Solární energie v Česku

1000 MW
Energetický regulační úřad (ERÚ) odhaduje, že do konce roku 2010 dosáhne instalovaný výkon v solárních elektrárnách 1000 MW.

12,50 Kč
Cena, kterou dostávají provozovatelé slunečních elektráren za každou kilowatthodinu energie, kterou prodají do sítě.

5,50 Kč
Průměrná cena, kterou letos platí domácnosti za kilowatthodinu energie včetně všech poplatků a daní.

25 mld. Kč
Provozovatelé elektrizačních soustav tvrdí, že překotný rozvoj solárních elektráren si v příštích několika letech vyžádá investice o sítí ve výši přibližně 25 miliard korun.

Ekologové žádají odvolání představenstva provozovatele přenosové sítě ČEPS, na jehož výzvu pozastavily distribuční společnosti připojování obnovitelných zdrojů energie do sítě. Firma podle nich selhala při přípravě elektrických sítí, ačkoliv na to měla sedm let času.

Představitelé čtyř ekologických organizací to ve čtvrtek uvedli na společné tiskové konferenci. "Čisté energie přibývá dokonce o pětinu pomalejším tempem, než vláda už v roce 2003 schválila. Jenomže ČEPS, na rozdíl od svých kolegů v jiných zemích, vůbec nepřipravil síť na nové větrné a solární elektrárny. Přitom měli sedm let času. Představenstvo společnosti by proto mělo být odvoláno," uvedl Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.

Krok ČEPSu se nelíbí ani Straně zelených, podle jejíhož vyjádření, které má iHNed.cz k dispozici. "Postoj firmy k pozastavení připojování nových zdrojů z obnovitelných zdrojů energie do soustavy považujeme za skandální," uvedli René Kubášek, tiskový mluvčí strany.

„Jsou pouze dvě vysvětlení: buď ČEPS manipuluje s daty a lže, když hrozí kolapsem sítě, anebo jde o hrubé zanedbání povinnosti dané zákonem. Obojí volá po okamžitém vyvození zodpovědnosti vedení společnosti,“ řekl předseda SZ Ondřej Liška.

ČEPS jde proti závazku u EU

Závazek pokrývat osm procent z celkové spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů podepsala podle Koteckého Česká republika v přístupových smlouvách k Evropské unii. Současný stav se přitom podle ekologů pohybuje pouze okolo 6,5 procenta.

Jiné evropské země podle ekologických organizací s velkým objemem obnovitelných zdrojů energie v síti problém nemají. Dánsko vyrábí z větrných elektráren asi 20 procent své spotřeby elektřiny. Ve Španělsku vyrábí fotovoltaické elektrárny asi osm procent elektřiny, v letních špičkách překračuje výkon slunečních elektráren polovinu spotřeby elektřiny bez jakýchkoliv problémů, řekl Jan Rovenský z Greenpeace.

„V minulých týdnech jsme byli svědky vládního návrhu energetické koncepce postavené na vývozu elektřiny, rozšiřování uhelných dolů a bourání obcí, poté odmítnutí novely horního zákona, pak se mezi recepty na řešení krize objevilo prodlužování životnosti uhelných elektráren, dnes přichází odmítnutí připojovat do sítě další větrné a solární elektrárny. Tyto návrhy mají společné to, že jdou proti trendu ve vyspělých zemích, odmítají čistou energii a spoléhají se na fosilní a špinavé zdroje,“ dodává Liška.

Společnosti ČEZ Distribuce, E.ON Distribuce a podle České televize i Pražská energetika tento týden oznámily, že přestaly udělovat kladná stanoviska k žádostem o připojení nových solárních a větrných elektráren do sítě. Společnost ČEPS je k tomu vyzvala kvůli zachování bezpečnosti dodávek elektřiny.

Při současném tempu připojování zejména solárních elektráren podle ČEPS hrozí situace, že bude výroba vyšší než spotřeba.Trh se tak po zásahu distributorů částečně uzavírá, i když jen pro ty, kdo zatím nemají vyjednané povolení. Naopak ti, kdo již souhlas k připojení obdrželi, mohou dál stavět. Což je i tak problém, neboť schváleno je daleko větší množství elektráren, než tzatím stojí.

