I když je člověk svou přirozeností mrzout, měl by se snažit se cítit spokojený. "Když nejste veselý člověk, snažte se chovat, jako byste takovým byli. Může to pomoci vašemu srdci," nabádá Karina Davidsonová, hlavní autorka studie zveřejněné v odborném časopise European Heart Journal.
Výzkum sledoval desítku let 1700 lidí. Vědecký tým rozdělil lidi do pěti skupin podle míry jejich pocitu štěstí, s přihlédnutím k věku, pohlaví a kouření. U každé skupiny s vyšším pocitem štěstí se vždy snižovalo riziko infarktu o 22 procent, tvrdí autoři zprávy.
Davidsonová si to vysvětluje tím, že šťastní lidé vedou zpravidla zdravější způsob života. Může také existovat nějaká dosud neznámá genetická dispozice, díky níž jsou lidé šťastní a mají méně srdečních chorob. Jiní odborníci soudí, že samotný pocit blaženosti může vést ke zdravějšímu srdci, kterému naopak škodí stres či deprese.
Davidsonová řekla, že by bylo nyní předčasné doporučovat pacientům, aby posilovali svůj pocit štěstí s cílem ochránit srdce. Je třeba ještě další výzkum. Doporučuje však lidem posilovat tento pocit z jiných již ověřených důvodů, například pro lepší duševní zdraví.
Výzkum sledoval desítku let 1700 lidí. Vědecký tým rozdělil lidi do pěti skupin podle míry jejich pocitu štěstí, s přihlédnutím k věku, pohlaví a kouření. U každé skupiny s vyšším pocitem štěstí se vždy snižovalo riziko infarktu o 22 procent, tvrdí autoři zprávy.
Davidsonová si to vysvětluje tím, že šťastní lidé vedou zpravidla zdravější způsob života. Může také existovat nějaká dosud neznámá genetická dispozice, díky níž jsou lidé šťastní a mají méně srdečních chorob. Jiní odborníci soudí, že samotný pocit blaženosti může vést ke zdravějšímu srdci, kterému naopak škodí stres či deprese.
Davidsonová řekla, že by bylo nyní předčasné doporučovat pacientům, aby posilovali svůj pocit štěstí s cílem ochránit srdce. Je třeba ještě další výzkum. Doporučuje však lidem posilovat tento pocit z jiných již ověřených důvodů, například pro lepší duševní zdraví.
