Evropská unie by měla do roku 2020 zvýšit míru zaměstnanosti u populace ve věku 20 až 64 let ze současných 69 na nejméně 75 procent. Počítá s tím nová unijní strategie cílů a cest k jejich naplnění, jejíž návrh dnes představila Evropská komise. Strategii bude ještě schvalovat summit EU.

Komise chce také třeba navýšit výdaje na vědu, výzkum a inovace, zvýšit podíl vysokoškoláků či naopak snížit počet lidí, kteří spadají pod hranici chudoby.

Evropa 2020, jak se plán oficiálně jmenuje, navazuje na takzvanou lisabonskou strategii. To byla obdobná "desetiletka", která však skončila neúspěšně. Jejím cílem bylo, aby se EU stala do letoška nejdynamičtější a konkurenceschopnější ekonomikou založenou na znalostech. To se ale nestalo, což Brusel připouští.

I proto v novém pokusu o oživení evropské ekonomiky zasažené hospodářskou krizí a o tvorbu nových pracovních míst přišel s trochu jiným přístupem. Více než dvě desítky priorit, které obsahovala lisabonská strategie, výrazně seškrtal.

Jedním z klíčových faktorů vedoucích k nenaplnění lisabonské strategie byla skutečnost, že členské země unie neplnily jednotlivé cíle. Otázkou tak nyní je, jak zajistit, aby se to změnilo.

Sankce za nesplnění norem?

Španělské předsednictví EU v lednu hovořilo o možnosti zavedení sankcí či "korektivních opatření" vůči zemím, které by dané normy neplnily. Jenže to se nesetkalo s kladnou odezvou. Komise chce alespoň zavést systém sledování zemí a vysílat případně varování, že to či ono kritérium neplní.

Problém dohledu nad dodržováním cílů, jejich přesná podoba i možnosti "sankcí" pro případné "hříšníky" budou patřit k tématům summitu unijních lídrů, který se v Bruselu koná na konci března. Definitivně by pak měla být strategie Evropa 2020 schválena na vrcholné schůzce EU v červnu.

"Lisabonská strategie trpěla množstvím cílů, priorit, směšováním ekonomických témat s tématy sociálními, ekologickými. A ta strategie 2020 nebude jiná," řekl při pondělní návštěvě Bruselu šéf ODS Mirek Topolánek. "Lid chce být klamán, potřebuje nějakou mlhu nad skutečnými problémy Evropské unie po institucionální reformě, která byla takovou mlhou si Evropská komise vymyslí další podobný projekt," dodal.

"Rozdíly mezi členskými státy mají přímý dopad na každého. Jsme nyní na sobě více vzájemně závislí než kdy předtím. Potřebujeme hospodářskou koordinaci více než kdy jindy," řekl předseda EK José Barroso, který připomněl dopady současné vážné hospodářské krize.

Komise také připomněla, že hrubý domácí produkt unie pod tíhou dopadů krize klesl v roce 2009 o čtyři procenta. Průmyslová výroba se vrátila na úroveň 90. let minulého století, bez práce je navíc nyní kolem 23 milionů Evropanů, tedy asi deset procent populace v produktivním věku.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru