Tuzemské banky jsou podle zátěžových testů ČNB dostatečně odolné, a to i v případě možného špatného ekonomického vývoje v letech 2010 až 2011.

„Zahraniční pozorovatelé jsou překvapeni tím, jak málo byl domácí bankovní sektor dosud zasažen globální finanční krizí a následnou recesí. Z našeho pohledu je důležité, že zůstává ziskový a do dalšího období vstupuje dobře kapitalizovaný,“ uvedl Jan Frait, hlavní expert ČNB pro oblast finanční stability.

Bankovní sektor v Česku by nebyl ohrožen ani v případě velmi nepříznivého ekonomického vývoje v následujících dvou letech. Vyplývá to z posledních zátěžových testů ČNB, o kterých v úterý informoval na tiskové konferenci hlavní expert ČNB pro oblast finanční stability Jan Frait. Ve všech testech by celkově bankovní sektor udržel kapitálovou přiměřenost nad osmi procenty, což je minimum požadované centrální bankou.

Některým bankám by však kvůli ztrátám mohl tento ukazatel klesnout pod tuto hranici a jejich akcionáři by byli nuceni posílit jejich kapitál. "I v nejhorším scénáři by však dorovnání kapitálové přiměřenosti všech bank se sídlem v ČR do požadovaného minima vyžadovalo menší kapitálové injekce, než naznačovaly poslední zveřejněné výsledky zátěžových testů bank v červnové Zprávě o finanční stabilitě z minulého roku," dodal Frait.

Nutné navýšení regulatorního kapitálu v nejpesimističtějším scénáři se podle aktuálních zátěžových testů odhaduje na zhruba 13 miliard korun, tj. nejvýše 5 procent stávajícího regulatorního kapitálu bank a méně než 0,5 procenta hrubého domácího produktu. V loňské Zprávě o finanční stabilitě byly nutné kapitálové injekce v nejhorším zátěžovém scénáři vypočítány na 15,7 miliardy korun. Ke konci listopadu 2009 činila kapitálová přiměřenost bankovního sektoru 13,41 procent a žádná z bank nevykazovala hodnotu pod 10 procent.

Další vývoj ovlivní Evropa

Rizika pro finanční stabilitu v Česku zůstávají podle ČNB i nadále vysoká. Tím hlavním je obnovení recese v Evropě. Dalším výrazným rizikem vyplývajícím z aktuálního fiskálního vývoje v některých evropských zemích je potenciální ztráta důvěry finančních trhů ve schopnost vlád rostoucí státní dluhy financovat.

"Zvolené zátěžové makroekonomické scénáře tato rizika zachycují. Rostoucí ztráty z nesplácených úvěrů a slabší provozní zisky plynoucí z případného nepříznivého makroekonomického vývoje v ČR podle těchto zátěžových scénářů by mohly vyústit ve ztrátové hospodaření u některých bank," uvedla ČNB.

Testy jako v USA

Podobné zátěžové testy, kterými procházejí banky v Česku, proběhly ve Spojených státech. ČNB testovala, jak jsou banky finančně silné a kolik kapitálu budou potřebovat případně doplnit v různých extrémních scénářích vývoje ekonomiky.

"Zátěžové testy jsou makrozátěžové testy. Jeho výsledky jsou vhodné na hodnocení stability celého sektoru a nejsou vhodné na testování jednotlivých bank jako například testy, které se provádějí v USA," komentoval srovnání Jan Frait (ČNB).

Centrální banka začala testovat český bankovní systém v roce 2004. Poprvé od loňska zkoumá i zdraví pojišťoven a penzijních fondů.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru