Největší banky a finanční společnosti ve Spojených státech letos pravděpodobně svým zaměstnancům vyplatí z loňského zisku rekordní odměny. Umožní jim to celkové zlepšení situace v odvětví finančních služeb a nezabrání jim v tom ani tažení proti výplatě odměn, které administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy často považuje za přemrštěné.

Nedávná analýza ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ) ukázala, že 38 největších finančních společností v USA letos vyplatí svým zaměstnancům odměny a další požitky za zhruba 145 miliard dolarů (asi 2,75 bilionu Kč). To bude asi o 18 procent více než v předchozím roce a dokonce i mírně nad předchozím rekordem za rok 2007.

Snaha bank zvýšit odměny ale stojí na pevných základech. Banky, jimiž se analýza listu zabývá, v loňském roce dosáhly výnosů asi 450 miliard dolarů (zhruba 8,5 bilionu Kč). Proti roku 2007, což je poslední rok před nástupem finanční krize, je to nárůst asi o 25 procent.

Celkem by tak výše odměn měla tvořit asi 32 procent objemu výnosů, zatímco za rok 2008 to bylo 40 procent z výnosů bank. Odměny se tedy v poměru k výnosům za loňský rok sníží.

Proti předchozím letům se ale něco změnilo. Zaměstnanci dostanou menší část odměn v penězích, naopak větší část bude v akciích jejich banky. S akciemi jsou rovněž spojené restrikce, které určují, jak dlouho po nabytí akcií je bude možné prodat. 

Silný růst výše odměn přichází jen rok po tom, co americká vláda byla nucena penězi daňových poplatníků zachraňovat celý finanční systém.

Nejprve nechala exemplárně zbankrotovat investiční banku Lehman Brothers, ale u pojišťovací skupiny American International Group (AIG) už ke stejnému postupu neměla odvahu. Hrozilo totiž, že by zkolaboval i globální finanční systém.

Rychlý návrat výše odměn na předchozí rekordy ale nezůstane bez odezvy. Americká vláda tento trend zachytila a už začátkem roku předložila návrh, aby banky a další finanční instituce, které v době finanční krize přijaly pomoc státu, vrátily do státní pokladny co možná největší objem poskytnuté pomoci.

Platit za odpovědnost na krizi 

Obama už v lednu navrhl, aby banky zaplatily v podobě zvláštní daně v průběhu příštích deseti let až 90 miliard dolarů (asi 1,8 bilionu Kč). Na adresu bankéřů přitom tehdy nešetřil ostrými slovy a otevřeně jim sdělil, že peníze, jimiž vláda bankám pomohla, když jim bylo nejhůř, si také vezme zpět, ať se to bankám líbí nebo ne.

Nová daň, které Bílý dům říká "poplatek ze zodpovědnosti za finanční krizi", se dotkne asi 50 největších bank, pojišťoven a makléřských firem.

Pokud nebude návrh ještě nějak pozměněn, pak navrhovaný poplatek dopadne plnou vahou na šest největších bankovních skupin v USA, tedy na Citigroup, J.P. Morgan, Bank of America, Goldman Sachs Group, Morgan Stanley a Wells Fargo. Každá z nich tak bude muset každý rok zaplatit asi miliardu dolarů a více, zdaleka nejvíce připadne na Citigroup a J.P. Morgan. 

Související

Komentáře ke článku