce, jež by měla soupeřit s Mezinárodním měnovým fondem, ale pro vnitřní stabilitu eurozóny potřebujeme instituci, která má zkušenosti a pravomoci MMF," uvedl Schäuble pro německý nedělník Welt am Sonntag.
Jeho vláda přitom během víkendu odmítla Řecku, které tíží dluhy ve výši 300 miliard eur (zhruba 7,8 bilionu korun), poskytnout finanční pomoc. Řecko podle guvernéra tamní centrální banky navíc nebude zahraniční pomoc potřebovat, i když případě nutnosti by se obrátilo na eurozónu, ne na MMF.
Vytvoření fondu budou podle Marka podporovat ti, kteří ho budou nejdříve potřebovat. "Naopak Německo patrně nebude nadšené, že živí permanentní fiestu v jižní Evropě a hloupý populismum ve střední Evropě."
Dufek k tomu dodává, že Česko by vznik fondu podpořit nemělo. "Stejně jako ostatní země bychom se měli zaměřit na vlastní veřejné finance, abychom takovou pomoc nikdy nepotřebovali," dodal.
Vznik EMF má podporu velkých států
Podle listu Financial Times (FT) hlavně Francie a Německo uvažují o nové širší iniciativě, jejímž smyslem by bylo snížit riziko vysokých deficitů a v případě potřeby poskytnout pomoc těm zemím eurozóny, které se dostanou do podobných problémů, s nimiž teď zápasí Řecko.
Němcům a Francouzům jde především o to, aby nová iniciativa upevnila ekonomickou spolupráci mezi jednotlivými členy eurozóny a zároveň plnila roli dohledu. "Jsem pro větší koordinaci hospodářské politiky v Evropské unii a v eurozóně," řekl Schäuble listu Welt am Sonntag.
Pokud budou Francie a Německo s návrhem souhlasit, pak tyto dvě země s největší pravděpodobností položí základ pro jednu z nejhlubších změn ve fungování eurozóny od jejího vzniku. Respektive od roku 1999, kdy začala v bezhotovostním styku fungovat jednotná evropská měna euro. Zajistit podporu těchto dvou zemí by přitom neměl být problém.
Myšlenku obdoby MMF se podle FT už dlouho snaží prosadit právě Francie. Podpora myšlenky ze strany Německa je podle WSJ zářným příkladem toho, jak problémy Řecka Evropu nutí znovu se zamyslet nad vlastním institucionálním rámcem, jimž se řídí fungování eurozóny.
Podle důvěryhodných zdrojů z Evropské komise je ale velmi nepravděpodobné, že by nový fond mohl Aténám pomoci. Kvůli legislativním procedurám v EU bude jeho vznik nějaký čas trvat a není vyloučeno, že se proti jeho vytvoření mohou postavit některé členské státy.