A pokud by všechny byly postaveny, jejich celkový výkon by odpovídal výkonu zhruba tří Temelínů. Navíc toto množství by znamenalo obří nárůst státních dotací, které by v příštích 20 letech spolykaly nejméně 800 miliard korun, uvedl šéf Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt.

"Viníci" sporu

Kořeny rozmachu solárních elektráren v České republice

Evropská unie
Hlavním předpokladem pro boom výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů se stala směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/EC z konce září roku 2001. V té se například píše o tom, že "členské státy provozují na vnitrostátní úrovni různé systémy podpory obnovitelných zdrojů energie, včetně (...) investiční pomoci, osvobození od daně nebo snížení daně, vrácení daně a programů přímé cenové podpory".

Česko
V srpnu 2005 začal v Česku platit zákon, který vychází z výše zmíněné směrnice. Zákon například stanoví, že výkupní "ceny stanovené ERÚ pro následující kalendářní rok nesmí být nižší než 95 % hodnoty výkupních cen platných v roce, v němž se o novém stanovení rozhoduje". O změně této části zákona se nyní živě diskutuje. Stát chce prosadit možnost výraznějšího snížení výkupní ceny.

ERÚ
Energetický regulační úřad mezi lety 2006 až 2007 takřka zdvojnásobil výkupní cenu elektřiny z fotovoltaických elektráren.

Pozměňovací návrh za 800 miliard korun

Když v roce 2005 poslanci schvalovali zákon o podpoře obnovitelných zdrojů, vypadalo to na první pohled jako nevinný pokus rozhýbat v Česku výrobu zelené energie.Uprostřed Evropy však tyto zdroje stavělo jen pár nadšenců, větší investoři se do výstavby slunečních nebo jiných zelených zdrojů především kvůli vysokým pořizovacím nákladům nijak nehrnuli. V médiích se tehdy objevovaly články, jak Česko zaostává v podpoře zelené energie za zeměmi západní Evropy.

Vládní návrh zákona předložili do sněmovny tehdejší ministři průmyslu Milan Urban (ČSSD) a životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL). Museli, k vyšší podpoře zeleného byznysu tlačil tehdy Brusel. Zákon neprošel hladce. Poslanec ODS Oldřich Vojíř už tehdy v souvislosti s jeho projednáváním tvrdil, že zákon deformuje nově rodící se trh s energiemi. "Ve svém důsledku přinese výrazné zatížení celého hospodářství a v některých případech i paradoxně životního prostředí, bude-li například vystavěna velká větrná farma," řekl tehdy Vojíř.

Do zákona se ale tehdy dostalo i jedno ustanovení, které nyní komplikuje život regulačnímu úřadu reagovat na případný výrazný pokles vstupních nákladů. Poslankyně ČSSD Iva Šedivá totiž vznesla pozměňovací návrh, který znemožnil snížení výkupní ceny zelené energie o více než pět procent ročně. Měla to být pojistka, že se z roku na rok nezmění výrazně investiční prostředí.

Když začal nový zákon platit, zvedl regulační úřad mezi lety 2006 a 2007 výkupní cenu elektřiny na dvojnásobek (kterou stát nyní garantuje po dobu 20 let). "Nemohli jsme jinak. Zákon stanovil nová pravidla, podle kterých jsme se museli při výpočtu regulované ceny tehdy řídit," říká nyní předseda Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt.

A jako mnozí další tvrdí, že nikdo nečekal výrazný pokles cen solárních panelů. Jenže, jak HN řekl člověk, který se investicemi v energetice zabývá, lidé, kteří se v oboru pohybují, už tehdy větřili, že ceny panelů výrazně klesnou: "Je to jako s každou jinou novou technologií. Její ceny se tři až pět let drží nahoře a pak prudce spadnou. Vezměte si třeba notebooky nebo LCD televize."

K boomu slunečních elektráren napomohl i velký zastánce jádra a uhlí, bývalý ministr průmyslu Martin Říman. Ve své snaze zjednodušit podnikání v energetice se v rámci novely energetického zákona zasadil o zrušení tzv. institutu autorizace, který znamenal povinnost ptát se přenosové soustavy, zda je možné připojit nový zdroj.